Paralelní světy

Země původu

Česká republika, Francie, Nizozemsko

Copyright

2001

Rok výroby

2000

Premiéra

8. 3. 2001

Minutáž

100 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický, milostný

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Paralelní světy

Český název

Paralelní světy

Anglický název

Parallel Worlds

Koprodukční název

Les mondes paralleles

Anotace

Pět let po pozoruhodném hraném debutu Marian (1996) a tři roky po vzniku povídky Víkend v Praze, natočené pro projekt Praha očima..., v němž se však nakonec neobjevila, se Petr Václav vrací k divákům dalším dramatem s tématem odcizení. – Protagonisty více než tři roky připravovaného komorního psychologického příběhu se stala „typová“ partnerská dvojice. Ctižádostivý architekt Kryštof a jeho přítelkyně Tereza spolu už nějakou dobu žijí, teď se však do jejich vztahu začíná vkrádat chlad. Inteligentní, ale nepraktická a přecitlivělá dívka touží po dítěti a po partnerské jistotě. Muž se však chce realizovat v práci, nejlépe v zahraničí, a pro milenčiny prohlubující se deprese má stále menší pochopení. Příležitostnou úlevu hledá u vdané Renaty, a teprve když se Tereza po utajeném potratu zhroutí a opustí ho, začíná chápat, že nejednal správně. Minulost už nejde vrátit a z Terezy se stává (ať už je to dobře či špatně) samostatná mladá žena... – Autor nedává jednoznačně za pravdu žádné straně, a tak se vyhýbá úskalím banální vztahové agitky. Rozvíjí spíš komorní variaci na téma hledání „ekologie“ (či spíš, vzhledem k mužovu chápání světa, „architektury“) životního stylu. Téma partnerského soužití, ztroskotávajícího na zdánlivě banální „mimoběžnosti“ protagonistů, se obtiskuje i do vztahů dalších dvojic (Kryštofův kolega Michal a energická Markéta, komfortem i manželem znuděná mladá matka Renata, alternativní pokus o únik z civilizace hrdinčiných kamarádů Aleny a Jakuba). Titulní Paralelní světy tak obývají nejen Kryštof a Tereza, ale obecněji i pragmatičtí muži a citlivé ženy. Autor zároveň staví do pozice souběžnosti i světy města a venkova, Čech i vysněné ciziny, v níž chce Kryštof najít profesionální seberealizaci, ale také světy reality a snu. „Denní“ snění o životě (Kryštofova vize ideálního domu, Terezin sen o rodině) souvisí s nočními můrami obou hrdinů. Ty se stávají – navzdory zajímavému ztvárnění – sporným bodem jinak stylově uceleného vyprávění nenápadně rytmizovaného všednodenními rituály. Na vyznění filmu se výrazně podílí i Václavův stálý spolupracovník, kameraman Štěpán Kučera, který klade důraz na jemné přirozené proměny atmosféry i na detailní sledování hereckých představitelů. Hlavní břemeno dramaturgicky poněkud roztříštěného vyprávění nesou standardně dobrý Karel Roden a znamenitá Lenka Vlasáková, která bezmála klinickou studii depresivní hrdinky vyvažuje jímavě tajemným ženským kouzlem. – Film se inscenační kultivovaností a možná až přílišnou emotivní tlumeností vyděluje z linie afektivních, vnějškově efektních výpovědí o partnerských vztazích Václavových generačních vrstevníků (Anděl Exit Vladimíra Michálka, Oběti a vrazi Andrey Sedláčkové...). Neaspiruje tak sice na pozice diváckého hitu, přesto však nabízí neokázalé, jen navenek „nicotné“ svědectví o velkých bolestech moderního světa. -ap-

Obsah

Ambiciózní mladý architekt Kryštof žije už několik let ve svém bytě na pražských Vinohradech s dívkou Terezou, která zřejmě nedávno skončila studia a teď se pokouší uchytit se jako překladatelka. – Citlivá, inteligentní, ale vnitřně nejistá dívka těžko snáší odloučení, a tak přítele marně prosí, aby ji vzal s sebou na dvoudenní pracovní jednání. – Kryštof s kolegou z ateliéru Michalem dostavují mimo Prahu velkou vilu pro bohatého zákazníka. Architektův sen o ideálním domě však zadavatel neustále ničí novými nápady. Za Michalem přijede na noc v maloměstském hotelu jeho nová přítelkyně, sebevědomá Markéta, kterou Kryštof zatím poznal jen letmo. – Tereza mezitím zápolí s překladem a bezvýsledně telefonuje kamarádce Aleně. V noci ji potrápí zlý sen o neúspěšné práci a o Kryštofově modelu zlověstných „živých domů“. – Ráno architektovi telefonuje na mobil jeho příležitostná milenka, vdaná Slovenka Renata. Kolegovi však Kryštof tvrdí, že mluvil s Terezou. – Po návratu rozmlouvá Tereza milenci obavy z neúspěchu: věří, že jeho dům bude krásný. Zároveň se mu svěřuje se svou vlastní nejistotou. O dítěti, po kterém dívka touží, nechce její partner ani slyšet. Ještě je na to prý čas, musejí si přece ještě užívat života a hlavně musejí cestovat. – Druhý den Terezu navštíví kamarádka Alena, která s přítelem Jakubem kupuje chalupu v horách. Tereza se jí svěří, že má problémy s prací; vybrala si sama k překladu knihu předčasně zemřelé francouzské autorky Valérie Valéreové. Odmítne nabídku přesunout se k přítelkyni na venkov. Nemůže přece opustit Kryštofa... – Ten však mezitím tráví polední pauzu s přímočarou, jednoduchou milenkou Renatou. Baví se s ní o tom, ve které době by chtěl žít. Současný český životní styl je pro něj malicherný a nevkusný. Sní o starých kulturách západní Evropy. Také proto hodlá odjet za prací do Anglie, byť to nebude legální. Mužovu vnitřní nejistotu ovšem prozrazuje zlý sen, v němž vystupuje Renata, ale z nějž ho budí Tereza. – Tereza se u lékaře dozví, že je těhotná. Kryštofovi však přizná jen to, že ztratila peněženku. Přítel jí na výstavě, kam jdou s Michalem a Markétou, vynadá. Hádka pokračuje, když Kryštof doma ze záznamníku vyslechne vzkaz od rezignovaného nakladatele, marně se domáhajícího nedokončeného překladu. – Architekt odejde z domu a vybije si vztek při divokém sexu s Renatou v kanceláři. Ta si mu pak stěžuje na laskavého manžela-nekňubu, který po ní chce další dítě. Kryštof trvá na tom, že jejich schůzky jsou naprosto nezávazné a že s láskou nemají nic společného. – Tereza jde tajně na potrat. Kryštof nechápe její zhoršující se psychický stav. Náladu mu už nezlepší ani smyslná Renata. – Muž vezme Terezu na obhlídku dokončovaného domu. Pak dvojice přenocuje na chalupě. V noci se dívce udělá zle. Marně však budí milence. Stav se opakuje doma. Kryštof musí přivolat sanitku. Lékařka z nemocniční pohotovosti však konstatuje, že šlo „jen“ o hysterický záchvat. Vyděšenému Kryštofovi řekne, že dívka po tom, co zažila, potřebuje klid a jeho péči. Mladík se tak dozví o potratu. V taxíku však o tom Tereza nechce mluvit. – Vedle domácí krize musí architekt řešit další problémy se zákazníkem. Navíc začne do konečné podoby domu mluvit i majitelova energická manželka. Architekt rezignuje a přenechá starost o stavbu Michalovi. Cestou do Prahy únavou usne za volantem, ale naštěstí jen sjede s vozem ze silnice do pole. Klimbající Tereza, míjející místo nehody v linkovém autobuse, si ničeho nevšimne. – Mladá žena najde útočiště u Aleny a Jakuba na horské chatě Komáří vížka. Přátelé ji zapřou do telefonu zoufalému Kryštofovi. Úlevu nachází dívka v jednoduché práci, při mytí nádobí v tamní kuchyni. – Když Kryštof po čase Terezu vyhledá na horách, odmítne s ním milenka mluvit. Rozhodně se nehodlá k němu vrátit. – Nemocný a nevrlý Kryštof si po návštěvě Renaty s dcerkou Magdalenkou u něj doma opět uvědomí, jak mu Tereza schází. Ani ona se však necítí vyrovnaně. Utlouká čas hraním na automatech s místním vlekařem. Když se ve chvíli zoufalství vyspí s kamarádčiným přítelem Jakubem, pochopí, že nastal čas odejít. Nic netušící Alena ji doprovodí na autobus. – Tereza se staví u Kryštofa pro věci. Dvojice se sice pomiluje, ale jde vlastně jen o smutné a odcizené rozloučení. – Dívka hledá práci prostřednictvím inzerátů. – Markéta řekne Kryštofovi, že se rozchází s Michalem. Vyzná architektovi lásku, ale ten o nový vztah nestojí. – Sny bývalých milenců se tápavě prolínají a definitivně se rozdělují. Tereza se budí v pronajatém pokoji, Kryštof směřuje na palubě lodi do ciziny... – Po čase Michal potká Terezu na smíchovské ulici před knihkupectvím (kde je ve výloze přeložená kniha V. Valéreové). Proměněná mladá žena, s ostříhanými vlasy a módními slunečními brýlemi pracuje jako překladatelka a tlumočnice. Jemně odmítne Michalovu nesmělou nabídku na další setkaní. Později se dívka na okamžik zastaví u dostavěného moderního centra Zlatý anděl, jež jí snad připomene bývalého milence-architekta, a pak energicky mizí v davu. -ap-

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Michaela Strnadová

Asistent režie

Ladislava Uldrichová

Původní filmový námět

Petr Václav

Technický scénář

Petr Václav

Architekt

Ondřej Nekvasil, Marie Cajthamlová (architektonické dílo)

Výtvarník

Jaroslav Kratina (výtvarná díla), Petr Pavlík (výtvarná díla)

Návrhy kostýmů

Tereza Kučerová

Výkonná produkce

Kateřina Černá

Producent

Kateřina Černá (Tosara Film), Petr Václav (Tosara Film), Joël Farges (ArtCam International), Elise Jalladeau /ž/ (ArtCam International)

Koproducent

Alice Nemanská (ČT), Helena Slavíková (ČT), Gerard Huisman (ArtCam the Netherlands)

Zástupce vedoucího výroby

Michaela Berková

Vedoucí produkce

Adam Polák

Produkční údaje

Originální název

Paralelní světy

Český název

Paralelní světy

Anglický název

Parallel Worlds

Koprodukční název

Les mondes paralleles

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický, milostný

Země původu

Česká republika, Francie, Nizozemsko

Copyright

2001

Rok výroby

2000

Produkční data

začátek natáčení 03/2000

Premiéra

slavnostní premiéra 7. 3. 2001 (kino Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 8. 3. 2001 /doporučená přístupnost od 12 let/

Distribuční slogan

Hořká love story.

Distribuce

FALCON a.s.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

100 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

česká

Mluveno

česky, slovensky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Nominace

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001 – Nominace

2002
Praha / Česká republika
nejlepší hlavní mužský herecký výkon
Karel Roden nejml.

Nominace

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001 – Nominace

2002
Praha / Česká republika
nejlepší kamera
Štěpán Kučera

Vítěz

Festival: 11. festival mladého východoevropského filmu

2001
Chotěbuz / Spolková republika Německo
Zvláštní uznání poroty pro cenu Findling (Nalezenec)

Vítěz

Festival: 14. festival českých filmů Plzeň, Praha – FINÁLE

2001
Plzeň / Česká republika
Hlavní cena – Zlatý ledňáček
Zlatý ledňáček ex equo Otesánek (r. Jan Švankmajer, 2000, ČR – Velká Británie); za pronikavé a nekompromisní zachycení vnitřních procesů partnerského vztahu.

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní filmový festival Bratislava

2001
Bratislava / Slovensko
Zvláštní cena ekumenické poroty
ex aequo The Gypsies of Svinia (Cikáni ve Svini, r. John Paskievich, 1999, kanada).