Takový je život

Anotace

Sociální drama Takový je život (uváděný též pod názvem Román pražské pradleny) režiséra Carla Junghanse patří spolu s filmy Erotikon a Svatý Václav k vrcholům české němé kinematografie. Junghans nemohl pro svůj levicový námět nalézt v Německu financiéra. V roce 1929 se v Praze seznámil s hercem Theodorem Pištěkem, kterého látka zaujala a který sehnal peníze. Ač byl snímek natočen za dvanáct dní v ateliéru a za deset filmovacích dnů v exteriéru, během realizace finance stále docházely a Pištěk si musel půjčovat. Nakonec se plánovaný rozpočet filmu 80 000 rozrostl na více jak 200 000 korun (některé role hráli zahraniční herci, kteří museli být v Praze ubytováni). Berlínská premiéra proběhla úspěšně a film byl vřele přijat i jinde ve světě (a také českou kritikou), ale v Praze byl uveden až po cenzurních úpravách v květnu 1930. V té době ovšem už v biografech vítězil zvukový film a Takový je život se v hlavním městě promítal sotva týden v druhořadých kinech bez většího zájmu obecenstva. Pištěk až do roku 1941 splácel dluh za snímek sám, což ho nutilo brát ve 30. letech ve filmu cokoli se nabízelo. – Film i dnes zaujme nejenom silným naturalistickým námětem, prací s kamerou a střihem, zjevně inspirovaným sovětskými montážními filmy, ale i hereckými výkony Rusky Very Baranovské a budoucích manželů Theodora Pištěka a Máni Ženíškové. Především Pištěk získal možnost hrát výraznou charakterní roli zhýralého uhlíře, a vymanit se tak ze šablony salonních i měšťáckých otců a Kondelíků. – Řadu let byl film pokládán za ztracený, až po druhé světové válce byla nalezena jedna kopie. Na přelomu let 1958 a 1959 proběhla pod dohledem režiséra Elmara Klose rekonstrukce filmu, byly vytvořeny nové úvodní titulky a mezititulky (film kromě názvů jednotlivých kapitol žádné jiné neobsahuje) a byl ozvučen hudbou Zdeňka Lišky. Znovu uveden byl v září 1959. – V roce 2016 snímek digitálně restauroval Národní filmový archiv v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabor za finanční podpory z Islandu, Lichtenštejnska, Norska, Ministerstva kultury České republiky a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení Cesnet. Protože se nedochoval originální negativ ani žádná dobová kopie, byla využita generačně nejstarší necenzurovaná kopie ze sbírek archivu s mezititulky z 50. let. Úplné odstranění známek opotřebení by ohrozilo integritu filmového obrazu. Poprvé byl digitálně restaurovaný titul uveden v sekci Recovered & Restored 29.6.2016 na festivalu Il Cinema Ritrovato v italské Bologni a 4. července 2016 na 51. mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary 2016 v sekci Návrat k pramenům. – Po více než osmdesáti letech jej Národní filmový archiv vrátil v říjnu 2016 do běžné kinodistribuce. Protože nebylo možné použít Liškovu hudbu z kratší kopie z roku 1959, složil novou abstraktní hudbu Jan Burian ml. Titul byl distribuován s reprodukovanou hudbou, po dohodě i s Burianovým živým doprovodem. Na vyžádání bylo možno získat i anglické podtitulky a také uspořádat krátkou přednášku a prezentaci digitálního restaurování filmu s ukázkami. –jl–

Obsah

Poznámka

Film upravil a ozvučil v roce 1959 režisér Elmar Klos, hudbu složil Zdeněk Liška (kopie 1 823,8 metrů).

Snímek byl v roce 2016 digitálně restaurován.