Ať žije republika

Země původu

Československo

Copyright

1965

Rok výroby

1964—1965

Premiéra

5. 11. 1965

Minutáž

132 min

Kategorie

film

Žánr

drama, válečný

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Ať žije republika

Podnázev

(Já a Julina a konec veliké války)

Český název

Ať žije republika

Anglický název

Long Live the Republic!

Podnázev anglický

(Me and Julina and the End of the Great War)

Anotace

V šedesátých letech došlo díky autorům československé nové vlny k přehodnocování zažitého, ideologicky zmanipulovaného obrazu druhé světové války. Jedním z vůbec prvních děl tohoto typu je drama z roku 1965 s ironickým názvem Ať žije republika. Přelomový snímek je výsledkem šťastné spolupráce režiséra Karla Kachyni a scenáristy Jana Procházky. Tehdy jednačtyřicetiletý režisér ovšem předtím do své filmografie přidal tendenční válečné drama Práče (1960). Právě s příběhem malého účastníka bojů o Dukelský průsmyk ostře kontrastuje vyprávění o dvanáctiletém Olinovi, jehož očima sledujeme závěr války. Moravská vesnička Nesovice se stává dějištěm událostí, jejichž průběh akcelerují blížící se frontové boje. Malý protagonista žije v obavách z přísného otce, současně však udiveně pozoruje chování dospělých. Ti se neváhají pustit do drancování opuštěného německého statku, ani zlikvidovat údajného kolaboranta. Ustupující němečtí vojáci i sovětští osvoboditelé jsou pak v Olinových očích zdrojem obav, vázaných na rodinný majetek – kobylu s vozem –, který mu otec uložil schovat v lese. Rozčarování z nespravedlivého uspořádání světa ovšem pro Olina není ničím novým. Ziskuchtivost a krutost už zná od svých malých vrstevníků, kteří ho odjakživa tyranizují. Karel Kachyňa si buduje pověst režisérského lyrika, který vyvažuje snově básnivými obrazy drsnou realitu sklonku války. Podíl na strhující vizuální stránce filmu má i kameraman Jaromír Šofr, který filmem v rámci celovečerního formátu debutoval. Jako Olin exceluje neherec Zdeněk Lstibůrek, jenž povtvrzuje Kachyňovu proslulou schopnost pracovat s dětskými představiteli. Film byl uváděn i pod názvem Já a Julina a konec veliké války.

Obsah

Je jaro 1945 a k moravské vesnici Nesovice se blíží fronta. Dvanáctiletý Oldřich Vařeka, nazývaný pro svou drobnou postavu Pinďa, pozoruje okolní dění, přivolává si vzpomínky a také nachází útěchu ve své fantazii. Je jediným synem, a přesto se k němu otec chová tvrdě a surově ho za každou drobnost trestá. Možná se na něm mstí za svoji nepodařenou snahu vyrovnat se nejbohatším sedlákům ve vsi. Kluci z bohatých statků se Pinďovi vysmívají a on se jim mstí drobnými zlomyslnostmi. Chlapec z úkrytu pozoruje prchající německé vojáky. Blíží se sovětské jednotky a sedláci včetně Vařeky posílají své syny s dobytkem a koňmi do lesů v obavách před rekvírováním. Sami se ale bez skrupulí vrhnou do opuštěného německého statku a vše rozkradou. Pinďovi v lese seberou jediného koně i s vozem tři němečtí uprchlíci. Chlapec se bojí otcova trestu a pokusí se ukrást jednoho z koní, které mají v ohradě sovětští vojáci, ale málem je chycen. Ráno potká přátelského sovětského důstojníka a ukáže mu motocykl po Němcích, který našel. Spolu si užijí divokou jízdu na motorce, ale důstojníka zabije německá kulka. Oldřich s údivem pozoruje pokrytecké chování vesničanů, kteří donutí svého spoluobčana Cyrila Vitlicha k sebevraždě za údajnou kolaboraci.

Film online

Hrají

Zdeněk Lstibůrek

Mluví Jan Kraus
Oldřich Vařeka zvaný Pinďa

Naděžda Gajerová

Oldřichova matka

Vlado Müller

Oldřichův otec

Gustáv Valach

pacholek Cyril Vitlich

Jurij Nazarov

sovětský důstojník

Iva Janžurová

Bertýna Petrželová

Jindra Rathová

Vitlichova žena

Eduard Bredun

ruský voják Vasilij

Jiří Chmelař

sedlák Vašák

Josef Karlík

sedlák Kaderka

Vladimír Stach

sedlák Čumát

Pavel Wuršer

sedlák Rez

Jan Handt

Vašákův syn

Miroslav Lerche

Rezův syn

Jaroslav Urban

Čumátův syn

P. Bohdanecký

Ruda, Niklíkův syn

O. Lozan

Pepek Puma

J. Kozel

Bedřa

Alena Černá

Anča

Štěpán Zemánek

zedník Josef Petržela, otec Bertýny

K. Patek

Singer

Zdeněk Jarolímek

čeledín u Singerových

V. Podolák

farář

plk. František Golyšev

biskup/německý důstojník

J. Vagrčka

Ludvík

J. Štegr

učitel

A. Vocílka

veterinář

D. Svobodová

veterinářova žena

Karel Kachyňa

František Nebozes, majitel firmy Auto-velo

Oto Ševčík

německý voják

Josef Vorel

německý voják

Ivan Renč

německý voják

Vít Olmer

německý voják

Zdeněk Martínek

německý voják

Miloš Nesvadba

německý důstojník

Frank Argus

německý důstojník

M. Fila

německý důstojník

Alex Jandouš

německý důstojník

Vladimír Kabeláč

náčelník

Josef Bárta

handlíř

Ilona Kubásková

pokladní cirkusu

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Lubomír Břinčil, Zdena Kracíková

Původní filmový námět

Jan Procházka

Technický scénář

Karel Kachyňa

Druhá kamera

Jiří Macháně

Architekt

Leoš Karen

Assistent architekta

Leopold Zeman

Výprava

Ladislav Winkelhöfer, Jiří Žůček

Asistent střihu

Vilemína Binterová

Zástupce vedoucího výroby

Karel Vejřík, Artur Stacha

Asistent vedoucího výroby

Ctibor Jeřábek, Vladimír Tišer, Jaromír Kallista

Odborný poradce

plk. František Golyšev

Spolupráce

Miroslava Vopěnková (klapka), Jindřich Panáček (fotograf)

Písně

Castaldo

Hudba k písni Rudolf Nováček

Produkční údaje

Originální název

Ať žije republika

Český název

Ať žije republika

Podnázev

(Já a Julina a konec veliké války)

Anglický název

Long Live the Republic!

Podnázev anglický

(Me and Julina and the End of the Great War)

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, válečný

Země původu

Československo

Copyright

1965

Rok výroby

1964—1965

Produkční data

schválení literárního scénáře 23. 1. 1964
schválení technického scénáře 14. 5. 1964
začátek natáčení 15. 5. 1964
konec natáčení 18. 5. 1965
promítání povoleno 20. 9. 1965
vyřazení z distribuce 23. 6. 1970

Premiéra

premiéra 5. 11. 1965 /přístupný mládeži/ (kina Blaník /2 týdny/, Veletrhy /1 týden/, Aero /1 týden od 12. 11./ a Revoluce /1 týden od 12. 11./, Praha)
premiéra 5. 11. 1965 /přístupný mládeži/ (celostátní)

Distribuční slogan

Já a Julina a konec veliké války.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Švabík – Procházka, Jan Procházka (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Erich Švabík (vedoucí výroby tvůrčí skupiny), Tvůrčí skupina Šmída – Fikar, Ladislav Fikar (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Bohumil Šmída (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

132 min

Původní metráž

3 754 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,66, 1:2,35

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1965

1966
Praha / Československo
Trilobit za střih
Miroslav Hájek

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival San Sebastián

1966
San Sebastián / Španělsko
Cena Mezinárodní federace filmového tisku

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1965

1966
Praha / Československo
Trilobit za kameru
Jaromír Šofr

Vítěz

Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1966
Mar del Plata / Argentina
Cena Svazu argentinských kritiků

Vítěz

Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1966
Mar del Plata / Argentina
Cena Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem

Vítěz

Akce: Pamětní medaile Svazu uruguayských autorů

1966
Montevideo / Uruguay
Pamětní medaile
Jan Procházka
udělena při příležitosti uvedení filmu

Vítěz

Akce: Pamětní medaile Svazu uruguayských autorů

1966
Montevideo / Uruguay
Pamětní medaile
Karel Kachyňa
udělena při příležitosti uvedení filmu

Vítěz

Festival: 7. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1966
Mar del Plata / Argentina
Velká cena

Vítěz

Přehlídka: 9. světová přehlídka vítězných festivalových filmů Acapulco

1966
Acapulco / Mexiko
Zlatá hlava mayského krále z Palenque
udělena mezinárodní porotou

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 20. výročí osvobození Československa

1965
Praha / Československo
Hlavní cena za scénář celovečerního filmu
Jan Procházka