V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se do něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost.
První český velkofilm natočený s přímou podporou státu a pod dozorem České akademie věd a umění a Ministerstva školství a národní osvěty u příležitosti 1000. výročí smrti patrona české země. Z více jak 4 373 000 korun nákladů činily státní bezúročné půjčky tři miliony korun. Do kin byl však uveden až po skončení oslav svatováclavského milénia. Původní hudbu zkomponovali Oskar Nedbal a Jaroslav Křička. Plánované hudební ozvučení snímku se z finančních důvodů neuskutečnilo.
Na historické stavby pražského a boleslavského hradu na strahovském stadionu – největší filmové stavby v Evropě v té době – bylo spotřebováno: 36 tisíc metrů čtverečních juty, 35 vagónů dřeva, 6 tisíc kilogramů hřebíků, 13 tisíc kilogramů barev, 170 tisíc kilogramů sádry, 50 nákladních aut mechů, trávy a rostlin. Stavěny byly 130 dělníky od 9. září 1929 celkem 76 tisíc hodin. Dále bylo zhotoveno 2 300 bojových štítů, 1 800 kopí, 900 mečů, 1 800 helem, 1 200 párů střevíců a čtyřiceti švadlenami 220 kostýmů sólistů a více než 1 600 kostýmů pro komparz, na které bylo spotřebováno více jak 6 tisíc metrů látek a na nohavice a boty 28 tisíc metrů tkanic a tkalounu. Pro noční natáčení byly zkonstruovány speciální silné reflektory. Agregáty a letadla zapůjčilo Ministerstvo národní obrany. Během 82 filmovacích dnů bylo vytočeno ve dvou negativech 56 760 metrů materiálu.
Film byl rekonstruován Františkem Balšánem v letech 1969 – 1971 pod přímým dohledem režiséra J. S. Kolára a architekta Ludvíka Hradského. Pracovní záběry jsou ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1954).
svatý kníže český Václav
kníže český Boleslav, Václavův bratr
kněžna česká Ludmila, Václavova a Boleslavova bába
kněžna česká Drahomíra, Václavova a Boleslavova matka
stařešina Čechů
velekněz z pohanské doby/vladyka Košvan, velitel stráží/hodující vladyka
kníže velkomoravský Svatopluk
svatý věrozvěst Metoděj
kníže český Bořivoj, Ludmilin muž
kníže český Vratislav, Václavův a Boleslavův otec
vladyka Skeř
Radmila, Skeřova dcera
Přibyslava, Václavova a Boleslavova sestra
barbar, zajatec na Velehradě
Podiven, správce hradu
kněz boleslavský Krastěj
vladyka Hněvsa
vrah Česta, člen Boleslavovy družiny
vrah Týra, člen Boleslavovy družiny
vrah Tuža, člen Boleslavovy družiny
král východofranský Jindřich I. Ptáčník
vévoda Arnulf Bavorský
princ Gero, Jindřichův synovec
kníže Radslav Zlický
vladyka Vojemír
biskup řezenský Tuto/vladyka Klen
slepý věštec s varytem
pacholík z Tetína
Gomon, vrah na Tetíně
Tuna, vrah na Tetíně
žebrák boleslavský
kníže slovanský, Přibyslavin muž
Soběslava, dívka z Ludmiliny družiny
kněz Chrastěj
arabský kupec s látkami
žena vladyky Klena
matka vladyky Klena
otec vladyky Klena
klerik na říšském sněmu
klerik na říšském sněmu
kníže na říšském sněmu
kníže na říšském sněmu
hodující vladyka
kaplan na Budči
vladyka
člen rady stařešinů
Tatar
kumán
dívka z Ludmiliny družiny
dívka z Ludmiliny družiny
dívka z Ludmiliny družiny
dívka z Ludmiliny družiny
dívka z Ludmiliny družiny
dívka z Ludmiliny družiny
dívka z Ludmiliny družiny
Rudolf Stahl, Jan Petera, Boleslav Pišvejc, Eduard Šimáček
Bohumil Heš (realizace), Ludvík Hradský (návrhy scény)
Josef Hesoun (grafické práce)
Josef Munclinger (umělecký poradce), prof. Josef Zubatý, prof. Jan Kapras, prof. Josef Pekař, Jaroslav Hilbert, prof. Josef Vajs
Jindřich Brichta (technické vedení), Jiří Hojer (výcvik bojových scén), Jaroslav Krampera (vrchní osvětlovač), Richard Frolík (fotograf), Willy Ströminger (fotograf), Fotoateliér Benda (fotograf)
Svatý Václav
Svatý Václav
St. Wenceslas
Kníže Václav / Kníže svatý Václav
film
hranýdistribuční
drama, historický
Československo
1929
1929
datum cenzury 3. 4. 1930 (kulturně-výchovný)
slavnostní premiéra 3. 4. 1930 (kino Adria, Praha)
premiéra 4. 4. 1930 /přístupný mládeži/ (kino Adria /4 týdny/, Praha)
Filmová epopej o prologu a deseti dílech. Největší dílo od počátku československé kinematografie.
Elekta Journal, Karel Pečený, František Horký, Milenium-Film Praha (zadavatel)
dlouhometrážní
116 min
3 315 metrů
35mm
1:1,33
černobílý
němý
česká
bez dialogů
bez titulků
české
české