Únos domů

Dospívající Libor vzpomíná na osudné červnové ráno, které mu čtrnáct dní před prázdninami změnilo život… – Chlapec studuje na prestižní soukromé internátní škole. Spolužáci mu připraví k narozeninám dort z květáku, který nesnáší. Liborovi se udělá špatně a pozvrací učitele. – Řidič Maděra chlapce vyzvedne a veze ho domů. Cestou je sleduje dodávka. – Libor bydlí v luxusním bytě u tety Jolany a strýce Michala. Ti právě projednávají stavební projekt s klienty a Libor je ruší, když kočce Zaře vytahuje klíště. – Schůzka se protáhne až do večera a Libor tráví čas sám s kočkou. Lednice je prázdná, a proto povečeří kočičí paštiku se suchary. V počítačové hře Stvoření světa si vytvoří domek se zahradou. – Ráno se cestou z města teta Jolana zlobí na chlapce kvůli jeho včerejšímu chování. Maděra se nabídne, že s ním půjde koupit nové kalhoty. – Na okázalé oslavě Liborových narozenin se sejde spousta lidí. Dcera sousedů vypráví kamarádce, že Libor je sirotek: jeho rodiče se zabili na motorce. Chlapec dostane jako dárek mimo jiné i počítačovou hru. Dárce ji hned zkouší a ani nepustí Libora k počítači. – V neděli Maděra odváží Libora zpět do internátu. Sleduje je dodávka. Když řidič bere benzin, přepadnou Libora na toaletách dva muži, odvlečou ho do svého vozu a odjedou. – Únosci se chlapce ptají, jakou částku za něj rodiče budou ochotni dát. Když jim zajatec sdělí, že žije u tety a strýce, vyvede je to z míry. – Teta se domnívá, že Libor utekl, protože něco provedl. Zjistí, že jí chybí drahý náramek. – Únosci dovezou Libora do opuštěné usedlosti a nechají ho spoutaného v tmavé místnosti. – Teta se ještě večer vyptává v internátu na Liborovo chování v poslední době. Černošský spolužák Dominik konstatuje, že Libor byl podivín. Jemu prodal nůž a Kryštofovi počítačovou hru, protože prý potřeboval peníze. – Ráno se Liborovi podaří otevřít pouta sponou od pásku. Zatímco únosci ještě spí, objeví Libor žumpu, kterou se dostane ven. Únosci ho marně pronásledují. Pak ze strachu před policií raději zmizí. – Chlapec si stopne projíždějící motoráček, který ho odveze až na konečnou. Od pana Podestáta, který tady přednostovi hlídá kozy, zjistí, kde je nejbližší telefon. A tak se vydá po kolejích k Panenkovým, kteří obývají starý nádražní dům na zrušené zastávce na konci tratě. Libor prochází domem a vidí v televizi vystoupení tety Jolany, která tvrdí, že Libor ukradl náramek a utekl z domu. Vzápětí dostane ránu do hlavy. – Probírajícího se Libora sledují sourozenci Jitka a Filip, kteří jsou kvůli novinovému článku přesvědčeni, že Libor je Gustav Pešek, uprchlík z dětského domova se sebevražednými úmysly. Chlapec marně tvrdí, že to tak není. Sourozenci ho schovají na seníku. – Policie vyšetřuje Liborův útěk u tety a strýce. – Jitka a Filip tajně zásobují ukrytého Libora, který má pohmožděné rameno. Prozradí mu, že jsou také z dětského domova a že Blanka a Erik Panenkovi, kteří mají vlastní dceru Marcelu, je adoptovali. Teď nechodí do školy, protože jsou bacilonosiči spály. – Večer Libor tajně sleduje celou rodinu, sedící venku před domem. Dávají si hádanky a Blanka vyrábí náramky přátelství. – Ráno chtějí sourozenci ošetřit Liborovo rameno. Filip mu navrhne, aby u nich zůstal. Erik by ho prý určitě adoptoval. Libor se brání, že není Gustav a že má kam jít. Ale náhodou spadne ze seníku. – Má sen: zdá se mu, jak ho na záchodcích honí únosci a také učitel. Na rukou má pouta, která jsou vlastně ukradený náramek. Kluci mu blahopřejí k narozeninám a místo dortu leží na podnose kočka Zara. Libor se snaží otevřít železný poklop... – V tu chvíli se probere v nemocnici. Má ránu na obličeji a zlomenou nohu. Lékař žádá Panenkovi, aby potvrdili podpisem, že pacient je Gustav Pešek. Erik Panenka zpečetí jeho identitu a vyžádá si adresu dětského domova. – Libor má další sen: ve vlaku sleduje rodinu Panenkových. Chce se dostat k nim. Křičí: „Já jsem Gusta, Libor, vlastně...“ – V nemocnici navštíví chlapce Blanka s dětmi. Nabídnou mu, aby zůstal u nich. Zatím si však pobude v nemocnici, protože dostal spálu. – Panenkovi ho přivezou domů. Libor se dovolá k tetě a strýci na záznamník. Zanechá vzkaz, že neutekl a že není zloděj. Později mluví s rozzlobeným strýcem, který ho obviní z citového vydírání. – Po Liborovi je vyhlášeno policejní pátrání. – Erik byl v dětském domově na pohovoru s ředitelkou. Převzal za „Gustava“ po dobu léčení odpovědnost a přivezl mu osobní věci. – Libor si čte Gustavův deník: kluk byl stále trestán ředitelkou, která si na něho zasedla. – Libor chce Filipovi prodat svůj opasek, aby mohl koupit dárek Marcele k narozeninám. Cítí se u Panenků šťastný. – Cestou z nemocnice, kde Liborovi sundali sádru, Erik mluví o tom, že se Gustav už jednou pokusil o sebevraždu. – Na oslavě Marceliných narozenin se Libor dozví, že policie vylovila z rybníku tělo chlapce. Dovtípí se, že jde o Gustava. Po oslavě obejme Blanku a Erika. A v noci uteče. Zanechá dopis na rozloučenou, ale Filip ho dohoní. Tušil, že Libor není z dětského domova. Obviní ho ze lží. Kluci se spolu porvou, ale pak se usmíří a vrátí se. – Libor zakončí své vzpomínání. Strýci a tetě se ulevilo, když se rozhodl žít u Panenků. Policie na místě únosu nic nenašla. A kočka Zara utekla. -zz-