Benjamin Tuček

BENJAMIN TUČEK (nar. 15.7.1972, Brno) je synem brněnského divadelníka Jaroslava Tučka (nar. 1938) a televizní a filmové dramaturgyně a scenáristky Dany Tučkové; jeho bratrem je producent Daniel Tuček (nar. 1974). Absolvoval obor žurnalistická fotografie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (1990–94) a katedru scenáristiky a dramaturgie na FAMU (1995–2000), kde od roku 1998 působil jako odborný asistent. Za svůj školní scénář Nohama napřed získal prémii Literárního fondu a za scénář Pohádka mládí byl oceněn Maximem na festivalu FAMU 1997. Pracoval jako asistent režie a vedoucí castingu na Gedeonově filmu Návrat idiota. Je součástí filmařského autorského tria, tvořeného kromě něj ještě Markem Najbrtem a Robertem Geislerem. Podílel se mimo jiné na scénářích k humornému televiznímu cyklu mystifikačních paradokumentů Kinetická encyklopedie všehomíra (1999–2000), k seriálům Terapie (2011) a Svět pod hlavou (2017), jako dramaturg na kulinářském magazínu Deník Dity P. (2013) a jako režisér na televizních cyklech Rodinné stříbro (2009), Filantrop (2016) a Provedu! Přijímač (2017). Věnuje se natáčení klipů (Zkamenělý dítě pro kapelu Lucie), participoval na plzeňské návštěvní trase Pilsner Urquell, na libretu a na koncepci českého národního pavilonu v rámci EXPO 2010 v Šanghaji, na projektu 4 dny v pohybu a na expozicích v různých průmyslových areálech. Spolupracoval též na internetovém satirickém sitcomu Blaník o fiktivním pražském lobbistovi i na jeho filmové verzi. Objevil se v televizních pořadech Třistatřicettři (1999) a Rozmarná léta českého filmu (2010). Jeho celovečerní autorský debut Děvčátko získal Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli, cenu na MFF v San Franciscu a na MFF v Soluni. Dále je spoludržitelem Českého lva za scénář snímků Protektor, který byl oceněn Trilobitem Beroun, zatímco scénář snímku Polski film získal Cenu FITES na Novoměstském hrnci smíchu 2013. Publikoval odbornou teoretickou práci Do posledního okna (Nakladatelství AMU, Praha 2002) a soubor drobných povídek VKV/velmi krátké vlny (nakladatelství Labyrint Fresh, Praha 2009). Hraje na klávesy v pražské alternativní kapele The Ritchie Success. – Filmografie: (námět, scénář, režie, není–li uvedeno jinak) (studentské krátké filmy) dok. imprese jednoho dne dvou slečen Pure Disco (1997), hraná groteska Cesta na Měsíc (1999; + spol. střih), bezúčelná procházka mladé ženy po vlastní koupelně Blues mrtvého muže (1999), etuda podle Daniila Charmse 15:18 (2000); (dokumenty) kr. f. o rogalistovi Jiřím Zítkovi Báječný muž na létajícím stroji (TV–1997; režie), kr. f. o divadelní road movie Komedie (2001; + spol. kam.), kr. dokumenty Cisco – Wireless World (2004, Cisco – bezdrátový svět; režie), Human Step (2008), United Islands of Prague (2009), celovečerní dokumenty o frekventantech seminářů východoasijské terapeutické metody Tantra (2010; + spol. kam.) a o pražských územních projektech Plán (2014; + spol. kam., spol. prod.); (dlouhé hrané filmy) lyrický příběh sedmnáctileté dívky, který se odehrává během tří dnů a nocí na periferii dnešního velkoměsta, Děvčátko (2002; sc., režie), smutná sci-fi komedie o šestičlenné české posádce na vzdálené planetě Mars (2018; režie, spol. nám., spol. sc., spol. prod.); (podíl na scénáři, není–li uvedeno jinak) hudební fantasy Rok ďábla (2002; r. Petr Zelenka; herec), hořká komedie Mistři (2004; r. Marek Najbrt), okupační drama Protektor (2009; r. Marek Najbrt), komedie Polski Film (2012; r. Marek Najbrt), dok. Cesta vzhůru (2015; r. David Čálek; dramaturgická spolupráce), Prezident Blaník (2018; r. Marek Najbrt; + spol. nám.). -kk- (10/2018)