Alice Nellis

ALICE NELLIS (roz. Rychetníková, nar. 3.1.1971, České Budějovice) pochází z kulturně orientované lékařské rodiny, která ji podporovala v hudebních a výtvarných zájmech. Vyrůstala jako nejmladší ze tří sester v Poděbradech, kde navštěvovala LŠU (hra na klavír a příčnou flétnu) a kde vystudovala gymnázium se specializací na výpočetní techniku (1985-89). Ve studiu pokračovala na Pražské konzervatoři (1989-93; obor příčná flétna) a souběžně absolvovala angličtinu a amerikanistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1989-95). Kvůli natáčení filmu Výlet ukončila předčasně studium scenáristiky a dramaturgie na FAMU (1996-2000; titul Bc.). Mezitím koncertovala a nahrávala jako flétnistka mj. se soubory renesanční a barokní hudby (Collegium Quodlibet, Duodena Cantitans), živila se jako překladatelka (kromě několika románů přeložila biografii Kevin Costner: Neautorizovaný životopis, 1992) a jako učitelka angličtiny a literatury na gymnáziu. Díky znalostem počítačové techniky se podílela na prvních webových prezentacích Ministerstva zahraničních věcí ČR (1995-96) a na grafickém designu firemního časopisu Microsoft (1997-99). Od prvního ročníku FAMU režírovala dokumenty pro ČT. Zaujala celovečerním hraným debutem, intimní autorskou tragikomedií o rodinných vztazích a o volbách, Ene bene, podle vlastního studentského scénáře Volby (Maxim na FAMUfestu 1998). Snímek mj. získal Cenu za nejlepší debut a Cenu AČFK na plzeňském Finále a Čestné uznání poroty FIPRESCI na MFF v Karlových Varech. V obdobném komorním duchu a se smyslem pro psychologickou drobnokresbu a tragikomické postižení mezilidských vztahů pojednala další autorský snímek Výlet (Český lev za scénář, Cena české filmové kritiky, Cena nových režisérů na MFF v San Sebastiánu, Cena Kristián na Febiofestu). I ten vznikl podle scénáře s původním názvem Rakovník – Stará Turá, oceněného na FAMUfestu 2000. Niterné problémy ženských hrdinek sondovala též v Tajnostech (mj. Český lev za nejlepší film, Cena české filmové kritiky, Zlatý ledňáček na plzeňském Finále) a ve filmech Mamas & Papas (Hlavní cena pro hraný film Golden Starfish na Hamptons MFF ve státě New York) a Perfect Days – I ženy mají své dny (Hlavní cena festivalu Zlatý prim a ceny za režii a scénář na Novoměstském hrnci smíchu). Těsně před zahájením natáčení historického dramatu Lidice se ze zdravotních důvodů vzdala režie, kterou po ní převzal Petr Nikolaev. Ve svých hraných filmech se Nellis projevuje jako vnímavá pozorovatelka a zručná scenáristka se schopností empaticky tlumočit privátní i společenské kolize a neduhy. Nevyhýbá se ani režii reklamních spotů (Actimel, Figaro) a režírovala rovněž hudební vzdělávací programy České filmarmonie, pro niž též spoluvytvářela novou image. Uplatňuje se i jako divadelní režisérka na pražských scénách: Divadlo Na zábradlí (Perfect Days; vlastní hra Záplavy, oceněná 3. místem v soutěži Cen Alfréda Radoka), Divadlo Bez zábradlí (Láska, Když tančila, Cesta dlouhým dnem do noci), Café Theatre Černá labuť (Lidský hlas, Růžový šampaňský), Divadlo v Řeznické (Pomoc), Rubín (Hra o dvou postavách) a Národní divadlo (komorní opera Philipa Glasse Příšerné děti). Od roku 2002 vyučuje externě na katedře režie FAMU. Jejím prvním manželem byl americký ekonomický analytik Simon Nellis, druhým mužem je kameraman Matěj Cibulka (nar. 1978). – Filmografie: (námět, scénář a režie, není-li uvedeno jinak) kr. hrané filmy Znalci (1996, r. Stanislav Zeman; sc.) a Objevte svoji vnitřní krásu (1997), kr. dok. o hráči na zobcovou flétnu Janu Kvapilovi Follia – určitý druh bláznovství (TV-1997), kr. hraný f. To je balkán (1998; r. Janja Glogovacová; nám., spol. sc.), tragikomický příběh studentky, která se v rodném městě ocitne ve volební komisi, Ene bene (1999), epizoda Kriminalistika z TV cyklu Kinetická encyklopedie všehomíra (TV-1999; r. Marek Najbrt; herečka), kr. dok. portrét zpěvačky Gabriely Viktorové Nutná pravidelnost (TV-1999), epizoda Hrdinové naší doby (Letná) z dok. TV cyklu Praha mizerná (1999; sc., režie), kr. hraný f. Dotek obrazu (2000; r. David Čálek; spol. sc.), střm. dok. Svět podle Svěráka (tmavomodrý) (TV-2001; režie), střm. kolektivní dok. o událostech v ČT na přelomu let 2000 a 2001 Chaos (TV-2001; spol. režie), kr. dok. Vánoce před televizí (2001), tragikomicky laděná road movie o příhodách jedné rodiny během cesty autem s otcovou urnou na Slovensko Výlet (2002; + texty písní, zpěv), dok. f. Ničeho nelituji (2003; r. Theodora Remundová; spolupráce), Román pro ženy (2005; r. Filip Renč; spol. sc., dramaturgie), Sluneční stát (2005; r. Martin Šulík; spol. sc., herečka), kr. dok. o Stalinově pomníku na pražské Letné Suvenýr z dok. cyklu Pomníky – staronová tvář Evropy (TV-2005), Všechno nejlepší! (2006; r. Martin Kotík; texty písní, zpěv), psychologický příběh překladatelky středního věku, která se během jednoho dne vzbouří proti monotónnosti dosavadního života, Tajnosti (2007), mozaika osudů několika dvojic, řešících problémy chtěného, nechtěného, vytouženého či zmařeného rodičovství, Mamas & Papas (2010), smutná komedie o emancipované ženě, která až jako čtyřicátnice objevuje mateřský pud, podle hry skotské dramatičky Liz Lochheadové Perfect Days – I ženy mají své dny (2011; sc., režie, texty písní), Lidice (2011; r. Petr Nikolaev; spol. sc.), smutná hudební komedie o comebacku čtveřice zestárlých rockerů Revival (2013; sc., režie), příběh pětatřicetileté ženy, která váhá nad možností mít dítě, Pod hladinou (TV-2013) z cyklu Nevinné lži, tragikomedie o čtyřech strážných andělech, kteří jednoho dne vstoupí do života (i smrti) několika lidí z pražských Nuslí, podle románu Michala Viewegha Andělé všedního dne (2014), dok. sonda o problematice osvojování dětí Adopce: Konkurz na rodiče (2014), adaptace klasické pohádky Boženy Němcové Sedmero krkavců (2015; sc., režie). -fik- (6/2015)