V roce 1967 natočil režisér Vladimír Drha krátký umělecký dokument O malém světě, kde osobitou formou popsal historii vysočanského činžáku, v němž prožil dětství. Po více než třiceti letech se k tématu vrátil v komorní komedii Početí mého mladšího bratra, odehrávající se v tomto domě v průběhu jednoho horkého letního dne roku 1949. (Natáčelo se ve velmi podobném domě v Kroměříži.) Podle autorova tvrzení se příběh ve skutečnosti nikdy nestal, jen jeho protagonisté jsou reální. I jejich postavy ovšem zjevně podléhají autorské licenci. – Zestárlý vypravěč vzpomíná na den, kdy se v domě konala svatba dcery pana domácího. Tehdy mu bylo deset let. Až dodnes si však vybavuje různé drobné události, jež se tehdy odehrály. Občas se ovšem plete v detailech. Kromě běžných příhod, spojených se svatební oslavou, je stěžejní epizodou nečekané „splynutí“ mezi vypravěčovou maminkou a ženichem. Mezi oběma přeskočí hned napoprvé jiskra a dvojice se pozdě večer poprvé a naposledy pomiluje. Maminka však stráví noc i s tatínkem a po devíti měsících porodí... – Děj se odehrává pouze v prostorách domu, tedy v jednotlivých bytech, na dvorku, chodbách, schodech, prosklené pavlači či v průjezdu. Vladimír Drha se soustřeďuje na idylickou atmosféru a na vděčný popis figur i figurek. Opírá se přitom o osvědčené herce. Jeho snímek má však zřetelně televizní stavbu a připomíná rozšířený „bakalářský“ příběh. – Jako předfilm byl uváděn zmíněný dokument O malém světě (1967).
Tento příběh se nikdy nestal, ale všichni lidé, o nichž vypráví, žili nebo ještě žijí. – Stárnoucí vypravěč vzpomíná na dvorku jednopatrového pavlačového domu na jeden den; byl to den milování, den svatby a den zlámané nohy. – Desetiletý Tonda (bydlící s rodiči v přístavku na dvorku) se baví v průjezdu s mladým listonošem Foučkem, který přinesl svatební telegramy a který je zakoukaný do nebojácné Jarky. Ta žije v přízemí vlevo u své tety Suldovské a jejího muže. Domů se vracejí manželé Kuchařovi. Pan Kuchař je vedoucím bia Olympie a je navztekaný, že musí belhat do schodů s nohou v sádře. Manželka Marie ho uklidňuje. – Tondova maminka Maruška se shání po kočce Růže. – Vracejí se svatebčané z obřadu: novomanželé Libuška a Antonín, Libuščini rodiče a zároveň majitelé domu Josef a Zdena Plachých. Je s nimi Antonínův svědek Vojta. V bytě už na ně čeká nerudná příbuzná, babička Čápová. – Když Plachých představují ženicha, mezi ním a Tondovou maminkou jakoby přeskočila jiskra. – V přízemním bytě vpravo se připravují na oslavu stárnoucí Tonička Brabcová a její ovdovělá švagrová, podivínská němá Běla. – Ze služby se dnes o něco dříve vrací Toníkův tatínek, tramvaják. Chlapec se nemůže dočkat, až půjdou nahoru k Plachým, kde je spousta dobrot. - V rodinách se obědvá. Paní Plachá marně čeká na pozvanou paní Kotaškovou. – Fouček doručí další telegramy. Převezme je Tondova maminka Marie a předá je ženichovi, který pro ně seběhl ze schodů. Oba se ke svému překvapení políbí. – Paní Kuchařová donese Libušce svatební dárek, svou šperkovnici. – Místo paní Kotaškové se u Plachých objeví dvě přítelkyně Rozálie a Helena. Obě se kdysi provdaly za Gruzínce, kteří emigrovali po revoluci z Ruska. Spletou si Vojtu se ženichem, ale omyl se hned vysvětlí. Návštěvnice darují novomanželům velkou bronzovou mouchu, což je vlastně popelník. Brzy nato přijdou sousedé zezdola: Tonda s rodiči, paní Suldovská s Jarkou, Tonička i Běla. Chlapcův tatínek (taky Antonín) se po gratulacích vytratí na fotbal. – Děda Suldovský, který dosud předstíral spánek, si udělá doma pohodičku. Zapálí si doutníček a vydá se na dvorek do spíže pro kořalku. Cestou zpět se marně schovává před odcházejícími "Gruzínkami". – Tonička s Bělou předvádějí pěvecko-mimické číslo. – Paní Plachá jde pro Marii Kuchařovou. Najde ji plakat. Pan Kuchař totiž navzdory své zlámané noze utekl do biografu, protože se ten den mění program. Obě ženy si chvilku povídají o svém údělu. – Tondova maminka se pod záminkou hledání kočky Růži setká na pavlači na záchodě se ženichem. Chtějí se tu pomilovat, ale sejde z toho. – Je večer. U Plachých už se tančí a starší dámy si povídají. – Maminka hledá Růžu a přidá se k ní tatínek, který se vrátil z fotbalu, ale pak doma na chvilku usnul. Chtěl by se se ženou pomilovat, ale ta se mu jemně vykroutí. Rodiče pak pomohou do schodů panu Kuchařovi. – Tatínek tančí s nevěstou a rozpálená maminka musí tančit se ženichem. Nikdo si však ničeho nevšimne. – Fouček přinese další telegramy a v průjezdu vidí, jak se Jarka líbá s Vojtou. Je z toho smutný, ale Jarka ho přivolá a obejme ho také. – Paní Kuchařová se stále ještě zlobí na manžela. - Toník se trochu přiopil a pozoruje dění zpod stolu. – Paní Suldovská vidí z pavlače zcela opilého manžela, ale má z toho legraci. – Novomanželka Líba utěšuje svou maminku, které je smutno z toho, že se dcera odstěhuje do Jičína. – Ženich jde údajně za Vojtou a Jarkou, kteří se dlouho nevracejí s pivem. Běla koketuje s listonošem Foučkem, kterého pozval pan Plachý nahoru. – Ženich se na chodbě setká s Toníkovou maminkou. Ta ho potichu odvede k Suldovským a kolem kanape se spícím opilým dědou do ložnice. – Ženské nahoře zpívají. – Běla jde doprovodit Foučka s výslužkou. Když se vrací, zahlédne mileneckou dvojici za oknem. Projde okolo spícího Suldovského a s úsměvem pozoruje milence prosklenými dveřmi. Ti jsou šťastní, ačkoliv ani nechápou, co se mezi nimi stalo, a ačkoliv vědí, že je to poprvé a naposledy. – Toník volá z pavlače maminku. – Vojta a Jarka se vracejí s pivem. Ženich se objeví chvíli po nich. Po nějaké době přijde i Tondova maminka a přinese čerstvě upečené boží milosti. Společnost už je notně znavená. Ženich tančí s nic netušící nevěstou. – Rodiče ukládají spícího Tondu do postele. Vypravěč si vzpomíná, jak se onu noc probudil a pozoroval přes dveře tatínka a maminku při milování. Tehdy poprvé pochopil, co rodiče dělají. Po devíti měsících se narodil jeho bratr Karel, který byl velmi podobný tatínkovi. – Tonda vyjde v noci na dvorek hledat Růžu. Najde tam však jen opožděnou paní Kotaškovou, která se také jmenuje Růža a která chlapce zahřeje svými kožešinami... -tbk-
Marie
Josef Plachý
Marie Kuchařová
Antonín Němeček
Zdena Plachá
Libuše Plachá
Vojtěch Probošt
Adolf Kuchař
Bedřich Suldovský
Antonín starší
Antonín mladší
Rozálie Gamhrelidzeová
Helena Charazašviliová
Kotašková
Antonie Brabcová
Běla Brabcová
Jiří Fouček
Růžena Suldovská
Jaroslava Bláhová
Albína Čápová
vypravěč
Pavel Melounek (Whisconti), Marek Brodský, David Prudký, Jiří Pomeje (Fronda Film), Zdeněk Skaunic (Fronda Film), Radoslav Bolek, Ondřej Šrámek (ČT)
Vážany, Kroměříž
Početí mého mladšího bratra
Početí mého mladšího bratra
The Conception of My Younger Brother
film
hranýdistribuční
komedie
Česká republika
2000
1999
začátek natáčení 03/1999
konec natáčení 05/1999
konec distribučního monopolu 31. 12. 2009
premiéra 27. 1. 2000 /přístupný/ (kino Blaník, Praha)
Dobří lidé nemohou dělat špatné věci.
WHISCONTI s. r. o., Fronda Film, spol. s r. o., Ateliéry Bonton Zlín, a. s., ČESKÁ TELEVIZE, TS Ondřej Šrámek (ČESKÁ TELEVIZE), Vyšší odborná škola filmová Zlín, s. r. o. (spolupráce), KRÁTKÝ FILM PRAHA a. s. (spolupráce), Universal Production Partners, spol. s r. o. (spolupráce)
Česká televize, WHISCONTI s. r. o., Fronda Film, spol. s r. o., Ateliéry Bonton Zlín, a. s.
dlouhometrážní
88 min
35mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 13. Finále Plzeň 2000
2000
Plzeň / Česká republika
Zvláštní ocenění poroty Mezinárodní federace filmových klubů
Vladimír Drha
ex aequo s filmem Samotáři