Časosběrným dokumentem Soukromý vesmír završila režisérka Helena Třeštíková sedmatřicetileté sledování rodiny Jany a Petra Kettnerových, jež započala v úvodu své filmové kariéry při vzniku černobílého snímku Zázrak (1975), v němž zachytila přerod své blízké kamarádky v matku prvorozeného syna Honzy. Kromě zlomových i každodenních chvil v životě rodiny, při nichž během let asistovala kamera, je minulost rekonstruována na základě Petrových osobitých deníků, fotografií a amatérských záznamů. Dění v rodině je zasazeno do kontextu doby za pomoci archivních materiálů z televizního zpravodajství, novoročních prezidentských projevů a přípitků a z vystoupení stálice českého showbyznysu Karla Gotta. Soukromý, společenský a ten skutečný vesmír mají ve filmu stejnou důležitost. Otec rodiny čte v současnosti ve studiu své deníky, psané několik desetiletí. Záznamy v jeho sešitech včetně kreseb, koláží a výstřižků zachycují věcně podstatné momenty v rychle plynoucím čase (narození dětí, jejich pokroky, první dny ve škole, starosti s výchovou, stěhování, životní milníky). Petr je v komentářích doplňuje dalšími postřehy a vzpomínkami, jež posléze zaznívají i od manželky Jany (ta se objeví v současnosti až v poslední třetině dokumentu). – Film pojednává o významné části životů protagonistů, životů v podstatě obyčejných, bez velkých a dramatických zvratů. Zároveň je ovšem zajímavou mozaikou nedávné české historie. Vzhledem k velkému časovému rozpětí snímek spíše skáče od jedné události ke druhé a nevěnuje se podrobnějšímu zkoumání jednotlivých etap. – Všední úděl „normálních“ lidí je prostřednictvím archivních záznamů konfrontován s „osudem“ Karla Gotta, který nechyběl při žádných z důležitých událostí sledovaného období, ať už se jedná o podpis Anticharty, let Vladimíra Remka do kosmu, Sametovou revoluci či vstup České republiky do Evropské unie. Život rodiny Kettnerových se odehrává svým vlastním tempem bez významného ohledu na vnější události. Doba, v níž nebylo možné se svobodně seberealizovat, způsobila, že se vše podstatné jakoby odehrávalo v rodinném kruhu. – Soukromý vesmír svým uhrančivým zachycením rychlé a neodvratné proměny funguje také jako „zpráva“ o výjimečnosti i banalitě zrození, dospívání a stárnutí, nabývající univerzální platnost. Rychlý sled roků a dějů autorce příliš neumožňuje dostat se do opravdové blízkosti sledovaných postav a věnovat se podrobněji vztahům mezi nimi. Protagonisty pozorujeme s odstupem a jen tak, jak to umožnil nashromážděný „chaotický“ materiál, jejž občas natáčel sám Petr Kettner nebo režisérčin syn Tomáš Třeštík (sekvence ve Španělsku). – Přátelství filmařky a Kettnerových přetrvalo.
Ve staré televizi běží sestřih dobových zpráv: Gagarinova cesta do kosmu, přílet Karla Gotta po úspěšném pěveckém turné ve Spojených státech, okupační události srpna 1968 a mise amerických kosmonautů na Měsíc. Televizní hlasatelka tendenčně „medituje“ o budoucnosti světa v jednadvacátém století. – Šum obrazovky nahradí fotografie novomanželů Petra a Jany Kettnerových. Je rok 1974 a Petr začíná psát deník: „Přišla Janina kamarádka Hela, že chce točit film o narození našeho dítěte,“ zní jeden z prvních zápisů. 25. října 1974 na svět přichází syn Honza. – Stranická propaganda z televize se střídá se scénami cesty z porodnice a sestavování dětské postýlky. Rodiče sdělují své dojmy z novorozence. – Honzovi se klube první zub. Stát žije přípravami na spartakiádu, tedy na „dny důvěry v komunistický zítřek naší vlasti“. – Honzík dělá první krůčky. V televizi memoruje Gustav Husák. – Petr čte z deníku o tom, že „Hela chce pokračovat v natáčení Honzy, zatím neví, jak dlouho“. Batole nastoupí do jeslí. V novém prostředí projevuje nelibost. – Mladá rodina je na výletě v Krkonoších. Televize přenáší proslov vítěze ankety Zlatý slavík Karla Gotta na setkání Anticharty. Jana čeká druhé dítě. – 27. července 1977 se narodila Anna. Honzík na mladší sestřičku žárlí. – Aničce se klube první zub. – Na jaře 1978 letí do vesmíru československý kosmonaut Vladimír Remek. K relaxaci má s sebou Gottovy písně. – Honzík sestavuje první dřevěné letadlo. Petr popsal už pátý sešit rodinného deníku. – Problematické soužití s babičkou a prababičkou vede Kettnerovy k rozhodnutí odstěhovat se z bytu na pražském Smíchově. Petr hledá zaměstnání elektrikáře s bytem. Získávají domek na koupališti ve Vratislavicích nad Nisou nedaleko Liberce. – Honza absolvuje šestiletou zdravotní prohlídku, váží 28 kg a měří 127 centimetrů. – Je zavražděn John Lennon. Petr s Janou si před Vánoci odvážejí nábytek a zanechají po sobě téměř prázdný byt a dvě stárnoucí ženy. – Rodiče pomalu zvelebují domek. Jana si najde práci v knihovně. Žena z dnešního pohledu vidí socialismus jako dobu, umožňující intenzivní rodinný život. – Honzík kreslí jenom kosmonauty a chce být Gagarinem. – V srpnu 1981 přijíždějí filmaři a Honza poprvé souvisle mluví na kameru. Petr popisuje pokroky v rekonstrukci domu. – Honza slavnostně nastupuje do první třídy. – Janě a Petrovi se 9. května 1982 narodí třetí dítě, dcera Eva. Jana zpětně hovoří o tom, jak jí vyhovovalo být skoro deset let na mateřské, což tehdy bylo „jednoduché a samozřejmé“. V blízkosti domu se staví sídliště. Jana našla Evě první zoubek. Petr koupí manželce k narozeninám ojetého wartburga. – Honza se učí na flétnu. Jeho první koncert je katastrofa. S desátým rokem přichází období prvních vzdorů. – Rok 1985: Andulka se stala pionýrkou. Jana touží jet do Prahy na spartakiádu. Ztroskotá americký raketoplán Challenger. – Petr na podzim roku 1987 píše třináctý sešit deníků. Muži neobnoví smlouvu na funkci správce koupaliště, a tak se chýlí ke konci jejich pobyt v domku. Jana je zděšená z Honzova prospěchu ve škole. – Petr se na podzim roku 1988 účastní demonstrace na Václavském náměstí. Uprostřed prosince se stěhují do paneláku v Liberci. Televize vysílá poslední novoroční Husákův projev. – Honza je přijat na střední strojírenskou školu v Jablonci nad Nisou. – 17. listopadu 1989 si rodina pořídí nový koberec do obýváku. Deník z konce listopadu 1989: „Odskočili jsme si na den do Prahy, skončili jsme u Hely Třeštíkové na televizi.“ – V přenosu z Václavského náměstí zpívají bok po boku československou hymnu Karel Gott a Karel Kryl. – Novoroční proslov prezidenta Václava Havla. Petrův deník zaznamenává změny v republice. Jana se politicky angažuje v Občanském fóru. – Honza končí se školou, vede neuspořádaný život mladého rebela, brzy však nastupuje na šperkařskou průmyslovku. Osmnáctiletý, částečně holohlavý mladík mluví o celkovém zmatku, který vládne v jeho životě. Účastní se anarchistických demonstrací. Na rodinné vánoční oslavě balí syn rodičům mařenu. Dojde na tradiční prohlížení deníků. – Je ohlášeno rozdělení Československa na dva samostatné státy (1992). – Honza řeší existenciální problémy. Zatkla ho policie kvůli marihuaně. Jana shrnuje situaci: jako rodiče ztratili nad synem kontrolu. Neměla ponětí o jeho experimentech s pervitinem. – Vánoce 1996: Petrův zápis v deníku o Honzově civilce na zámku v Roudnici: „Kdo ví, co tam všechno pěstuje.“ – V létě 1999 se Honza vrací z pobytu v Izraeli. Při cestě zpět skončil na čas v rumunském vězení kvůli marihuaně. – Rodina tráví dovolenou v Chorvatsku bez Honzy. – Anna promuje na pedagogické fakultě. – O dva roky později odjíždí Honza do Španělska, kde se záhy definitivně usadí. Syn režisérky Tomáš natáčí jeho působení v Baskicku. Mladík vypráví o setkání s přítelkyní, radikálkou Edurnou, a o jejím synovi Martinovi. – Petr s Janou jdou tradičně na valentinský ples v Liberci. Žena je podle Petrova deníku ráda, že se už nemusí tvářit, že je mladá. Dcera Anna se v závěru roku 2002 vdává za Samuela. – V televizi běží reportáž o možné kandidatuře Karla Gotta na prezidenta republiky. – Honza se živí mytím nádobí v restauraci, nemá žádné velké ambice a účastní se pochodů za baskickou nezávislost. – Samuel s Annou kupují zchátralý domek a pouštějí se do jeho přestavby podobně jako před lety rodiče. – Český premiér Vladimír Špidla vítá občany v Evropské unii. Petr slaví padesáté čtvrté narozeniny. Jana se učí španělsky. Honza s Edurnou a s Martinem přiletí na Vánoce 2005 za rodiči do Liberce. Z televize promlouvá k občanům Václav Klaus. – Honza je nakrátko s rodinou rád. Matka mu vyčítá jednoduchý život. On je však doma už ve Španělsku. Trochu „bojuje“ s dospívajícím a nevyrovnaným Martinem. Má radost ze svých úspěchů při pěstování marihuany. – Na podzim 2006 Eva promuje z ekonomie. – Rodina společně sleduje původní dokument o narození Honzy. Anička je těhotná. Jana (konečně před kamerou) vzpomíná na první porod a na natáčení dokumentu. Aničce se 4. března 2008 narodí dcera Marie. – Honza rekapituluje svůj život. Je rád, že sestra na sebe vzala rodičovskou roli a udělala z mámy babičku. – Jana odhaluje své zklamání, že syn nevyužil ničeho z toho, čím byl obdařen. – V televizních zprávách se spekuluje o možnosti jednosměrné kolonizační výpravy na Mars. – Honza se vyrovnává se životem. – Karel Gott je prezidentem oceněn Medailí Za zásluhy o stát v oblasti umění. – Jana odchází do důchodu. Petr se stará o veřejné osvětlení v Liberci. Žena bilancuje svůj život a dochází k přesvědčení, že splnila, co měla. Petr po sedmatřiceti letech končí s psaním rodinných deníků a uzavírá to prohlášením, že „co není napsané a vyfocené, to člověk zapomene“. Poslední zápis informuje o tom, že se Eva bude vdávat, Anna čeká druhé dítě a Honza dokončil šperkařskou školu ve Španělsku. – Honza dostává dárek k narozeninám: let do vesmíru. Na vrcholu Ještědu celá rodina přihlíží vypuštění modelu rakety. – Kamarádky Helena a Jana symbolicky uzavřou natáčení. A Karel Gott stále zpívá... -jbh-
Ve filmu jsou použity fotografie Petra Kettnera a Michala Hladíka.
Jan Gogola ml., Hana Stibralová, Michael Třeštík, Jana Škopková (šéfdramaturgyně ČT)
Lukáš Moudrý (zvuk a mix zvuku), Stanislav Hruška, Miroslav Hofrichter, Zbyněk Mikulík, Zbyněk Mader, Michal Houdek, Štěpán Mamula (mix zvuku)
Roman Blaas (ČT)
Marius Corradini (grafika), Tomáš Machek (grafika)
Jakub Hejna (režijní spolupráce), Tomáš Třeštík (režijní spolupráce a fotograf), Michal Hladík (fotograf), Martin Zoul (rešerše archivních materiálů), Petr Bíma, Miloš Krejcar, Petr Ostrouchov, Hana Procházková, Ivana Průšová, Bashka, Martin Steklý, Lucie Zvěřinová, Máša Charouzdová, Věra Laštuvková, Martina Reková, Zuzana Bieliková, Gábina Urbánková, Robert Riedl, Alžběta Šáchová, Kateřina Hámová, Jakub Sitár, Tereza Vidimská, Jakub Kohák, Alexander Hemala, Jana Bebrová
Bedřich Smetana (Vltava)
Hudba k písni Jiří Šlitr
Text písně Jiří Suchý
Zpívá Karel Gott
Hudba k písni Karel Svoboda
Text písně Zdeněk Borovec
Zpívá Karel Gott
Hudba k písni Tomáš Hájíček
Hudba k písni skupina Visací zámek
Hudba k písni John LennonPaul McCartney
Text písně John Lennon
Zpívá Karel Gott
Hudba k písni František Škroup
Text písně František Škroup
Zpívá Karel KrylKarel Gott
Soukromý vesmír
Soukromý vesmír
Private Universe
Zázrak po 35 letech / Rodinný vesmír / Rodinný deník / Rodinné deníky / Zázrak II.
film
dokumentárnídistribuční
časosběrný
Česká republika
2012
2011
premiéra 26. 1. 2012 /přístupný/
Dějiny jedné rodiny v 37 letech v novém časosběrném filmu Heleny Třeštíkové. 37 let života jedné rodiny. Dokumentární film Heleny Třeštíkové.
NEGATIV s.r.o., RWE (koprodukce), ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), Helena Třeštíková (koprodukce)
dlouhometrážní
83 min
DCP 2-D
barevný, černobílý
zvukový
Dolby Digital
česká
česky
bez titulků
Akce: 3. ceny české filmové kritiky
2013
Praha / Česká republika
Nejlepší dokumentární film
Helena Třeštíková
Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012
2013
Praha / Česká republika
Nejlepší dokument
Helena Třeštíková
Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012
2013
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků a teoretiků za nejlepší dokument
Helena Třeštíková
Festival: 55. Lipský mezinárodní festival dokumentárního a animovaného filmu – DOK Leipzig
2012
Lipsko / Spolková republika Německo
Cena MDR za nejlepší východoevropský dokumentární film
Festival: 9. mezinárodní festival dokumentárních filmů v Soulu – EIDF
2012
Soul / Korejská republika
Velká cena hlavní sekce Festival Choice
Helena Třeštíková
Festival: 47. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2012
2012
Karlovy Vary / Česká republika
Zvláštní uznání za dokumentární film
Helena Třeštíková