Otesánek

Země původu

Česká republika, Velká Británie

Copyright

2000

Rok výroby

2000

Premiéra

25. 1. 2001

Minutáž

127 min

Kategorie

film

Žánr

horor, komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Otesánek

Český název

Otesánek

Anglický název

Otesánek

Souběžný anglický název

Little Otik

Koprodukční název

Greedy Guts

Anotace

Ve filmu Otesánek se Jan Švankmajer inspiroval lidovou pohádkou, již zpracoval ve formě groteskního hororu. – Manželé Horákovi zoufale touží po dítěti, které nemohou mít. Když muž jednou na chatě přinese domů pařez, vzdáleně připomínající děcko, vzplane paní Horáková ke kusu dřeva mateřskou láskou a pařez posléze ožije. Manželé v městském činžáku předstírají, že se jim narodil syn Otík. Nezvyklé monstrum je však nenasytné a sní nejdříve kočku, pak listonoše a sociální pracovnici. Zoufalý pan Horák zavře Otesánka do sklepa, kde se o něj začne starat dívenka ze sousedství Alžběta. Ta jediná ví, že jde o postavu ze známé pohádky a zoufale se snaží zabránit Otesánkovu konci, popsanému v pohádkové knížce. Otesánek kromě chlípného staříka stačí ještě zlikvidovat i své rodiče. – Známý tvůrce se přiklání k formě hraného filmu, který ovšem kombinuje s četnými trikovými sekvencemi, s animací reálu a také s ploškovou animací (do příběhu je vložena animovaná pohádka, zpracovaná Evou Švankmajerovou). Přesazení mýtického příběhu do dnešní doby umožňuje autorům pracovat se současnou realitou podobně jako ve Spiklencích slasti (FP 10/96). Zpočátku nevinný kus dřeva se postupně proměňuje v obrovské dravé monstrum, jež si ovšem stále udržuje svůj „stromový“ tvar a nepodobá se tak ostatním filmovým příšerám. – I v Otesánkovi se objevují tradiční švankmajerovské motivy, upomínající na autorovu předcházející tvorbu (zde zejména na film Do pivnice). Neschází ani černý humor, ani zjevný sklon k bizarnosti, ke grotesce a k nápaditému využití mýtických prvků či symbolů. – Film byl se značným ohlasem uveden mimo soutěž na MFF v Benátkách 2000.

Obsah

Manželé Božena a Karel Horákovi zoufale touží po dítěti. Karel už vidí miminka všude, například i u kádí s kapry místo ryb. Boženčina prohlídka u lékaře však zase dopadne špatně. – Přemoudřelá sousedovic Alžbětka Štádlerová to doma komentuje u jídla: paní Horáková prý zase nic, a ona by tak chtěla, aby v domě bylo kromě ní ještě nějaké dítě. – Pan Štádler umluví o víkendu pana Horáka, aby si sousedi koupili chatu vedle nich. – Alžbětka si ráda čte odborné knihy o sexu. – Horák se Štádlerem porážejí před zakoupenou chatou stromy. Karlovi se jeden z pařezů nakrátko promění v dítě. Muž ho vezme do chaty a trochu ho přiseká. Boženka v neforemném dřevu vidí vytoužené děcko. Hned je oblékne do šatiček. Když si je však chce vzít do Prahy, už to pan Horák nevydrží a začne mlátit pařezem do stolu, aby dokázal, že je to jen kus dřeva. Avšak Boženka je neústupná: chce své „dítě“ zpátky. Muž ji jen dokáže přemluvit, aby nechala dřevo na chatě. – Paní Horáková začne předstírat těhotenství. Našije si polštářky „na břicho“ podle měsíců. Karel se marně rozčiluje. Ve čtvrtém měsíci má Boženka těhotenské chutě a zvrací. – Alžběta na chatě zahlédne Horákovou, jak se mazlí s „miminem“, ale matka jí to nevěří. – V práci kolegové gratulují Karlovi k budoucímu potomkovi. Muž se ze zoufalství opije. – Boženka koupe na chatě „miminko“ a Karel se dřevo snaží nenápadně utopit. – Paní Štádlerová řekne na schodech Horákovi, že to už na jeho ženu „přišlo“. Karel rezolutně odmítne sanitku a sám odváží Boženku. Marně ji však přesvědčuje, aby toho už konečně nechala. Doveze ji na chatu a tady ji zamkne. Při odjezdu se mu zdá, že slyší dětský pláč. – Štádlerová mu dá v Praze najíst a Štádler ho nutí, aby se napili. Karel musí od nich zavolat do porodnice: předstírá, že se mu narodil kluk jak buk, který se bude jmenovat Otík. Alžbětka si však všimne, že telefon byl během hovoru vypnutý. – Karel se opije i v práci. – Horák na chatě objeví Boženku, jak kojí oživlé dřevo. Chce je rozštípat sekerou, ale žena se na něj vrhne a zabrání mu v tom. Otesánek-pařez pláče. Rozpláče se i zoufalý muž. – Boženka si přiveze „miminko“ domů, ale nechce ho ukázat zvědavé paní Štádlerové. Karel jí slíbí, že v neděli Otíka nalakuje a přisekne mu třetí ručičku. – Otesánek by však pořád jedl a stále křičí. Záhy mu vyrostou ostré zuby. Jednou jimi chytí „maminku“ za vlasy a Karel je musí rychle ustřihnout. – Jediná Alžbětka zahlédne před samoobsluhou, co je v kočárku paní Horákové. – Alžběta si doma průběžně čte v knížce Karla Jaromíra Erbena pohádku o Otesánkovi (animovaný film). – Paní Horáková nosí domů velké nákupy. Všimne si toho i stará paní správcová, která na dvorku pěstuje zelí. – Manželé doma s hrůzou zjistí, že Otesánek snědl jejich černého kocoura Mikeše. Zbyla z něj jen okousaná kostra. Horák je z toho vyšinutý a mluví zase o rozštípání, ale Boženka se „syna“ zastává. – Otesánek už se nevejde do kočárku. – Rodiče tajně dopravují do bytu tašky s jídlem. Jednou najdou dveře otevřené a zjistí, že Otík snědl listonoše. – Alžbětka zvědavě nahlíží k sousedům klíčovou dírkou. Ani si nevšimne starého pana Žlábka, kterého se bojí, protože se na ni vilně dívá. Soused si u skloněné dívenky konečně může přijít na své, ale udělá se mu zle. – Karel se chce udat na policii, ale Boženka ho přesvědčí: „Je to naše dítě v dobrém i ve zlém!“ A tak nešťastný muž v noci tajně roznáší poštu za listonoše. Zahlédnou ho Štádlerovi, ale nepoznají ho. – Štádlerová brzy zjistí od mladého pošťáka, že jeho předchůdce zmizel. Když se to dozví Alžběta, jen věštecky konstatuje, že to je jen začátek. – Správcová objeví před obchodem, že paní Horáková má v kočárku místo dítěte panenku, a oznámí to na policii. Okrskář zavolá gynekologovi a dozví se od něj, že Horákovi nemohou mít dítě z důvodů oboustranné sterility. Podle lékaře je to prý případ zralý pro psychiatra. – K Horákům přijde sociální pracovnice Bulánková. Vidí spoustu jídla a panenku. Užuž chce podivínskou „matku“ politovat, když slyší dětský křik. Boženka jí nechce Otíka ukázat, marně však brání návštěvnici v přístupu do zavřeného pokoje. Otesánek, který se proměnil ve velké monstrum, Bulánkovou rozsápe. – Alžběta vidí pana Horáka, jak vleče tašky plné masa. – Muž počká, až Otesánek usne, a navzdory plačící ženě ho sváže a odnese v pytli do sklepa, kde ho strčí do velké bedny. Sleduje ho Alžběta. – Paní Štádlerová mluví doma o tom, že Horákovi odvezli Otíka k babičce na venkov. – Alžběta ve sklepě osvobodí spoutané monstrum a začne se o ně starat. - Dívka zná konec pohádky, podle nějž Otesánka zabije babka s motykou na poli se zelím. Proto schová motyku paní správcové a varuje Otesánka před zelím. – Paní Štádlerová si libuje: jejich holka sice v poslední době spořádá, na co přijde, zato má prý novou kamarádku Otylku. – Dva tajní se u Horáků vyptávají na zmizelou paní Bulánkovou, ale pomyslí si své, když tu zahlédnou panenku v kočárku. O něco později objeví správcová panenku v popelnici, kam ji zahodil pan Horák. – Správcová přistihne Alžbětku, jak jí chce ukrást novou motyku. Dívenka jí s pláčem vypráví o pohádce o Otesánkovi. – Matka přistihne dcerku, jak vybírá lednici, a zakáže jí to. Alžbětka rozbije prasátko a za úspory koupí pro Otesánka aspoň prejt. Doma přesvědčuje rodiče, že podivné zvuky ze sklepa způsobuje stará kanalizace. Marně chce kapesné na půl roku dopředu. - Nešťastná dívka z nouze losuje oběti pro Otesánka. První na řadě je pan Žlábek. Alžběta ho celkem snadno naláká do sklepa... – Policisté se dobývají do bytu pana Žlábka, z něhož se našly jen brýle. – Paní Štádlerová doma konstatuje, že za týden zmizeli tři lidé a kočka. – Zničený Karel si půjčí od Štádlera motorovou pilu a navzdory nářku své ženy se vydá do sklepa. Nedokáže však Otíka, který na něj volá „táto“, zabít. Jenže Otesánek ho sní. Božena pochopí, co se stalo, a jde sama do sklepa... – Kriminalisté pátrají v bytě Horákových. – Správcová přiměje Alžbětu, aby jí přinesla pohádku o Otesánkovi. – Paní Štádlerová zabarikáduje rodinu v bytě. Teď, když se slušní lidé tak houfně ztrácejí, odmítá pustit dcerku do školy a manžela do práce. – Alžběta vidí z okna, jak nenasytné monstrum ze sklepního okénka pustoší záhony se zelím paní správcové. Vyběhne z bytu, ale marně se snaží zabránit neohrožené ženě, vyzbrojené motykou, v cestě do sklepa... – Plačící dívka cituje závěr pohádky o tom, kdo vyskákal z břicha zabitého Otesánka. -tbk-

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Martin Kublák, Tijn Po

Původní filmový námět

Jan Švankmajer

Předloha

Karel Jaromír Erben (Otesánek – pohádka)

Technický scénář

Jan Švankmajer

Druhá kamera

Jan Růžička

Asistent kamery

Peter Nečas

Výtvarník

Eva Švankmajerová (kreslená část), Jan Švankmajer (rekvizity a dekorace)

Triky

Pavel Kryml (optické triky), Ivan Haták (optické triky)

Vizuální efekty

Martin Stejskal

Výtvarná spolupráce

Joseph Cahill (výroba loutek a rekvizit), Martin Kublák (výroba loutek a rekvizit), Shimon Shemtov (výroba loutek a rekvizit), Daniel Bird (výroba loutek a rekvizit), Jiří Šrám (výroba latexových odlitků)

Spolupráce

FAUNA A FILM PRAHA (práce se zvířaty), Ota Bareš (práce se zvířaty), David Schmidt (práce se zvířaty)

Hudba

Použitá hudba

Carl Maria von Weber (Čarostřelec /předehra/ – opera)

Produkční údaje

Originální název

Otesánek

Český název

Otesánek

Anglický název

Otesánek

Souběžný anglický název

Little Otik

Koprodukční název

Greedy Guts

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

horor, komedie

Země původu

Česká republika, Velká Británie

Copyright

2000

Rok výroby

2000

Premiéra

premiéra 25. 1. 2001 /doporučená přístupnost od 12 let/ (kino 64 U Hradeb, Praha)

Distribuční slogan

Národní báchorka.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

127 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Digital Surround EX

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Anketa amerického časopisu Time Out o sto nejlepších krátkých animovaných filmů všech dob

2014
New York City / Spojené státy americké
95. místo
výsledky zveřejněny 1. 1. 2014

Vítěz

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001

2002
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Jan Švankmajer
producent Jaromír Kallista

Nominace

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001 – Nominace

2002
Praha / Česká republika
nejlepší hlavní ženský herecký výkon
Veronika Žilková

Nominace

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001 – Nominace

2002
Praha / Česká republika
nejlepší režie
Jan Švankmajer

Nominace

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001 – Nominace

2002
Praha / Česká republika
nejlepší kostýmy
Eva Švankmajerová

Vítěz

Festival: 9. Febiofest

2002
Praha / Česká republika
Cena Kristián za nejpozoruhodnější tvůrčí čin roku 2001 v oblatsi hrané tvorby pro kina
Jan Švankmajer

Vítěz

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001

2002
Praha / Česká republika
Plaketa České filmové a televizní akademie za nejlepší filmový plakát
Eva Švankmajerová

Nominace

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001 – Nominace

2002
Praha / Česká republika
nejlepší zvuk
Ivo Špalj

Vítěz

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001

2002
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení
Eva Švankmajerová

Nominace

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001 – Nominace

2002
Praha / Česká republika
nejlepší vedlejší ženský herecký výkon
Jaroslava Kretschmerová

Nominace

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001 – Nominace

2002
Praha / Česká republika
nejlepší scénář
Jan Švankmajer

Vítěz

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001

2002
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarné řešení
Jan Švankmajer

Nominace

Akce: Nominace na Zlaté glóby – výroční ceny Sdružení zahraničního tisku v Hollywoodu

2001
Praha / Česká republika
Nominace na Zlaté glóby
Jan Švankmajer

Vítěz

Festival: 14. festival českých filmů Plzeň, Praha – FINÁLE

2001
Plzeň / Česká republika
Zvláštní ocenění poroty Mezinárodní federace filmových klubů
Jan Švankmajer
za originalitu, surrealistický humor a skvělou režii

Vítěz

Festival: 14. festival českých filmů Plzeň, Praha – FINÁLE

2001
Plzeň / Česká republika
Hlavní cena – Zlatý ledňáček
Jan Švankmajer
Zlatý ledňáček ex equo Paralelní světy (Parallel Worlds, r. Petr Václav, 2001, ČR – Francie – Nizozemsko) za sugestitvní metaforu chorobné nenasytnosti naší doby

Vítěz

Festival: Festival zdravotnických filmů MEDICFILM

2001
Podbořany / Česká republika
Cena za nejlepší celovečerní film podle hlasování diváků – Rubínové srdce
Jan Švankmajer

Vítěz

Akce: Scenáristická soutěž u příležitosti 100. výročí české kinematografie Státním fondem České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie ve spolupráci s Nadací Miloše Havla

1996
Praha / Česká republika
I. místo v kategorii původní literární scénář celovečerního hraného filmu
Jan Švankmajer
uděleno 29. 6. 1996 za scénář, cena v částce 300 000 korun předána na slavnostním večeru předsedou poroty, spisovatelem Arnoštem Lustigem, umístění zaručuje grant Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie na výrobu filmu