Extase Gustava Machatého z roku 1932 se řadí k nejvýznamnějším českým filmovým dílům 30. let. Jednu ze stěžejních rolí ztvárnila tehdy začínající herečka Hedy Kiesler, která se později stala hollywoodskou hvězdou pod jménem Hedy Lamarr. Machatý v Extasi navázal na svá předcházející díla Erotikon (1929) a Ze soboty na neděli (1931) o erotických touhách a mileneckých vztazích. Na jednoduchém příběhu, v němž novomanželka Eva prožije první milostné vzplanutí nikoliv s postarším manželem Emilem, ale s mladým inženýrem Adamem, rozehrál Machatý za pomoci kameramana Jana Stallicha obrazovou extravagantní oslavu vášně a lidské práce plnou symbolů a metafor. Snímek vznikl v české, německé a francouzské jazykové verzi s mírně rozdílným obsazením. Minimalistické dialogy doprovází hudba jednoho z nejžádanějších filmových skladatelů té doby Giuseppe Becceho. Na svou dobu odvážný a smyslný film s obnaženou herečkou v hlavní roli vzbudil rozruch i na benátském filmovém festivalu v roce 1934. Zatímco festivalové publikum jej přijalo s nadšením a byl zde oceněn Pohárem města Benátek za nejlepší režii, papež Pius XI. ho následně odsoudil jako pornografický a plný nemorálních přirovnání. Extase byla uvedena ve Francii, Německu, Velké Británii, Spojených státech amerických a v dalších padesáti zemí Evropy, Jižní Ameriky, Afriky a Asie. –jl–
Gustav Machatý je právem oceňován pro své filmařské kvality. Mezinárodně nejpopulárnější český film předválečného období – Extase (1932) – ovšem zůstává rovněž příkladem jeho obchodního myšlení. Poučen svými dvěma předchozími zvukovými filmy, s nimiž nebyl spokojený, omezil Machatý dialogy ve prospěch hudby. Drama milostného trojúhelníku tak mělo být podle jednatřicetiletého autora „internacionálním“ dílem srozumitelným kdekoli na světě, Machatý však nakonec musel realizovat vedle české a německé verze i verzi francouzskou s částečně odlišným obsazením. Film po umělecké stránce naplňoval představu komplexního díla v duchu konceptu Gesamtkunstwerk. Extase si navíc vydobyla pověst skandálního snímku provokujícího explicitním erotismem (devatenáctiletá Hedy Kiesler [později v Hollywoodu známá jako Hedy Lamarr] se na plátně objevila nahá). Dobové pobouření neumenšil fakt, že příběh mladé ženy unikající z neuspokojivého manželství do náruče pohledného inženýra vyústí v konvenční moralitu. -ap-
Eva, dcera velkostatkáře, se provdá za zámožného, ale o mnoho let staršího Emila Jermanna. Již po návratu ze svatebního obřadu do luxusního pražského bytu pozná svůj omyl: manžel o ni jako o ženu nejeví žádný zájem. Senzitivní dívka trpí jeho chladem a staromládeneckým puntičkářstvím natolik, že se vrátí na otcův statek a požádá o rozvod pro nepřekonatelný odpor. Při koupání v rybníce se Eva seznámí s mladým stavebním inženýrem Adamem, pracujícím nedaleko na stavbě silnice. Muž je pravým opakem jejího manžela: vyhlíží sice robustně, ale chová se něžně. Za noční bouře jde dívka za ním do jeho domku a stane se jeho milenkou. Teprve nyní pozná milostnou rozkoš. Manžel dostane zprávu od soudu a rozjede se za Evou, k návratu ji však přesvědčuje marně. Na zpáteční cestě potká Adama a pochopí, o koho jde. Oba muži se zdrží ve venkovském hostinci, kam za Adamem přijede Eva. Manžel spáchá ve svém pokoji sebevraždu. Jeho smrt se postaví mezi milence, Adam se vrací k práci, Eva porodí dítě.
Do role advokáta byl původně obsazen Jan W. Speerger, byl však nahrazen Karlem Máchou-Kučou a scéna s ním byla přetočena. Kromě české byla natočena též německá a francouzská verze s rozdílným obsazením. Film byl v české mutaci uveden na II. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách roku 1934.
Česká verze byla v roce 2019 digitálně restaurována Národním filmovým archivem v italském studiu L'Immagine Ritrovata v Boloni a po pětaosmdesáti letech opět slavnostně předvedena na LXXVI. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách.
Mluví neuvedeno
Eva Jermannová
Mluví Jiří Plachý
stavební inženýr Adam
Emil Jermann, Evin manžel
Mluví Bedřich Vrbský
velkostatkář, Evin otec
advokát
písařka na stroji Madla
tanečník na barrandovských terasách
muž ve venkovské hospodě
muž ve venkovské hospodě
zvěrolékař ve stáji
František Illek (fotograf), Alexandr Paul (fotograf), Willy Ströminger (fotograf)
Hudba k písni Giuseppe Becce
Text písně František Halas
Zpívá mužský hlas /recitativ/
Hudba k písni Giuseppe Becce
Zpívá mužské hlasy
Hudba k písni Giuseppe Becce
Extase
Extase
Ecstasy
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1932
1932
datum cenzury 17. 1. 1933
datum cenzury 20. 6. 1938
vyřazení z distribuce 30. 11. 1938
datum cenzury 09/1939 (neschváleno do distribuce)
vyřazení z distribuce 1948
promítání povoleno 15. 11. 1957
vyřazení z distribuce 2. 2. 1966
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
slavnostní premiéra 19. 1. 1933 (kino Lucerna, Praha)
premiéra 20. 1. 1933 /nepřístupný mládeži/ (kina Kotva /3 týdny/ a Lucerna /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 19. 12. 1947 /nepřístupný mládeži/
obnovená premiéra 28. 2. 1958 /nepřístupný mládeži/
obnovená premiéra 16. 10. 1978 /nepřístupný mládeži/
obnovená premiéra 23. 1. 2020 /nevhodné pro děti do 12 let/
Český film, uváděný v jubilejním 60. roce československé kinematografie (1958) / Psychologické drama o milostném vztahu vdané ženy (1978) / Digitálně restaurovaný film. (2020)
AB Vinohrady (zvukové scény), Schönbrunn Vídeň (němé scény)
Slavia-film (původní 1933), Státní půjčovna filmů (obnovená 1947), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1958 a 1978), Národní filmový archiv (obnovená 2020)
dlouhometrážní
90 min
2 558 metrů
35mm
1:1,19
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 76. mezinárodní filmový festival Benátky
2019
Benátky / Itálie
Lev svatého Marka za nejlepší restaurovaný film
Národní filmový archiv
udělen 7. 9. 2019 na slavnostním večeru v Palazzo del Cinema na ostrově Lido v sekci Venice Classic
Festival: 20. mezinárodní filmový festival Benátky
1959
Benátky / Itálie
Čestný diplom za účast v kulturní sekci
Český filmový ústav
udělen Filmotéce Československého filmového ústavu u příležitosti 20. výročí nejstarší filmové soutěže světa za retrospektivní uvedení pěti vyznamných filmových děl z předcházejících benátských festivalů Bouře nad Tatrami, Extase, Jánošík, Panenství, Řeka a Zem spieva
Festival: 2. mezinárodní filmový festival Benátky
1934
Benátky / Itálie
Pohár města Benátek za nejlepší režii
udělen v září 1934 kolekci čtyř československých filmů Bouře nad Tatrami, Extase, Řeka a Zem spieva za režii československou, která ukázala, že si zaslouží mimořádného vyznamenání za svou nezvyklou působivost spojenou s velmi prostým uměním vypravěčským a se samorostlým pochopením a vyjádřením přírody, to platí pro všechny čtyři ukázané filmy, které mají takové vzájemné umělecké analogie, že jejich souhrn možno uznati za výraz skutečné osobité národní školy
Do speciální kolekce NFA přibylo DVD s filmovou klasikou režiséra Gustava Machatého, která je propojena se zajímavě konc...