Psychologické drama Hanele natočil režisér Karel Kachyňa podle povídky Ivana Olbrachta O smutných očích Hany Karadžičové, která vyšla spolu s dalšími dvěma povídkami (Zázrak s Julčou, Událost v mikve) v knize Golet v údolí (1937). Zmíněné dvě povídky zfilmoval před časem režisér Zeno Dostál – viz film Golet v údolí (1995). Scenáristkou obou filmů je Jana Dudková. – Hanele Šafarová pochází ze zchudlé rodiny a bez věna nemá mnoho šancí provdat se podle představ svých rodičů. Mladíka z vesnice, který o ni stojí, nemiluje. Zato ji během pobytu ve městě upoutá inteligentní a citlivý podnikatel Ivo Karadžič. Ten se však od víry předků odklonil. Hanele je ochotna svou lásku následovat, aniž si připouští následky, jež padnou nejen na její hlavu, ale i na hlavy ostatních členů rodiny. Sama se svým činem odsoudí k exkomunikaci, což v tradici židovství jako víry i způsobu života znamená úděl horší než nejhroznější smrt: zavržení ze strany komunity i od zahanbené rodiny. – Poměrně jednoduchý děj Kachyňova snímku se soustřeďuje v první části na vykreslení ortodoxního náboženského klimatu v prostředí podkarpatských chasidských židů, kde hraje podstatnou roli i velká zaostalost (interpretovatelná ovšem i jako odmítavý postoj k lákavému, avšak odduchovnělému světu pozemské marnivosti). Tvůrce věnuje značný prostor i zachycení psychologického pozadí Hanelina rozhodnutí. V jedné rovině jde o prostou potřebu důstojného života, částečně spjatou i s představou hmotného zabezpečení (jak to ostatně chodí i uvnitř komunity), v další rovině o potřebu vymanit se z osudově svazujících zkostnatělých tradic. Protichůdné síly, jež působí na „nevinnou“ hrdinku bez jejího přičinění, ústí do anticky vyklenuté dramatické situace, z níž není úniku. Zajímavé je přitom pojetí smrti nikoli jako fyzického zániku či křesťanského zatracení duše, nýbrž jako nenávratného odříznutí se od vlastních kořenů. – Karel Kachyňa dbá jak na dramatický tah (Karadžičovy námluvy ve vesnici), tak – zejména s pomocí baladické kamery Petra Hojdy a monumentální hudby Petra Hapky – na vysokou estetickou úroveň díla. Místy se však nepochopitelně uchyluje ke zbytečně popisným vypravěčským „berličkám“ (Pinchesovo zjevení či vnitřní monolog hrdinky, vystřídaný v závěru mužským komentářem ve třetí osobě). – Titulní role je filmovým debutem absolventky herectví brněnské JAMU Lady Jelínkové. Exteriéry Polany se natáčely ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. -kubi-
Na Podkarpatské Rusi, v chasidské vesničce Polaně, žije bohatý obchodník Abram Šafar, který slíbil svým třem vnučkám velká věna. Ale kvůli vysokým daním a podvodům rodiny konkurenta Heršeho Fuxe během let rodina o veškerý majetek přišla. Na nejmladší z Abramových vnuček Hanele žádné věno nezbyde. – V domě Hanelina otce Josefa Šafara najde vojenská hlídka pašovaný tabák. Důstojník chce majitele zavřít. Rodina mu však nabídne úplatek a otec Šafar se různě ponižuje. Vojáky přitom postupně opije do němoty. – Hanele vidí, jak důstojný dědeček Abram močí spícímu poručíkovi na obličej. Podle legendy člověk, potřísněný tělesnou tekutinou, zůstane do smrti neduživý. – Ráno zbědovaní vojáci mlčky odjedou. – Dědeček Abram zemře. – Zoufalý otec Šafar prohrál svůj poslední soudní spor s Fuxem. Rodina zůstane na mizině. – O Hanele se neúspěšně uchází Šlojme, syn šnorera (žebráka) Kace. – Místní mudrc Leib Abramovič vysvětluje udiveným obyvatelům Polany, že Země je kulatá. Ortodoxně smýšlející muži v radě však vidí v Leibových řečech ohrožení víry a přemýšlejí, jak volnomyšlenkáře v šíření "bludů" zastavit. – Vzápětí přijdou do vesnice studenti s ideami sionistického hnutí. Na chudou Hanele jejich slova zapůsobí. – Dívka se brání zamilovanému Šlojmovi, který ji stále pronásleduje. – Josef Šafar varuje dceru před „falešným prorokem“ Leibem. Podle věrouky mají být Židé pokorní a poslouchat jen Boží hlas, který jediný jim ukáže cestu do zaslíbené země. – Když přespolní sionisté nabízejí možnost odejít do Ostravy a odtud později do Palestiny, přihlásí se jen Hanele. Půjčí si na to od vdané sestry peníze. Rodiče to nesou velmi těžce. – Zoufalý Šlojme se v noci pokusí Hanele znásilnit, ale dívka se ubrání. – Rodiče při loučení dceři připomenou její původ. Patří mezi Bohem vyvolený národ a jsou víc než gójové. – Fuxův syn Salamon vymáhá dluhy ode všech, kdo poslouchají Leibovy řeči. Lidé začnou zase chodit do Šafarova obchodu a krčmy. – Mladí Židé nejprve vydělávají peníze v Ostravě pro družinu zvanou hachšara. Hanele pracuje s dívkami jako švadlena a na rozdíl od ostatních jí nudná práce nevadí. Na pravidelných schůzích komunity je však kritizována za to, že se straní ostatních. – Po nějaké době se seznámí s volnomyšlenkářským obchodníkem Ivem Karadžičem, který se jí začne dvořit. Za styky s bezvěrcem je dívka na schůzi vyloučena z hachšary. – Ivo ji požádá o ruku a představí ji své matce. Vyjde najevo, že je původem Žid (jmenuje se Isaac), ale že se vzdal víry. Přívětivá paní Karadžičová si dělá starosti s reakcí dívčiny rodiny a její rodné obce. – Polanskému vizionáři Pinchesu Jakubovičovi se zjeví ve snu anděl s poselstvím, v němž Hospodin slibuje ochránit pořádek v Polaně za smírnou oběť. Tou má být děsivá smrt jedné osoby z vesnice. – Šafarova rodina přijme oba mladé snoubence váhavě. Ivo Karadžič přizná, že je bez vyznání. Otec ho marně prosí, aby si rozmyslel svůj návrat k víře. Nakonec před ním dceru schová, odmítne mu poskytnout nocleh a odkáže ho do Fuxova hostince. – Původně smířlivě naladěný Ivo je rozhodnutý si Hanele vybojovat. Mezitím se u Šafara sejde rada mužů. I ti marně apelují na Iva, aby přijal víru svých otců. Před domem se sejde rozlícený dav, povzbuzovaný žárlícím Šlojmem, a chystá se Iva zabít. Muž je zastraší pistolí. – Zasáhnou četníci a dav rozpustí. Hanele, připravená na cestu, se rozloučí se zdrcenou rodinou. Otec ji odmítne políbit. – Při vyšetřování snoubenci popřou jakýkoli incident. Chápavý strážmistr s nimi pro jistotu pošle několik mužů. V doprovodu četníků a v obklopení mlčícími vesničany odchází vyobcovaná Hanele se svým vyvoleným k saním. Naplnila se tak Pincheho vize o smírné oběti: opuštění víry je v očích chasidů horší než fyzická smrt. -kubi-
Hanele Šafarová
maminka
tatínek
Ivo Karadžič
děd Šafar
Pinches Jakubovič
Šlojme Kac
Jid Fajnerman
Ester Fuxová
Mluví Alois Švehlík
Leib Abramovič
starý Kac
Mojše Kahan
Ivova matka
poručík
student
dětská role
dětská role
dětská role
dětská role
Salamon Fux
Benci Fux
Herše Fux
Ivan Olbracht (O smutných očích Hany Karadžičové – povídka z knihy Golet v údolí)
Jana Dudková, Karel Kachyňa
Jiří Runštuk, Jiří Utitz, Jan Uxa, Viktor Polášek, Emil Šena, Zdeněk Pudil, Richard Uhlíř, Václav Herrmann
Hanele
Hanele
Hanele
film
hranýdistribuční
drama, psychologický
Česká republika
1999
1998
začátek natáčení 20. 8. 1998
premiéra 4. 11. 1999 /doporučená přístupnost od 12 let/ (kino Blaník, Praha)
„...oči černé a hluboké až k zatočení hlavy...“
Česká televize, TS Alice Nemanské a Heleny Slavíkové (Česká televize)
dlouhometrážní
99 min
35mm
1:1,85
barevný
zvukový
Dolby Digital
česká
česky
bez titulků
české
Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999
2000
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Petr Hapka
Akce: 7. výroční ceny Český lev 1999
2000
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Karel Kachyňa
Festival: 5. židovský filmový festival São Paulo 2000
2000
São Paulo / Brazílie
Hlavní cena
Karel Kachyňa