Snímek Jana Hřebejka Zítra se bude... je strohým, ale sugestivním záznamem stejnojmenné opery-procesu, nastudované pro Divadlo Kolowrat, scénu pražského Národního divadla. Premiéry opery se uskutečnily 9. a 10.4.2008, záznam byl pořízen 4.10.2008. Dílo skladatele a libretisty Aleše Březiny a libretisty a režiséra Jiřího Nekvasila bylo psáno přímo pro zpěvačku Soňu Červenou a je výjimečné nejen svou moderní formou nýbrž i tématem. Zpracovává totiž známý proces s Miladou Horákovou pouze na základě citací z úředních dokumentů, k nimž připojuje v závěru dva dopisy: žádost otce a dcery odsouzené ženy o milost a její dopis na rozloučenou. V komorním prostředí a v komorním obsazení se před diváky, kteří se někdy zrcadlí v polopropustném zrcadle, odvíjí drama o manipulaci a zrůdnosti komunistického režimu. Šestičlenný orchestr (cembalo, bicí, housle, violoncello, fagot, basklarinet) doprovází ženský sbor a dětský dívčí sbor, jejichž role se na jevišti různě proměňují; vytvářejí dav nebo pomocníky aparátu. V čele sborů stojí univerzální komentátor a protihráč souzené političky v podání kontratenoristy Jana Mikuška. Představení vévodí soustředěný výkon Soni Červené, která má nejen part Milady Horákové, ale třeba i prokurátora či dalšího komentátora dění. Velký podíl na vyznění opery má také výprava a kostýmy Daniela Dvořáka, pracující tak jako ostatní složky s minimalistickými prostředky. Opera-proces Zítra se bude... získala Ceny Alfreda Radoka za ženský herecký výkon a za hudbu a také Cenu Sazky a Divadelních novin za rok 2008 v kategorii hudebního divadla. – Zajímavý je vznik filmového záznamu. Režisér Jan Hřebejk využil zkoušky digitálních kamer pro film Kawasakiho růže a nechal kameramany Jana Malíře a Martina Šáchu natočit celé představení ze dne 4.10.2008. Chtěl z něj použít část do připravovaného filmu (odtud i prostřihy do publika, v němž sedí Lenka Vlasáková a Jiří Menzel, který měl původně v Kawasakiho růži hrát). Režisér pak materiál nepoužil. Na základě upozornění střihače Vladimíra Baráka a s podporou producentů Rudolfa Biermanna a Tomáše Hoffmana nakonec sestříhal záznam do filmové podoby, která překvapuje svou hutností. Drobné nedostatky (zejména v synchronech) nemohou zastínit vynikající kameramanskou a střihačskou práci s bohatým rejstříkem obrazových formátů (od detailů až po celky a jízdy). Výjimečné filmové dílo se samozřejmě opírá o kvalitu představení a o hloubku tématu, přidává k nim však další prožitek... – Distributor Aerofilms uvádí snímek ve formátu DCP zejména v těch digitálních kinech, v nichž zprostředkovává přímé přenosy nebo záznamy představení z newyorské Metropolitní opery. – O vzniku inscenace byl natočen i dokumentární film Olgy Sommerové Do samoty v tanci (2009).
V prologu a v epilogu zní zhudebněná báseň Jana Vodňanského Oděvy levné a přitom tak divné. V jednotlivých číslech jsou pak zpracovány hlášení náčelníka StB z Českých Budějovic z 16.3.1948 o přípravách na případné zadržení Milady Horákové, dále z protokolu o jejím pozdějším zatčení, přípravě procesu, výslech Milady Horákové, představování nasazených prokurátorů (v podání dívek z dětského sboru), samotný proces, obhajoba Horákové, reakce „prostých lidí“, žádajících přísný trest, čtení rozsudku nad ní a dalšími oběťmi, dopis o milost otce Horákové a její dcery a její dopis na rozloučenou. -tbk-
sólistka
sólista
hráčka na cembalo
hráč na bicí
hráč na housle
hráč na violoncello
hráč na fagot
hráč na basklarinet
Aleš Březina (Zítra se bude... – opera), Jiří Nekvasil (Zítra se bude... – libreto opery)
Rudolf Biermann (IN Film Praha), Tomáš Hoffman (Infinity Prague Production)
Ondřej Černý (Národní divadlo)
Zítra se bude...
Zítra se bude...
Tomorrow There Will Be...
film
hranýdistribuční
opera, záznam divadelní inscenace
Česká republika
2010
2010
slavnostní premiéra 4. 5. 2010 (kino Světozor, Praha)
distribuční premiéra 13. 5. 2010 /přístupný/
Opera – proces. Filmový záznam operního zpracování soudního procesu s Miladou Horákovou od tvůrců Aleše Březiny a Jiřího Nekvasila. Filmový záznam operního zpracování soudního procesu s Miladou Horákovou z Národního divadla v Praze.
IN Film Praha, Infinity Prague Production, Národní divadlo (koprodukce)
dlouhometrážní
62 min
DCP 2-D
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Digital
česká
česky, zpíváno
bez titulků
české