Vše podstatné o snímku Přežít svůj život řekne divákům hned na počátku sám jeho autor Jan Švankmajer. Vysvětlí, že kvůli nedostatku peněz musel místo hraného filmu zvolit ploškovou animaci (animovány jsou však fotografie a ne jako obvykle kresby), která je v menší míře kombinována s hereckou akcí (zejména v často použitých velkých detailech obličejů). Námět vychází z jeho snu a on tak konečně mohl uskutečnit svou dávnou představu: natočit film, v němž by se sen měnil v realitu a naopak. Kde je sen, tam je i psychoanalýza. Proto se jedná o psychoanalytickou komedii... – Hlavní hrdina, stárnoucí Evžen, nečekaně začne žít dvojí život. Jeden v rutinní kancelářské práci a v neméně rutinním manželství po boku nepříliš pohledné manželky Milady. Druhý ve snech, v nichž se rozvíjí jeho vztah s krásnou a elegantní mladou ženou, používající pokaždé jiné křestní jméno, začínající na E. Není tedy divu, že muž touží být více ve snu než ve skutečnosti. Navštíví proto psychoanalytičku doktorku Holubovou, která sice zručně rozebírá jeho sny, avšak pomoci mu nedovede. Východisko Evžen najde v metodě ze staré knihy, podle níž se náhle může dostat do svých snů vcelku bez problémů. Stále větší problémy pro něj však nastávají jak ve snovém příběhu, tak v reálném životě. On sám navíc pomalu přestává rozlišovat, v jaké rovině se právě pohybuje (podobně je na tom i divák). Nakonec se vše uzavře v kruhu a vyjde najevo vcelku předpokládané spojení mezi snem a skutečností, dané mužovým traumatem z dětství. Za Evženovým píděním se podle Švankmajera nejhlouběji ukrývá strach ze života, což je základní lidský pocit. „A jestliže podle Freuda má sen splňovat naše tajná i zjevná přání, pak není možné, aby někde v hloubce permanentně nesplňoval základní lidské přání: Přežít svůj život.“ – Světově proslulý filmař natočil vyzrálý opus, který se liší od jeho předcházejících hraných snímků a který přináší nový impuls do jeho tvorby. Volba ploškové animace fotografií a krajní stylizace obrazu, v níž jsou reálné jen některé rekvizity (zařízení interiérů apod.) s sebou přinesla samozřejmě velké nároky na zpracování pomocí počítačové technologie i na nezvyklou hereckou práci, zároveň však adekvátně odpovídá tvůrčímu záměru propojení snu a skutečnosti. Vizuální stránce opět dominuje autorovo surrealistické vidění a jeho smysl pro bizarnost, absurditu a symboličnost. Dílo nejvíce připomíná pohyblivou surrealistickou koláž, v níž je nahé ženské tělo (zpravidla rubensovských tvarů) doplněno slepičí hlavou nebo mužské tělo psí hlavou, či hadi s mužskou hlavou, v níž z oken činžáků (kulisa z velkých fotografií) vypadává různé ovoce a různé proměňující se potvory a v níž se protagonista pohybuje stejně tak v šatech jako v pyžamu. Pravda, původní nápad a opakující se, byť variované obrazy časem ztrácejí na intenzitě, to však nic nemění na skutečnosti, že v knovízkém Athanoru opět vzniklo mimořádné umělecké dílo. – O zajímavém natáčení vznikly dva filmy o filmu (10 a 14 min.) a snímek Sen o snu (2010; r. Marika Pecháčková; 23 min.).
Jan Švankmajer vysvětluje divákům, že kvůli nedostatku peněz musel natočit svůj snímek metodou animovaného papírkového (ploškového) filmu, podobně jako se dělají večerníčky. Na základě jeho snu vznikla psychoanalytická komedie. Tvůrce vždy chtěl natočit film, v němž se sen prolíná s realitou a naopak. Tento úvod vznikl ostatně jen proto, aby měl film potřebnou metráž, to se však podle autora stejně nepovedlo... – Muž středních let Evžen se na ulici seznámí s atraktivní ženou Evou, která ho osloví jako Milana. – Evžen si chce vsadit Sportipo, ale navzdory tvrzení paní ze sázkové kanceláře marně shání tikety v pokladně kina Svět. Pak se znovu setká s Evou. Napadne ho šeredná stařena, která ho začne škrtit a vyhrožovat mu: nesmí prý Evě ublížit, protože to je světice. Babice se pak stále vyskytuje někde poblíž a občas zasahuje do děje. – Evžena probudí ze sna neatraktivní manželka Milada. Zlobí se, že zase zapomněl vsadit. Muž objeví na krku stopy po škrcení. – V práci myslí Evžen na Evu. Baví se o snech s kolegou, který u počítače často usne. Ten vykládá o svém snu z dětství, kvůli němuž šel i k doktorovi. Prý to bylo z přemíry jídla, a tak musel jíst krupicovou kaši. Sen pak opravdu zmizel. – Evžen se kvůli snu v hospodě pořádně nají. Jenže se mu doma udělá zle a Milada přivolá jeho kamaráda doktora. Ten mu nařídí přísnou dietu a místo prášku mu doporučí návštěvu u psychoanalytičky MUDr. Holubové. – Ve snu se Evžen opět setká s Evou. Ta se teď ovšem jmenuje Eliška. (Je podobná jeho matce Evženii.) Žena ho pozve k sobě do bytu a přiměje ho, aby s ní tančil. Evžen si všimne, že má na rukách stejné jizvy z pokusu o sebevraždu jako on. Líbají se na gauči, když je vyruší její čtyřletý Petříček. Matka synka uklidňuje, zaražený muž chce odejít. – Muže probudí Milada s lékem. – Evžen navštíví doktorku Holubovou, která pod fotografiemi Freuda a Junga bez problémů rozebere jeho sen. Navrhuje mu, aby si našel milenku, on však miluje svou ženu. Psychoanalytička mu nabídne sebe ve snaze vyléčit jeho nevědomí, avšak on to odmítne. – Evžen marně shání sázkový tiket v pokladně kina. – V práci usne vedle spícího kolegy; využijí toho, že je šéf se svým podivným slídivým psem (psí hlava na mužském těle, chodícím po čtyřech) na služební cestě. Sen pokračuje na gauči s Eliškou, nyní však Emilou. Evžen se bojí, že je opět vyruší Petříček. Emila sice tvrdí, že nikdy žádné dítě neměla, ale muž v bytě objeví Petříčkova medvídka. – Později kdosi buší na dveře. Evžen otevře a dovnitř vtrhne Milan (vypadající jako mladší Evžen) a vrhne se na něj. Ve skutečnosti s mužem cloumá Milada, která ho budí. – Doktorka Holubová pacientovi opět snadno vysvětlí jeho sen (vytěsnil či vlastně „zabil“ Petříčka jako soka). Evžen nechce terapii, ale svůj sen. Od toho tu však psychoanalytička není a odkáže ho na nevědeckou literaturu. – V antikvariátu muž nepořídí. – Evžen stíhá na ulici auto Sportipa, z něj mu ruka podá kufr s penězi za výhru. Záhy ho však chytí za rameno vzteklý Milan. Ve skutečnosti ho budí řidič v tramvaji: jsou na konečné. – Muž jde do Emilina bytu, najde tam však jen mohutnou prostitutku s klientem. Elizabeta se prý odstěhovala, protože její šamstr vyhrál spoustu peněz. Pak se tu objeví Milan a chce, aby Evžen platil za likvidaci Petříčka. Vytáhne na něj nůž, jenže uklouzne, praští se o kamna a v tu ránu je mrtvý. – Evžen s Miladou sledují televizní losování Sportipa, avšak nic nevyhrají. – Holubová mluví o oidipovském komplexu. Pacientův otec zmizel, když byly synkovi čtyři roky, matka pak dítě učila plavat ve vodě, jež byla stále červenější. Evžen poté skončil v děcáku. – Muž konečně sežene v antikvariátu knihu o snech. Zaplatí nepříliš ochotnému antikváři tisícovkou, na níž je místo Palackého jeho milenka ze sna. Majitel podniku je mu ochoten za stejné kuriózní bankovky dobře zaplatit. – Evžen si čte knihu v práci. Načapá ho šéf a svazek mu zabaví. – Muž uloží v úschovně na nádraží kufr s výhrou, z nějž vybere bankovky s milenčiným portrétem, které prodá výhodně antikváři. – Najme si od ošuntělého domovníka zpustlý bývalý fotoateliér. Doma dá nějaké peníze Miladě. – Odnese si do podnájmu nalezené věci po matce. Podle instrukcí z knihy si lehne a zakousne se do matčiny krokodýlí kabelky, aby si přivolal sen. – Evžen hledá milenku na sídlišti. Marně se ptá babizny. Volá na něj jeho žena snů, která je teď Evženie (stejně jako jeho matka). On jde za ní do nového bytu a dostane od ní dort se čtyřmi svíčkami: mají čtyřtýdenní výročí seznámení. – Evženie líbá Evžena, chce s ním mít dítě. – Evžen poslouchá dítě v milenčině bříšku: bude se jmenovat Evžen, ale můžou mu říkat Petříček. – Milada zjistí, že manžel už nepracuje; odešel prý po dohodě. Tuší, že za jeho podivným chováním je nějaká žena. Sleduje ho. – Doktorka Holubová je zhrozená: klient se spustil se svou animou (tedy s představou ženy v mužské duši) a navíc s ní čeká dítě, což je ještě horší než incest. Babizna, která se mu zjevuje, bude jistě jeho superego. – Po mužově odchodu vtrhne k Holubové žárlící Milada a doktorka jí vše prozradí. – Zakuklená manželka sleduje muže do podnájmu a vidí jeho uspávací rituál. – Evženie rodí. Dítě pláče. Babizna ho dá otci do náruče. – Evžen si hraje se synkem. – Doma dá manžel Miladě další peníze, prý z výplaty. Žena mu vezme klíče a zkouší v podnájmu jeho rituál. Ocitne se na sídlišti. Vidí babiznu s kočárkem a pak Evženii, kterou obviní, že jí ukradla muže. Ženy se rozpláčou. – Milada zmizí z podnájmu těsně před Evženem, ale i s kabelkou po jeho matce. Když muž kabelku hledá, objeví starou fotku: je na ní jeho matka (totožná s milenkou) s dítětem a muž s rozmazanou tváří. – Podle domovníkovy rady vyhledá v domově důchodců bývalého podnájemníka Fikejze. Ten ho překvapivě osloví jako Milana. To byl prý jeho přítel, ale zabil se ve třiceti, když uklouzl po synkových kostkách a udeřil se o kamna. Ve skutečnosti se ovšem jmenoval Evžen, stejně jako jeho otec a jako jeho syn, jemuž říkali Petříček. Po narození dítěte přenesla matka svou lásku na potomka a Milan se dal na pití. Evženie si prý myslela, že muže zabil Petříček, aby ji před ním chránil. Bála se o synka. Jednoho je oba našli ve vaně s podřezanýma rukama. Dítě prý však zachránili. – Evžen u zmatené Holubové přemítá o tom, jak ve snu zabil dítě a otce, pak se spustil s matkou a zplodil s ní sebe sama. Navíc je tu ještě to odporné superego. – Doktorka pacientovi přizná, že mluvila s Miladou. Ta dá manželovi na výběr: buď ona nebo kabelka. Evžen odejde s kabelkou. – V navozeném snu utíká za synkem a Evženií. Vidí ji z perspektivy dítěte ve vaně s rudou vodou. Žena ho uklidňuje: „Neplač, Petříčku, vždyť je to jen sen!“ Vezme ho do vany a učí ho plavat, protože „člověk se musí naučit plavat, aby přežil“. A Evžen ve velké vaně usilovně plave... -tbk-
Evžen/Milan
Evženie
Milada
MUDr. Holubová
superego
kolega
antikvář
prostitutka
šéf
Fikejz
doktor
pokladní ve Sportipu
pokladní v kině
číšník
Petříček
domovník
úředník v práci
tramvaják
zákazník prostitutky
muž běžící za autem
muž s hadem
zdravotní sestra
holčička
chlapeček
chlapeček
chlapeček ve vaně
on sám, režisér v úvodu filmu
František Dryje, Kristián Suda (ČT), Ivan Hubač (šéfdramaturg ČT)
Juraj Galvánek, Jaroslav Kučera (šéfproducent ČT), Vít Komrzý, Petr Komrzý, Keith Griffith, Simon Field
Věra Ferdová, Jana Bebrová, Jiří Koštýř (ČT)
FAUNA A FILM PRAHA (práce se zvířaty), Antonín Malý (práce se zvířaty), Naďa Klírová (práce se zvířaty), Patrik Velek, František Polata, Radim Václavíček, Jiřina Borkovcová, Alena Lovišková, Miloslav Černý, Jarka Černá, Irena Kadlčíková, Aleš Baumgartner, Václav Buriánek, Aleš Pittl, Jiří Pešek, Pavel Hofta, Václav Tlapák, Tomáš Váňa, Miloš Chlustina, Daniel Bird, Lenka Tlustá, Václav Beznoska, Roman Rob, Josef Hora, Tomáš Brůža, Michal Škrdlant, František Sůva, Eva Javůrková, Blanka Husičková, Jan Čistín, Robert Lagron, Jan Pomykacz, Markéta Černá, Václav Šamša, Vít Stiebitz, Martin Roubíček, Petr Roubíček, Radovan Hrotek, Václav Petr, Stanislava Turková, Linda Valová, Martin Lucký, Petr Hnilička, Pavel Šerý, Radek Mraček, Jakub Matuszek, Tomáš Racek, Josef Šimůnek, Thomas Zielinski, Narguet Guillaum, Tene Sanchez, David Hysek, Michal Škarda
Alexandr Glazunov (Koncertní valčík)
Hudba k písni Jan Kalinov
Přežít svůj život
Přežít svůj život
Teorie a praxe
Surviving Life
Theory and Practice
Savaivingu raifu Yume wa daini no jinsei / Přežít svůj život
film
hranýdistribuční
komedie, smutná komedie
Česká republika, Japonsko, Slovensko
2010
2009—2010
slavnostní premiéra 3. 11. 2010 (kina Světozor a Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 4. 11. 2010 /doporučená přístupnost od 12 let/
Psychoanalytická komedie. Film Jana Švankmajera. „Sen je druhý život“ – Gérard de Nerval, jeden z velkých prokletých básníků.
ATHANOR – společnost pro filmovou tvorbu, s.r.o., Juraj Galvánek – C-GA FILM (koprodukce), ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), Universal Production Partners, a. s. (koprodukce)
dlouhometrážní
105 min
35mm , DCP 2-D
kombinovaný, hraný, pixilace
1:1,66
barevný
zvukový
Dolby Digital Surround EX
česká
česky
bez titulků
české
Akce: SLNKO V SIETI 2012, 4. slovenské národní ceny udělené Slovenskou filmovou a televizní akademií za rok 2010 – 2011
2012
Bratislava / Slovensko
Nejlepší výtvarný počin
Veronika Hrubá
Akce: SLNKO V SIETI 2012, 4. slovenské národní ceny udělené Slovenskou filmovou a televizní akademií za rok 2010 – 2011
2012
Bratislava / Slovensko
Nejlepší výtvarný počin
Jan Švankmajer
Akce: Ceny Trilobit Beroun 2011 Českého filmového a televizního svazu
2012
Beroun / Česká republika
Trilobit Beroun 2011
Jan Švankmajer
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Jan Švankmajer
Festival: ANIFILM – 2. mezinárodní festival animovaných filmů Třeboň
2011
Třeboň / Česká republika
Cena za nejlepší celovečerní film pro dospělé
Jan Švankmajer
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Jan Švankmajer
Akce: 18. výroční ceny Český lev 2011 za filmovou tvorbu roku 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Ivo Špalj
Akce: 1. ceny české filmové kritiky 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Jan Švankmajer
Festival: 24. festival českých filmů Finále Plzeň 2011
2011
Plzeň / Česká republika
Zvláštní ocenění studentské poroty – kategorie celovečerní film
Jan Švankmajer
Akce: 1. ceny české filmové kritiky 2010
2011
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Jan Švankmajer