Svatý Václav

Země původu

Československo

Copyright

1929

Rok výroby

1929

Premiéra

4. 4. 1930

Minutáž

116 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Svatý Václav

Český název

Svatý Václav

Anglický název

St. Wenceslas

Pracovní název

Kníže Václav / Kníže svatý Václav

Obsah

V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se do něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost.

Poznámka

První český velkofilm natočený s přímou podporou státu a pod dozorem České akademie věd a umění a Ministerstva školství a národní osvěty u příležitosti 1000. výročí smrti patrona české země. Z více jak 4 373 000 korun nákladů činily státní bezúročné půjčky tři miliony korun. Do kin byl však uveden až po skončení oslav svatováclavského milénia. Původní hudbu zkomponovali Oskar Nedbal a Jaroslav Křička. Plánované hudební ozvučení snímku se z finančních důvodů neuskutečnilo.

Na historické stavby pražského a boleslavského hradu na strahovském stadionu – největší filmové stavby v Evropě v té době – bylo spotřebováno: 36 tisíc metrů čtverečních juty, 35 vagónů dřeva, 6 tisíc kilogramů hřebíků, 13 tisíc kilogramů barev, 170 tisíc kilogramů sádry, 50 nákladních aut mechů, trávy a rostlin. Stavěny byly 130 dělníky od 9. září 1929 celkem 76 tisíc hodin. Dále bylo zhotoveno 2 300 bojových štítů, 1 800 kopí, 900 mečů, 1 800 helem, 1 200 párů střevíců a čtyřiceti švadlenami 220 kostýmů sólistů a více než 1 600 kostýmů pro komparz, na které bylo spotřebováno více jak 6 tisíc metrů látek a na nohavice a boty 28 tisíc metrů tkanic a tkalounu. Pro noční natáčení byly zkonstruovány speciální silné reflektory. Agregáty a letadla zapůjčilo Ministerstvo národní obrany. Během 82 filmovacích dnů bylo vytočeno ve dvou negativech 56 760 metrů materiálu.

Film byl rekonstruován Františkem Balšánem v letech 1969 – 1971 pod přímým dohledem režiséra J. S. Kolára a architekta Ludvíka Hradského. Pracovní záběry jsou ve filmu Jak se u nás kdysi filmovalo (sestavil Bohumil Veselý v roce 1954).

Hrají

Zdeněk Štěpánek

svatý kníže český Václav

Jan W. Speerger

kníže český Boleslav, Václavův bratr

Vera Baranovskaja

kněžna česká Ludmila, Václavova a Boleslavova bába

Dagny Servaes

kněžna česká Drahomíra, Václavova a Boleslavova matka

Jindřich Edl

stařešina Čechů

Theodor Pištěk

velekněz z pohanské doby/vladyka Košvan, velitel stráží/hodující vladyka

Bohumil Heš

kníže velkomoravský Svatopluk

Gustav Svojsík

svatý věrozvěst Metoděj

Jan S. Kolár

kníže český Bořivoj, Ludmilin muž

Jiří Steimar

kníže český Vratislav, Václavův a Boleslavův otec

Josef Loskot

vladyka Skeř

Máňa Ženíšková

Radmila, Skeřova dcera

Anita Janová

Přibyslava, Václavova a Boleslavova sestra

Josef Rovenský

barbar, zajatec na Velehradě

Emil Focht

Podiven, správce hradu

Jindřich Lhoták

kněz boleslavský Krastěj

Josef Novák

vladyka Hněvsa

Jan Marek

vrah Česta, člen Boleslavovy družiny

Vladimír Majer

vrah Týra, člen Boleslavovy družiny

F. X. Mlejnek

vrah Tuža, člen Boleslavovy družiny

Václav Vydra st.

král východofranský Jindřich I. Ptáčník

Karel Schleichert

vévoda Arnulf Bavorský

Raymond Guérin

princ Gero, Jindřichův synovec

Otto Zahrádka

kníže Radslav Zlický

Vladimír Slavínský

vladyka Vojemír

Jaroslav Vojta

biskup řezenský Tuto/vladyka Klen

Alois Charvát

slepý věštec s varytem

Jaro Hykman

pacholík z Tetína

Emil Dlesk

Gomon, vrah na Tetíně

Přemysl Pražský

Tuna, vrah na Tetíně

Eduard Šimáček

žebrák boleslavský

Jaroslav Marvan

kníže slovanský, Přibyslavin muž

Nája Reti

Soběslava, dívka z Ludmiliny družiny

Fred Bulín

kněz Chrastěj

František Kovářík

arabský kupec s látkami

Anna Turečková

žena vladyky Klena

Saša Dobrovolná

matka vladyky Klena

Jan Zelenka

otec vladyky Klena

Antonín Lebeda

klerik na říšském sněmu

Josef Šváb-Malostranský

klerik na říšském sněmu

Luigi Hofman

kníže na říšském sněmu

František Zöllner

kníže na říšském sněmu

Jindřich Plachta

hodující vladyka

Eduard Šlégl

kaplan na Budči

Josef Klapuch

člen rady stařešinů

Růžena Gottliebová

dívka z Ludmiliny družiny

Věra Hlavatá

dívka z Ludmiliny družiny

Marie Černá

dívka z Ludmiliny družiny

Ludmila Dostálová

dívka z Ludmiliny družiny

Kadlečíková

dívka z Ludmiliny družiny

Pekárková

dívka z Ludmiliny družiny

Rejmonová

dívka z Ludmiliny družiny

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Rudolf Stahl, Jan Petera, Boleslav Pišvejc, Eduard Šimáček

Původní filmový námět

Jan S. Kolár, Josef Munclinger

Architekt

Bohumil Heš (realizace), Ludvík Hradský (návrhy scény)

Návrhy kostýmů

J. M. Gottlieb

Vedoucí výroby

František Horký

Výtvarná spolupráce

Josef Hesoun (grafické práce)

Spolupráce

Jindřich Brichta (technické vedení), Jiří Hojer (výcvik bojových scén), Jaroslav Krampera (vrchní osvětlovač), Richard Frolík (fotograf), Willy Ströminger (fotograf), Fotoateliér Benda (fotograf)

Produkční údaje

Originální název

Svatý Václav

Český název

Svatý Václav

Anglický název

St. Wenceslas

Pracovní název

Kníže Václav / Kníže svatý Václav

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický

Země původu

Československo

Copyright

1929

Rok výroby

1929

Produkční data

datum cenzury 3. 4. 1930 (kulturně-výchovný)

Premiéra

slavnostní premiéra 3. 4. 1930 (kino Adria, Praha)
premiéra 4. 4. 1930 /přístupný mládeži/ (kino Adria /4 týdny/, Praha)

Distribuční slogan

Filmová epopej o prologu a deseti dílech. Největší dílo od počátku československé kinematografie.

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

AB Vinohrady

Distribuce

Gong-film

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

116 min

Původní metráž

3 315 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,33

Barva

černobílý

Zvuk

němý

Verze

česká

Mluveno

bez dialogů

Podtitulky

bez titulků

Mezititulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české