Jan Hřebejk

JAN HŘEBEJK (nar. 27.6.1967, Praha) pochází z úřednické rodiny. Během studií na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici začal se spolužáky Petrem Jarchovským, Danem Wlodarczykem a Andreou Sedláčkovou chodit do filmového klubu. Po neúspěšném pokusu o přijetí na FAMU pracoval ve školní družině. Napodruhé se stal posluchačem katedry scenáristiky a dramaturgie na FAMU (1987-91), kde zaujal školními pracemi podle scénářů spolužáka Petra Zelenky (Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se to prožít, L.P. 1948). Se svým přítelem z mládí a z FAMU, scenáristou Petrem Jarchovským, vytvořili úspěšnou autorskou dvojici, podepsanou pod řadou úspěšných titulů pro televizi (např. příběhy z cyklu Bakaláři) a zejména pro kina, jejichž náměty a motivy často vycházejí z próz Petra Šabacha. Autorský tandem Hřebejk-Jarchovský spojil koncem 90. let tvůrčí potenciál s filmovou společností Total HelpArt T.H.A. producenta a režiséra Ondřeje Trojana. Svými mainstreamovými smutnými či hořkými komediemi, jež v mozaikovitých rodinných a vztahových příbězích s ironickým odstupem, ale i s nádechem nostalgie či porozumění pohlížejí z pozice „malých lidí“ na politické, společenské a morální konflikty nedávné minulosti i současnosti, bodují stabilně na předních místech návštěvnosti českých kin (uvádějí se však i ve světě) a navzdory polemickým reakcím části kritiky téměř pravidelně získávají různá prestižní ocenění domácích přehlídek a anket (Český lev, Zlatý ledňáček na Finále Plzeň, Novoměstský hrnec smíchu, Cena Kristián na Febiofestu, čtenářské ceny časopisů Cinema a Premiere), ale i ceny na mezinárodních festivalech (Karlovy Vary, Berlín, Chotěbuz, Sydney, Vancouver, Palm Springs, Lagov aj.). Sám Hřebejk je držitelem tří Českých lvů za režii (Šakalí léta, Musíme si pomáhat, Horem Pádem) a Ceny za režii na MFF v Karlových Varech (Líbánky). Snímek Musíme si pomáhat byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film. V jejich společné i v Hřebejkově samostatné tvorbě se však objevují i vážné tóny (Kawasakiho růže, Učitelka, Zahradnictví: Rodinný přítel). V období mezi natáčením celovečerních filmů Hřebejk režíruje hudební klipy, reklamní spoty či dokumentární filmy. Autorsky a režijně se podílel na TV kulturních magazínech (Dnes vás baví, 1992; „60“, 1996-98) a zábavných pořadech (Silvestr, 1993; Česká soda, 1993-94, 1998) nebo na mikrokomediích Dobrá zpráva (1997), Okno (1997), Past (1997) a Poslední koncert (1997) z TV cyklu Bakaláři. Věnuje se (zvláště v poslední době) též TV seriálům: sedmidílný rodinný seriál z dětské léčebny Kde padají hvězdy (1995), romantický komediální seriál Až po uši (2014), kriminální seriály Případ pro exorcistu (2015), Místo zločinu Plzeň (2015) a Pět mrtvých psů (2016), minisérie Živé terče (2017). Režíroval představení Jana Vodňanského Destrukce reality HROU a řadu her v Divadle pod Palmovkou (Nebezpečné vztahy, Výstřely na Broadwayi, Amadeus) a Divadle Na Jezerce (Manželské vraždění, Na dotek, Kumšt, Musíme si pomáhat, Práskni do bot). Vydal básnickou sbírku Patosání (Mladá fronta 1990), pro divadelní spolek Kašpar Jakuba Špalka napsal čtyři jednoaktovky pod názvem Takové běžné láásky. S několika přáteli-umělci provozuje od roku 2005 vinárnu Bokovka, která se z původního místa v pražské Pštrossově ulici přestěhovala v roce 2015 do Dlouhé (č. 37). – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) kr. filmy Co všechno chcete vědět o sexu a bojíte se to prožít (1988; + prod., herec) a L.P. 1948 (1989; + prod.), Pějme píseň dohola (1990; r. Ondřej Trojan; spol. sc.), vážná komedie o intimních věcech Nedělejte nic, pokud pro to nemáte vážný důvod (TV-1992), kriminální příběh podle románu Egona Hostovského Dobročinný večírek (TV-1992), retromuzikál z pražských Dejvic konce 50. let o nástupu rokenrolové vlny v Čechách Šakalí léta (1993; + spol. sc., herec), kr. portréty Život hokejového brankáře Dominika Haška (TV-1996; + nám., sc.) a Život zpěváka a skladatele Vladimíra Mišíka (TV-1996; + nám., sc.) z dokumentárního cyklu GENUS, kr. portrét Karla Smyczka s názvem Moje filmovnictví (1996; + nám., sc.) z TV cyklu Osudy hvězd, kr. dok. filmy Jak se žije zpěvnému svědomí národa (TV-1997; + nám., sc.), Jak se žije kuchařům (TV-1997) a Jak se žije tetovaným (TV-1998; + nám., sc.), epizoda z filmového sestřihu Česká soda (1998), retrokomedie o problémech dospívání a soužití dvou rodin v košířské vilce na pozadí událostí roku 1968 Pelíšky (1999; + spol. sc.), hořká okupační komedie o manželském páru, ukrývajícím židovského uprchlíka, Musíme si pomáhat (2000; + spol. sc.), hořká komedie, vyrovnávající se s morálními dilematy období normalizace prostřednictvím osudu rodiny bohémského sochaře, Pupendo (2003), smutná komedie, jejíž hrdinové jsou konfrontováni s negativními jevy polistopadové „nelehké“ doby, Horem Pádem (2004; + spol. nám.), smutná komedie o milostném trojúhelníku Kráska v nesnázích (2006; + spol. nám.), hořká generační komedie o třech manželských párech, prožívajících partnerské krize, Medvídek (2007; + spol. nám.), situační komedie o partě přátel ze zahrádkářské kolonie, kteří originálním podrazem na zločineckých skořápkářích pomstí kamaráda, U mě dobrý (2008; + herec), komedie na motivy několika povídek Michala Viewegha o nespokojeném ženatém čtyřicátníkovi, pouštějícím se do pozdní honby za “skutečnou láskou”, Nestyda (2008), psychologické drama muže s vysokým morálním kreditem, jehož rodina je konfrontována s jeho odhaleným selháním z bolševické minulosti, Kawasakiho růže (2009), filmový záznam stejnojmenné opery Aleše Brichty a Jiřího Nekvasila o monstrprocesu s Miladou Horákovou z roku 1950 Zítra se bude… (2010), psychologické rodinné drama o ženatém lékaři, čelícím falešnému obvinění z pohlavního zneužití mladistvé pacientky, Nevinnost (2011), „jemně nemravná“ komorní komedie o dvou blízkých manželských párech, které si zpestří sexuální život při pobytu na zapadlém ostrově v Karibiku, Svatá čtveřice (2012), palčivé sociální drama prostitutky a židovského obchodníka podle Fassbinderovy kontroverzní divadelní hry, vycházející z jevištní inscenace Dušana D. Pařízka se souborem Pražského komorního divadla, Odpad Město Smrt (2012), psychologické drama o vině, zodpovědnosti a stínech minulosti, jež dolehnou na novomanžele během svatební oslavy, Líbánky (2013), hudební komedie o pronásledování zpěváka Karla Gotta jeho nejvěrnější fanynkou Škoda lásky (TV-2013) ze stejnojmenného cyklu, přepis hořké divadelní komedie Petra Kolečka o náhodném setkání tří žen v pustém hokejovém baru Zakázané uvolnění (2014), slovensko-české psychologické drama z období 80. let o pedagožce, která si vybuduje síť služeb jak od žáků tak od jejich rodičů, Učitelka (2016), unikátní filmová trilogie podle scénáře Petra Jarchovského, v němž se autor inspiroval osudy svých předků v letech 1939-1959, Zahradnictví: Rodinný přítel (2017), Zahradnictví: Dezertér (2017) a Zahradnictví: Nápadník (2017); (herec) Cesta na jihozápad (1989; r. Zdenek Sirový), povídka Siláci (1991; r. Igor Chaun) z cyklu TV hororových příběhů Velmi uvěřitelné příběhy, Šeptej (1996; r. David Ondříček), Rok ďábla (2002; r. Petr Zelenka), Největší z Čechů (2010; r. Robert Sedláček; herec). -fik- (4/2017)