Jakub Hejna

JAKUB HEJNA (nar. 11.5.1976, Praha) je synem kostýmní výtvarnice Šárky Hejnové (nar. 1949) a vnukem scénografa Josefa Svobody (1920–2002). Studoval na písecké Filmové škole a poté střihovou skladbu na FAMU (1998–2001). Roku 1999 založil vlastní produkční studio Young Film. Kromě práce střihače pro jiné projekty (včetně televizních cyklů Hrdelní zločiny, 12 odvážných, Paralely tvořivosti, Táta jako máma, Styl, Příběhy slavných, proStory, České milování, Škoda lásky, Single Lady, Příběhy neobyčejné energie, Filantrop, Manželské etudy po 35 letech, Manželské Etudy: Nová generace) se věnuje též režii a produkci vlastních projektů a zakázkám (filmy o filmu, spoty, trailery, účelové dokumenty). Zatím nejvýznamnější je jeho dokument o dědovi Divadlo Svoboda, uvedený i v kinech. Často spolupracuje s dokumentaristkami Erikou Hníkovou a Helenou Třeštíkovou. Za střih filmu Katka byl oceněn na Mezinárodním filmovém festivalu v Montrealu 2011. – Filmografie: (střih, není–li uvedeno jinak) (studentské filmy) Komorní lyžařka (1997; r. Nikola Studihradová), Malíř (1997; r. Jiří Mádle), Nahý (1997; r. Biser Arichtev; + spol. sc.), Potkan (1998; r. Jan Coufal; + kam.), Poslední kapka (1999; r. Jakub Motejzík), Sisyfos s.r.o. (1999; r. Jakub Motejzík), Čtyři kroky dvojpůlka (2000; r. Erika Hníková), Karmapa čeno (2000; r. Dana Homolková), Ranní káva (2000; r. Julius Ševčík), Rodinka (2000; r. Bořivoj Hořínek), Schody (2000; r. Börkur Gunnarsson), Naše třída (2001; r. Erika Hníková), Normální Tonda Dvořák a ti druzí (2001; r. Lucie Králová), Presso (2001; r. Julius Ševčík), Dortař (2003; r. Jakub Sommer, Olga Špátová; + spol. nám., zvuk), ESHQ (2004; r. Jana Počtová), Láska XL (2006; r. Jana Počtová; + spol. sc.) a Jáma (2010; r. Jiří Stejskal); (kr. a střm. dokumenty) Jazzová dobrodružství Emila Viklického (TV–2003; r. Jakub Sommer), Modelování života (TV–2003; r. Erika Hníková), Sejdeme se v Eurocampu (2005; r. Erika Hníková), Potížistky (TV–2006; r. Věra Chytilová), Legie, moje proměna (TV–2007; r. Lucie Králová), O čem bude architektura (TV–2007; r. Lucie Králová), Pahrbek český (2009; r. Lucie Králová; + prod.), Česko na provázku (TV–2010; r. Jan Gogola), „Může se to stát dnes mně, zítra tobě…“ (V–2010; r. Erika Hníková), Stovku má člověk jednou za život (TV–2010; r. Jitka Němcová), Učedníci hudby (TV–2011; r. Richard Dindo), Český kalendář (TV–2012; r. Hana Třeštíková), František svého druhu (TV–2014; r. Jan Gogola), Ernestýnka – Život je labyrint (TV–2015; r. Theodora Remundová) a Ženy od vedle (2016; r. Theodora Remundová); (celovečerní dokumenty) Ženy pro měny (2004; r. Erika Hníková), Pátrání po Ester (2005; r. Věra Chytilová), 103 minut z ukradeného kufru (2006; r. Lucie Králová), Ztracená dovolená (2006; r. Lucie Králová), René (2008; r. Helena Třeštíková), Katka (2009; r. Helena Třeštíková), Divadlo Svoboda (2011; + nám., spol. sc., režie, prod., účinkující), Malostranské povídky po 130 letech (2011; r. Jakub Wagner; spolupráce), Soukromý vesmír (2011; r. Helena Třeštíková; + režijní spolupráce), Deset let (TV–2012; r. Hana Třeštíková), Vojta Lavička: Nahoru a dolů (2013; r. Helena Třeštíková), Zuzana Michnová – Jsem slavná tak akorát (2013; r. Jitka Němcová), Život s Kašparem (2013; r. Helena Třeštíková), rozšířený původně kr. studentský f. Jáma (2014; r. Jiří Stejskal), Mallory (2015; r. Helena Třeštíková; + kam.), Zkáza krásou (2016; r. Helena Třeštíková; + spol. režie), Červená (2017; r. Olga Sommerová), Strnadovi (2017; r. Helena Třeštíková), Máma z basy (2017; r. Veronika Jonášová; + spol. dramaturgie), pilotní distribuční díl Mirka a Kuba ze série Manželské etudy: Nová generace (2019; r. Hana Třeštíková), Forman vs. Forman (2019; r. Helena Třeštíková; + spol. režie); (hrané filmy) Setkání v Praze, s vraždou (TV–2008; r. Jitka Němcová), Jseš mrtvej, tak nebreč (TV–2010; r. Jitka Němcová), Modrý tygr (2011; r. Petr Oukropec), Rozkoš (2013; r. Jitka Rudolfová), Fair Play (2014; r. Andrea Sedláčková), Ani ve snu! (2016; r. Petr Oukropec), Dukla 61 (TV–2018; r. David Ondříček), Hodinářův učeň (2019; r. Jitka Rudolfová). –jl– (7/2019)