Holka na zabití

Anotace

Po výrazně stylizovaných snímcích ze šedesátých let režisér Juraj Herz realizoval v cenzorsky omezeném, normalizačním tvůrčím prostředí několik civilně pojatých snímků ze současnosti. Holky z porcelánu (1974), Holka na zabití (1975), Den pro mou lásku (1976) a Křehké vztahy (1979) ovšem v režisérově filmografii nepředstavují žádný dramatický posun kvality. Žánrový kriminální příběh Holka na zabití dokázal vytěžit maximum i z omezeného rozpočtu díky způsobu, jakým Herz s kameramanem Andrejem Barlou využili krkonošských exteriérů. Autenticita vyprávění má vliv na znepokojivou, podprahově temnou atmosféru, která provází hlavní hrdinku příběhu – mladičkou Annu Šipulovou. Ta v horském hotelu Bobí vrch hledá kamarádku z dětského domova Gitu, která jí dluží padesát korun a která tady nedávno pracovala jako servírka. Anna postupně odhaluje, že Gita neodjela do Polska, ale otěhotněla se svým ženatým milencem, který ji zabil. Amatérská pátračka se ovšem sama dostává do ohrožení života ze strany bezohledného vraha. Současně s detektivním pátráním si Anna řeší své problémy se socializací, a to jak ve vztahu s otcovským kriminalistou Slámou (Ilja Prachař), tak s osazenstvem hotelu, kde se nechá zaměstnat jako pomocná síla v kuchyni... V hlavní roli exceluje tehdy dvaadvacetiletá Dagmar Veškrnová, čerstvá absolventka brněnské JAMU, která zdatně naplnila režisérské představy už v předchozím filmu Juraje Herze – komedii Holky z porcelánu. Objevila se i v Herzových filmech Den pro mou lásku, Upír z Feratu a Buldoci a třešně (oba 1981). V obsazení Holky na zabití stojí za zmínku i Vít Olmer, který se díky roli provinilého provozního Petráka konečně vymanil z herecké škatulky romanticky přitažlivých mužů.

Obsah