Výlet

Zuzana stráví noc s milencem, malířem Luborem. Ráno se s ním loučí: musí jet s rodinou na Slovensko, ale raději by s ním odjela na jeho mlýn. Její tělnatá starší sestra Ilona, která je v pokročilém stupni těhotenství, si odjezd naopak prosadila: chce tak uniknout dusnému rodinnému klimatu, jež panuje v rodinném domku její nedávno ovdovělé matky Milady a babičky Valerie. Lhostejného manžela Vítka nechává doma, bere však s sebou pětiletého synka Leona, který s sebou všude nosí svého oblíbeného plyšového psa Žahoura. – Odjezdu předchází společný oběd. Matka chválí katalog výstavy (s fotkou i dílem Lubora), na němž se Zuzana podílela; ovšem jen jako grafička. Mladá žena rezignovala na vlastní umělecké ambice a živí se jako návrhářka vzorků na kachlíky, jež vyrábí a prodává její dobrácký manžel Pavel. – Matka všechny popohání. Zítra odpoledne musejí být v Novém Mestě nad Váhom kvůli rozptylu jejího manžela, který zemřel před půl rokem. Podle babičky si přál být pohřben ve svém i jejím rodišti. – Pavel do nablýskaného Renaulta naloží i kachlíky, jež hodlá cestou prodat. Ilona, Leon a babička se tísní v obstarožním Wartburgu, řízeném matkou. – První zastávka je vynucena tím, že se v kufru na urnu s otcovým popelem přilepil borůvkový koláč. Leon se k nelibosti nervózních dospělých živě zajímá o posmrtný život. Zuzana se marně pokouší dovolat z mobilu Lubora. – Protože spořivá matka si nekoupila dálniční známku, čeká rodinu cesta po okreskách. Zuzana pozve Ilonu k sobě do pohodlnějšího auta. Sestry se baví o matce, která se podle nich k jejich milovanému otci nehodila. – Během zastávky u benzinové pumpy babička se zetěm meditují nad obálkami erotických časopisů a povídají si o Iloně, která se v těhotenství zanedbává. Na záchodě si Zuzana zvědavě sáhne na sestřino břicho. – Po příjezdu do Telče vzpomíná maminka na náměstí, jak se tu při účinkování v komparzu seznámila s manželem. Během procházky se jí Zuzana svěří, že má milence. – Z hotelu Ilona telefonuje manželovi. Pak si povídá se švagrem. Pavel, který také trpí nadváhou, si – stejně jako předtím Zuzana – sáhne na její břicho. Potěší ji, když ji pochválí. Potom si vstřícný muž povídá s babičkou, která se rozhodla napsat ihned poslední vůli. – Milada s dcerou skončí procházku v místním baru. Nad koktejlem Jarní láska se dceři svěří, že nedávno dostala od muže podivný vzkaz ze záhrobí. Ukáže se však, že šlo o seznam Zuzaniných nákupů. Dcera matce vyčte, že si nikdy nevšimla podobnosti jejího rukopisu s otcovým. Nikdy se prý nezajímala o to, co ona a Ilona cítí, ale starala se pouze o vnější zdání. Když měly dívky problém, raději šly vždy za otcem. – Zuzana zkouší z toalety zavolat Luborovi. Do baru dorazí Pavel s babičkou. Muž vzápětí odvede rozrušenou manželku, která se nedovolala, do hotelu. Tam se mu bezradná žena přizná, že je mu nevěrná, protože jeho spolehlivost a laskavost ji už nudí. Během následující neklidné noci se příliš nevyspí nikdo kromě nic netušící Ilony. Pavel zastírá své zoufalství. – Ráno rodina pokračuje v cestě. Při objížďce kvůli záplavám pomůže na rozdíl od bavících se čumilů dostat z bahna uvízlou škodovku rozhádaných mladých milenců. – Na hraničním přechodu si zablácené cestovatele vyhlédne komisní slovenská celnice s kolegou. Nebýt jejího šéfa, který v hovoru projevil pochopení pro Pavlův smutek kvůli manželce, nedostali by se cestovatelé s urnou dál. – Zuzana, která se během zastávky telefonicky pohádala s milencem kvůli vyzrazení jejich vztahu, se teď pustí do Pavla. Při hádce havarují v kukuřičném poli. Manželům ani babičce se nic nestane, za své však vezmou kachlíky. Sestry navíc zjistí, že se z urny vysypal popel. Leon si ho trochu uschová do kapsičky v plyšovém psíkovi. Matka však dcery nenápadně uklidní: manželův popel zůstal doma a výlet se koná kvůli babičce, která se chce naposled podívat do rodného města. Pavel přenechá dlaždičky cikánům, kteří se postarají o odtažení převráceného auta. – Sestry v blízkém městečku dosypou urnu popelem z popelnice. Rodina pokračuje v cestě na etapy wartburgem. – Zničený Pavel se během čekání na tchyni konečně odhodlá říct Zuzaně svůj názor: za všechny problémy si může sama, protože je neschopná se k něčemu přinutit. – Po klidném obřadu na hřbitůvku má babička čas na obhlídku (komunisty zdevastovaného) města. Skoro nic už tady však nepoznává. - Rodina odpočívá v kavárně. Babičku nečekaně silně rozruší skupinka asijských běženců, kteří se domnívají, že jsou už v Německu. Stará žena omdlí a zemře. – Sklíčená rodina znovu vyhledá kněze kvůli babiččinu pohřbu. Milada však vzápětí chvíli zjistí, že v poslední vůli, sepsané v Telči (a právně neplatné), si tchyně přála být pohřbena v Rakovníku vedle svého muže. – V noci v hotelu konejší Pavel nešťastnou plačící Zuzanu; manželé se pomilují. Druhý den muž odjíždí vlakem s babiččinou rakví. Rodinku na nádraží nevěřícně pozorují přísná celnice s celníkem. – Cestou zpět wartburgem se dcery s matkou a Leonkem zastaví u místa včerejší nehody, kam někdo položil květiny. Milada se dcerám přizná, že to udělala ona. V urně totiž opravdu byl manželův popel... Zároveň jim vypráví, že si s mužem rozuměla lépe, než dcery mohly tušit; kdykoliv jim pomáhal, věděla o tom a podporovala ho. – Trojice usmířených žen pokračuje v cestě. Během další zastávky nic netušící Ilona vyklepe z břicha Leonova psa poslední zbytky otcova popela. -ap-