Autobiograficky laděným poetickým snímkem Návrat ztraceného ráje se režisér Vojtěch Jasný vrací do české kinematografie, z níž byl po roce 1968 vykázán normalizátory. Tvůrce, žijící dlouhá léta v exilu, přináší ve svém díle hluboce osobní výpověď, v níž se dotýká řady závažných témat, především vztahu k vlasti či k domovu, vztahu k minulosti i k současnosti, ale i intimních vztahů mezi blízkými lidmi. – Exulant se symbolickým jménem Jan Poutník, který našel nový domov v New Yorku, přijíždí do rodného městečka a přemýšlí o definitivním návratu. Setkává se s řadou lidí, posléze se však vrací zpět do Ameriky. Vedle Poutníkova putování milovaným New Yorkem i rodným krajem se odvíjí příběh mladé ženy Pampelišky, která se zamiluje do Poutníkova amerického přítele Adama, jehož představuje bývalý Jasného žák Adam Davidson (mj. držitel Oscara za nejlepší krátký film The Lunch Date z roku 1991). Kromě těchto dvou linií se ve snímku objevují různé epizody dalších postav (např. mladého Švandy) a také reminiscence, v nichž Poutník vzpomíná na své rodiče. – Vojtěch Jasný po více než třiceti letech navázal na slavné Všechny dobré rodáky, když ve snímku použil některé postavy z tohoto veledíla a především když umístil děj do městečka Bystré u Poličky, kde se Rodáci natáčeli. Jako své alter ego zvolil Vladimíra Pucholta, který s výjimkou německého filmu Malatesta (1970, r. Peter Lilienthal) od dob své emigrace nehrál. Film se odvíjí ve třech „větách“, z nichž dvě se odehrávají v New Yorku (odtud též četné anglické dialogy s českými podtitulky) a jedna na Českomoravské vysočině. V poetických a zároveň dokumentárně laděných obrazech autor jasně vyjadřuje svůj vztah k milované americké megapoli i ke krajině a lidem, jež musel z donucení opustit. Jeho „poselství“ se však rozbíhá příliš do šířky, postrádá pevnou dramaturgii a zatěžuje herecký projev příliš patetickými slovy. -tbk-
Profesor Jan Poutník z newyorské umělecké školy zaznamenává videokamerou s přítelem Adamem všední život ve městě. Přátelé zaslechnou volání o pomoc a objeví v křoví nahého muže, kterého přepadli zloději. Pomohou mu dostat se do luxusního bytu v blízkém mrakodrapu. Vyjde najevo, že se jedná o prezidenta jedné televizní společnosti. – Ve škole vyhledá Jana mladá Češka, která se mu představí jako dcera Veselé vdovy s přezdívkou Pampeliška. Je ředitelkou školy v Janově rodném městečku a jako angličtinářka přijela na zkušenou. Předá krajanovi kapesní hodinky po jeho otci, jež mu posílá Arnošt, přítel jeho zemřelého bratra Mirka. Adam se ochotně cizinky ujme a dva dny ji provází po městě. V domku na pobřeží se z nich stanou milenci. Pampeliška pak odjede. – Janovi zavolá z Německa manželka Dana, která tam pracuje jako bytová architektka. Jan ženě navrhne, aby se setkali v Čechách, kam ho Pampeliška srdečně zvala. Muž touží podívat se tam, kde měl kdysi domov, zároveň z toho však má obavy. – Jan si nad hodinkami vzpomene na dětství. Otec ho jednou přistihl, jak u včelína naschvál zabil včelu. Podle tatínka zabít včelu bylo stejné jako zabít člověka. – Česká republika. Jan směřuje po silnici k městečku. Zastaví u něj bryčka, kočírovaná mladým farářem. Poutník si přisedne ke starému známému, varhaníku Očenášovi, který mu představí místní starostku a farářova příbuzného, jemuž se říká Strejček. – Nad staveními létá na motorovém padáku starostčin zeť Švanda. – Jan se ubytuje ve škole, v pokoji, kde se narodil. Setká se tu se zestárlou Veselou vdovou a s Pampeliščiným devítiletým synem Joskou. – Navrátilec si vybaví další scénu z dětství. Jednou ho jako chlapce málem unesli Cikán s Cikánkou. Naštěstí ho za městečkem vyhodili ze svého vozu. – Jan se s Pampeliškou vydá za starým Arnoštem, který žehrá na blížící se smrt a který vzpomíná na Mirka. – Do městečka přijede Adam, ale zaskočená Pampeliška se k němu staví odmítavě. – Jan pokračuje s videokamerou ve svých toulkách městečkem a jeho okolím. Na hřbitově potká s Arnoštem křídlovkáře, který sem chodí hrát mrtvým. U Mirkova hrobu vzpomíná Arnošt na Janova bratra, který učil na univerzitě a pak musel do uranových dolů. – Očenáš, jenž se vrátil do městečka teprve nedávno, navštíví už po několikáté stavení, kde žil sedlák František. Ale vdova po něm nechce přijmout starcovu omluvu. Očenáš se jako komunista nepodílel přímo na Františkově perzekuci, má však možná na svědomí jiné oběti. – Jan s Adamem a Joskou sledují zkoušku místní dechovky. Adam později požádá Pampelišku, aby ho učila česky. – Poutník vzpomíná na minulost. Jako dítě pochopil, že tatínkovi hrozí po udání zatčení za odbojovou činnost. Šel s otcem k sedlákovi Františkovi, který jako jediný byl ochotný ukrýt důležité dokumenty. Tatínka brzy poté odvezlo gestapo a on ho už nikdy neviděl. – Při ochotnické zkoušce Strakonického dudáka „pohostinsky“ vystoupí na jevišti další rodák, exulant Karel Rada. Ten se po revoluci vrátil do Čech natrvalo a usadil se v Praze. – Při slavnostním fotografování na zdejším hřišti si vzpomene Jan na fotografie z dětství, když byl tatínek ředitelem školy. – Poutník se baví se starostkou u památného javoru nad městečkem. Mluví o exilu i o své ženě, která s ním nedokázala žít v Americe. Milují se však dál a žijí spolu "na dálku". V tu chvíli dole na silnici zastaví Dana. Manželé se vroucně obejmou. Jsou šťastní. – Jan se v hospodě dostane do sporu se starým Máčalou, který ho obviní, že nepomohl umírajícímu bratrovi. Návštěvník mu však připomene jeho vlastní hříchy z kolektivizace i z pozdější doby. – Při procházce s Danou rozvíjí Jan myšlenku na trvalý návrat. Ale žena ví, že manželův domov je teď v New Yorku. Připomíná mu těžké doby na počátku exilu, kdy muž prožíval životní krizi. – Švanda se chlubí známým malou drůbežárnou, již si koupil za peníze, vypůjčené od zdejšího zbohatlíka Tichošlápka. – Dana se při výletě na kolech baví s Pampeliškou. Vypráví o exilu a doporučuje učitelce, aby nechala ve vztahu se zamilovaným Adamem událostem volný průběh. – Ke svátečnímu obědu před Františkovým stavením přivede Jan přítele Očenáše. Vdova nemůže nezvaného hosta odmítnout. Poklid ukončí zlá zpráva: Švandova drůbežárna hoří. Všichni běží na místo, kde už jsou hasiči. – Švanda je zoufalý: ručil za půjčku svým domem, o který Tichošlápek velmi stál. – Švandova manželka později přiběhne za matkou; bojí se, že se muž chce zabít. Švanda létá nad městečkem na motorovém padáku jako zběsilý. Jen se tak však uklidňuje; všem spadne kámen ze srdce. – Pampeliška zavede Jana a Adama do domova pro mentálně postižené, kde vede hodiny kreslení. – Dana a Jan nabízejí starostce, že Švandovi vypomohou. – Adam česky poprosí Pampelišku, aby si ho vzala. Ta ho zavede do zahrady k manželovu hrobu. Muž se zabil, aby zkrátil své utrpení z nemoci. Pampeliška milenci vypráví o prokletí své matky, která přišla o čtyři muže. Zdá se, že kletba se vztahuje i na ni. Adam se na to vyptává Jana. Přítel se netají tím, že onomu prokletí také tak trochu věří. – Pod javorem vypráví Poutník manželce svůj sen. Koupil domek, a když ho měl už skoro opravený, napadlo ho pět mužů. On je pobil rýčem a pohřbil za domem. Když to však řekl Daně, ta odmítla ve stavení zůstat a chtěla utéct. V tu chvíli se však na pastvě proměnil kůň v malého Jana, který řekl dospělému muži: zabil jsi pět svých smrtelných hříchů. – Adam navrhne Pampelišce, aby s ním odjela do Ameriky: tak uniknou kletbě. – Při taneční zábavě na parketu v zahradě se Adam domluví s Joskou, který teď všude chodí s darovanou videokamerou. Joska souhlasí s odjezdem a Pampeliška posléze také. – New York. Jan a Adam ukazují Pampelišce výtvarnou školu, kde učí. Joska si odskočí na záchod a pak na ulici natáčí průvod v maskách. Videokameru mu ukradne starší kluk. Joska ho honí a zabloudí v ulicích. – Pampeliška je zoufalá. Adam ji marně uklidňuje. Obrátí se na policii. Později Adam požádá o pomoc televizního magnáta, jehož před časem našli v Central Parku. Televize odvysílá pátrací zprávu. Joska stráví noc vedle jednoho bezdomovce a ráno na ulici žebrá s toulavým psem, který se k němu připojil. Zastaví u nich dodávka veterinární služby. – Šťastná matka si vyzvedne synka v psinci. Jan s Danou, Adam s Pampeliškou a Joskou prožívají šťastné chvíle na pláži. Při pohledu na oceán se Janovi vybaví česká krajina a muž slyší otcův hlas, citující z Dostojevského Bratrů Karamazových slova o domově: „Vězte, že není nic vyššího, silnějšího a zdravějšího, potřebnějšího pro život, jako dobré vzpomínky z dětství a na rodný dům. Jestli s sebou vezmete do života co nejvíce takových dobrých vzpomínek, spasen je člověk na celý život.“ -tbk-
režisér Jan Poutník
ředitelka školy zvaná Pampeliška
Američan Adam, Poutníkův student
Joska, Pampeliščin syn
podnikatel Švanda
Dana, Poutníkova žena
Očenáš, bývalý varhaník
starostka, Švandova tchyně
Strejček
sedlák František ve vzpomínkách
Františkova vdova
Poutníkova maminka ve vzpomínkách
Poutníkův tatínek ve vzpomínkách
exulant Karel Rada
podnikatel Tichošlápek
Švandova žena
farář
Arnošt
vdova Machačová zvaná Veselá vdova, Pampeliščina matka
Máčala, bývalý polír
Cikán
Gavenda
Kubásek
režisér Jan Poutník jako dítě
Vojtík
Viktorka
Cikánka
chlapec
fotograf Komárek
naháč
naháčova žena
George
prodavač
hráč na akordeon
hudebnice s violou
muž-anděl
indický chlapec
muž z dodávky
vrátný
zlodějíček
student režie
sekretářka
člen Smalls Band
člen Smalls Band
člen Smalls Band
člen Smalls Band
člen Marching Band
člen Marching Band
člen Marching Band
člen Marching Band
člen Marching Band
skupina St. John's Band
člen St. John's Band
člen St. John's Band
člen St. John's Band
člen St. John's Band
sousedé
Markéta Válková, Václav Kadrnka, Jaromír Zdražil, Sarah Cameron /ž/
Juraj Šajmovič, Jiří Krob (letecké záběry), Jiří Křepelka
Vlastimil Malaska, Karel Havelka, Robert Zalay (steadicam)
Bohumil Kadlec, Jaroslav Lehmann (rekvizitář), Karel Kočí (rekvizitář), Richard Staněk (rekvizitář), Jory Adam (rekvizitář)
Jaroslava Veselá, Mária Hubáčková, Jenni Lee /ž/, Heather M. Cottrell /ž/
Ivan Frossl
Zbyněk Mikulík (zvuk a mix zvuku), Pavel Rejholec (mix zvuku), Pavel Dobrovský (mix zvuku), Cinemasound (mix zvuku)
Pavel Kryml (realizace kopírovacích triků), Ivan Haták (realizace kopírovacích triků)
Universal Production Partners, Boris Masník (supervize), Josef Šimůnek (kamera), Bohumil Získal (realizace počítačových triků), Helena Keslová (realizace počítačových triků), Petr Komrzý (produkce)
Václav Krejčík (pyrotechnik), David Krejčík (pyrotechnik), Pavel Burda (pyrotechnik)
Přemysl Pražský (výkonný producent Luxor), Ben Bohen (výkonný producent)
Ludvík Němec, Štefan Voržáček, Josef Císař (supervize)
Jason Kliot, Joanna Vicente /ž/ (Linguafilm)
Markéta Hájková (vedoucí natáčení), Andrea Ashton /ž/ (vedoucí natáčení)
Lenka Jandová (ekonomka), Jiří Synek
Daniel Ulrich, Monika Machytková (pokladní), Greg James, Tamora Berkowitz /ž/, Casimir R. Nozkowski, Stephen Hurley (asistent producentů), Zdena Sadovská (asistentka producentů), Kateřina Fleischerová (asistentka producentů)
Gabriela Měchurová (klapka), Pavel Čáslavský (vrchní osvětlovač), Jaromír Komárek (fotograf), Ota Bareš (práce se zvířaty), Animals For Advertising (práce se zvířaty), Mark Kenna (Dolby konzultant)
Česká republika, Bystré u Poličky (Česká republika), Sulkovec (Česká republika), Praha (Česká republika), Českomoravská vrchovina (Česká republika), Spojené státy Americké, New York (Spojené státy Americké)
Návrat ztraceného ráje
Návrat ztraceného ráje
Which Side Eden
Return to Paradise Lost
film
hranýdistribuční
poetický
Česká republika, Spojené státy americké
1999
1998
začátek natáčení 3. 8. 1998
konec natáčení 20. 10. 1998
konec distribučního monopolu 14. 5. 2004
premiéra 27. 5. 1999 /přístupný/ (kino Blaník, Praha)
O nevyzpytatelnosti osudu, lásce, toleranci a odpuštění.
LUXOR, filmová společnost, LUMAR PRODUCTION a. s. (zadavatel), Here and Now Production (zadavatel), Open City Films (spolupráce)
dlouhometrážní
112 min
3 190 metrů
35mm
1:1,66
barevný
zvukový
Dolby Digital
česká
česky, anglicky
české
české
Festival: 6. mezinárodní filmový festival Tváře lásky 2001
2001
Moskva / Rusko
Zvláštní cena poroty