Maj kompjutr

Počítačově upravený hlas režiséra uvádí příběh tří počítačových spolubojovníků. – Igor Chaun je filmař, právě natáčí reklamu. Houslista Martin Válek přehrává skladbu z not, okousaných psem. V prázdném sále Rudolfina hraje píseň Pejsku náš. Václav Salmon má podnik s erotickým zbožím, včetně pornokazet. – Igorova cesta k počítači vedla přes psací stroj. Dlouho doufal, že se bez komputeru obejde, neznal jeho možnosti ani elektronické hry. Když mu kamarád Martin ukázal hru Age Of Empires, "vyvalil oči" na materializující se chlapecké sny a zcela propadl tomuto fenoménu. I hravý Václav rád vstupuje do virtuálního světa. Strategická hra Age of Empires patří k jeho favoritům. – Spuštění nového kola hry předchází důkladná příprava: tělesná hygiena a úklid. Každý správný hráč má svoji přezdívku: z Igora se stává Igor Geroi I. , z Václava Salmontzar a z Martina Vocas Dlouhán. – S večerem nadchází pravý čas k „počítačové pařbě“. Každý z trojice se pohodlně usadí u své mašiny. Propojí se mobilními telefony a hecují se ke hře. V doménách jsou svými pány, volí si vlastní strategii. – Největší nadšenec Igor představuje úvodní stránku Age of Empires. V deset hodin se připojuje přes zónu k protihráčům ze světa. "Sekají" se mezi sebou. O půlnoci se objeví i oblíbenec Frenchie Bebber. – Václav opouští místo u počítače často nejdřív, nemůže hrát na úkor svého zaměstnání. V sexshopu zákazníkům předvádí umělé penisy, vagíny i panny. - Igora ze hry nic nevytrhne. – Když nehrají na počítači, věnuje se Martin hudbě, Igor bývá na natáčení a Václav obchoduje a týrá tělo v posilovně. – V půl třetí ráno se "bojovníci" uvolněně dohadují o průběhu hry. Spadne jim jako obvykle síť, za což může podle nich Telecom. – Václav pozve kámoše do obchodu. S počítači pod paží svorně napochodují mezi regály erotického zboží a oddávají se tu hře. Svítá. Úplně „vycucnutí“ odcházejí do nového dne. Jenom Václav rovnou zůstane v práci. – Igor relaxuje ve vaně. Po virtuální noci má výraz štvance a čelí strachu z reálného světa. Chtěl by hrát nepřetržitě. Uklidí a jde zase žhavit písíčko. – Martin kdysi hrál hru Commandos třicet hodin v jednom tahu. Druhý den měl ochrnuté prsty a musel zrušit koncert. Poté zábavu omezil. Jeho prsty běhají po strunách houslí stejně hbitě jako po počítačových klapkách. – Václav trénuje box. Televize ho nebaví, do kina není na co chodit a všechny knihy už přečetl. Zábavu nachází ve virtuálním světě, nic mu nebere, ani nedává, pokaždé je však jiný. – Zanícený Igor jednou po šestnáctihodinové „jízdě“ rozlámal disk s oblíbenou hrou. Po týdnu kvůli absťáku koupil od nezletilého překupníka za sto padesát korun přepálené CD. – Předvádí to znovu: obchodníček po sdělení, že ho snímá skrytá kamera, zdrhne. – Houslista Martin utíká k počítači od reality. Hry prožívá naplno, namísto skutečného života. – Igor má po dohrané hře trauma, vnímá tuto zábavu jako znevážení talentu, času, tvorby. Martin si po pár letech počítačového šílenství uvědomuje prázdnotu. Václav má prý vše pod kontrolou, až bude chtít, s počítačem skoncuje. – Znechucený Igor relaxuje u knihy Krize duchovního vývoje. Na toaletě rekapituluje včerejší virtuální prohru. Touha zatratit tuto zábavu se přetavuje do nutkavého pocitu vrátit se k "bedně". - Mezi posluchači koncertu Martinova kvarteta v Rudolfinu jsou Václav a Igor. – Igor se s režisérem Jakubem shodnou, že počítač je milovaná bytost, která jedince prostoupí a nakonec zničí. I Jakub mu kdysi propadl. Nezbylo mu než zbavit se počítače a natočit tento film. – Režisér likviduje jednotlivé části svého přítele-kompjutru. Monitor hodí z mostu a ten odplouvá po řece... – Don’t let your computer take over your soul. -kk-