Antonie Hegerliková

ANTONIE HEGERLIKOVÁ (nar. 27.11.1923, Bratislava – zemřela 11. prosince 2012, Praha) vyrůstala na Slovensku, kam byl po 1. světové válce její otec, vojenský pekař německé národnosti, odvelen. Podstatnou část dětství strávila v Žilině, kde chodila do baletu, stejně jako později v Praze, kam se rodina roku 1938 přestěhovala. Na doporučení ruské primabaleríny Jelizavety Nikolské se rozhodla pro herectví. Ještě než absolvovala dramatické oddělení Státní konzervatoře v Praze (1943), hrála v Divadle Vlasty Buriana a Divadle ve Smetanově muzeu. Působila v Intimním divadle (1943–44) a krátce v Burianově souboru D 46, než se roku 1946 stala členkou Městského divadla na Královských Vinohradech, respektive Divadla na Vinohradech, v němž hrála téměř šest desetiletí. Vytvořila kolem dvou set rolí, většinou velkých postav energických a panovačných žen v domácím i světovém repertoáru (Macbeth, Strýček Váňa, Elektra, Nora, Návštěva staré dámy, Naši furianti, Maryša, Nepřirozená zvířata). Za roli ženy A v Albeeho Třech velkých ženách byla nominována na Cenu Thálie 1999. První drobnou filmovou roli měla v Holmanově melodramatu Bláhový sen, později se objevila v postavách třídně uvědomělých proletářských dívek (Nástup, Akce B), mladých manželek a matek (Vstanou noví bojovníci, Velké dobrodružství, Dnes naposled, Králíci ve vysoké trávě); velkou roli jedné z obyvatelek Ženských domovů, odborové funkcionářky Anežky Faltové, měla v Balíkově psychologickém filmu V každém pokoji žena. Během posledních dvaceti let se připomněla pouze menšími úlohami královské chůvy (O princezně Jasněnce a létajícím ševci), tety titulní hrdinky (Fany), náhodné návštěvnice svatební hostiny (Početí mého mladšího bratra) a jedné z účastnic srazu abiturientů (Pamětnice). Od počátku 60. let ji zato hodně zaměstnávala televize, kde nejpronikavějšího diváckého ohlasu dosáhla postavou maminky titulního hrdiny v historickém seriálu podle Jiráskova románu F.L. Věk (1971). Naopak negativní reakce vyvolalo její obsazení v seriálu Matka (1975), kde jako padesátiletá představovala titulní hrdinku věkově o polovinu mladší. Objevila se v řadě TV inscenací i v seriálech Velitel (1981) a Četnické humoresky 3 (2007). Výrazně se uplatnila rovněž v rozhlase a dabingu. Namluvila mj. Kozlíkovu ženu v Marketě Lazarové (1967; r. František Vláčil). Vyučovala na Vyšší odborné škole herecké v Praze. Bilanční profil jejího osobního a uměleckého života natočil Vladimír Drha pro cyklus ČT Neobyčejné příběhy (2009). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1993). Byla manželkou divadelního a televizního režiséra, teoretika a výtvarníka Antonína Dvořáka (1920–1997) a herce Karla Fridricha (1924-2001). – Filmografie: Bláhový sen (1943; r. J.A. Holman), Dva ohně (1949; Václav Kubásek), Žízeň (1949; r. Václav Kubásek), Vstanou noví bojovníci (1950; Jiří Weiss), Zocelení (1950; r. Martin Frič), Přiznání (1950; r. Jiří Lehovec), Akce B (1951; r. Josef Mach), Velké dobrodružství (1952; Miloš Makovec), Nástup (1952; r. Otakar Vávra), Konec strašidel (1952; r. Jan Matějovský, Jiří Slavíček), Přijde čas (TV-1956; r. Eva Sadková), Dnes naposled (1958; r. Martin Frič), Nedohledné dálky (TV-1958; r. Jan Valášek), Ohně na horách (TV-1958; r. Jaroslav Novotný), Radúz a Mahulena (TV-1959; r. František Filip), Králíci ve vysoké trávě (1961; r. Václav Gajer), Paní mincmistrová (TV-1961; r. Věra Jordánová), Putování Simona MacKeevera (TV-1962; r. Antonín Moskalyk), Metelice (TV-1963; r. Antonín Moskalyk), Drahomíra (TV-1965; r. Jaroslav Novotný), Ve vyšším zájmu (TV-1965; r. Jaroslav Novotný), Sedmero krkavců (TV-1967; r. Ludvík Ráža), Slunečnice (TV-1967; r. František Štěpánek), Maupassantovy povídky (TV-1968; r. Pavel Blumenfeld), Zločin pátera Amara (TV-1968; r. Jaroslav Dudek), Komediantská historie (TV-1969; r. Jaroslav Novotný), Královna versus Jackson (TV-1969; r. Miroslav Zachata), Učedník čaroděje Čáryfuka (TV-1969, r. Vlasta Janečková), Svatá hříšnice (1970; r. Vladimír Čech), Alexandre Dumas starší (TV-1970; r. Jaroslav Dudek), Dlouhá bílá niť (TV-1970; r. Ján Roháč), Smrt černého krále (1971; r. Jiří Sequens), Babička I., II. (TV-1971; r. Antonín Moskalyk), Dlouhý podzimní den (TV-1971; r. Antonín Moskalyk), Kat nepočká (TV-1971; r. František Filip), Lidé na křižovatce (TV-1971; r. Antonín Dvořák), Maryša (TV-1971; r. Antonín Dvořák), Pan Honejsek, darebák (TV-1971; r. Anna Procházková), Svatba bez prstýnku (1971; r. Vladimír Čech), Slečna Golem (1972; r. Jaroslav Balík), Lev je v ulicích (TV-1972; r. Jaroslav Dudek), Moc bez slávy (TV-1972; r. Jan Matějovský), Romeo a Julie na konci listopadu (TV-1972; r. Jaroslav Balík), Tele se vlka nebojí (TV-1972; r. Jaroslav Novotný), Bojkot bálu (TV-1973; r. Evžen Sokolovský), Buď já nebo maminka! (TV-1973; r. Jaroslav Dudek), Cestující bez zavazadel (TV-1973; r. František Štěpánek), Muž v osidlech (TV-1973; r. Jiří Sequens), Pan Puntilla a jeho služebník Matti (TV-1973; r. Lothar Bellag), Výnosné místo (TV-1973; r. Jan Matějovský), Země zlatých plodů (TV-1973; r. František Filip), Zmatky budoucí matky (TV-1973; Miroslava Valová), V každém pokoji žena (1974; r. Jaroslav Balík), povídka Víkend (r. Julius Matula) z filmu Motiv pro vraždu (1974; r. Július Matula), Hrst plná kopřiv (TV-1974; r. Zdeněk Míka), Josefina (TV-1974; r. Miroslava Valová), Mravní náplň veškerá žádná (TV-1974; r. Otto Haas), Vejce pro maršála (TV-1974; r. Evžen Sokolovský), Dítě za 120 000 (TV-1975; r. Petr Tuček), Vánice (TV-1975; r. Jan Matějovský), Červen, počátek léta (TV-1976; r. Zdeněk Míka), Jednou v Karlových Varech (TV-1976; r. Zdeněk Kaloč), Otec nebo bratr (TV-1978; r. František Filip), Poprask na silnici E 4 (1979; r. Stanislav Strnad), Sněhurka (TV-1979; r. Ludvík Ráža), Vzorná tchyně (TV-1979; r. Anna Procházková), Švec Janek v pohádkové zemi (TV-1979; r. Vlasta Janečková), Oddělení zvláštní péče (TV-1980; r. Anna Procházková), Skapinova šibalství (TV-1980; r. František Filip), Každému jeho nebe (1981; r. Karel Steklý), Drž se rovně, Kačenko (TV-1981; r. Věra Jordánová), Začít znovu (TV-1981; r. Jiří Bělka), V zámku a podzámčí (TV-1981; r. Ludvík Ráža), Cesta do vrabčího hnízda (TV-1982; r. Miroslav Sobota), Potrhlá Andula (TV-1982; r. Věra Jordánová), Šimona (TV-1982; r. Ludvík Ráža), Škola hrou (TV-1982; r. Věra Jordánová), Domek u lesa (TV-1985; r. Petr Koliha), Statečný Azimun (TV-1986; r. Věra Jordánová), Pohádka z Kampy (TV-1986; r. Vlasta Janečková), O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987; r. Zdeněk Troška), Narozeniny režiséra Z.K. (1987; r. Jaroslav Balík), Bianka Braselli – dáma se dvěma hlavami (TV-1987; r. Miroslava Valová), Pojď, dáme sbohem žízni (TV-1987; r. Libuše Koutná), Eugen Onegin (TV-1988, Evžen Oněgin; r. Petr Weigl), Démantový déšť (TV-1989; r. Věra Jordánová), Proč pláčeš, břízo bílá (TV-1990; r. Anna Procházková), Princezna Slonbidlo (TV-1990; r. Vlasta Janečková), Noční mora (TV-1993; r. Vlasta Janečková), Fany (1995; r. Karel Kachyňa), Početí mého mladšího bratra (2000; r. Vladimír Drha), Nevlastní bratr (TV-2006; r. Petr Slavík) z cyklu Oběti, Pamětnice (2009; r. Vlado Štancel). -fik-