Turbina
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1941Rok výroby
1941Premiéra
17. 10. 1941Minutáž
98 minRežie
Otakar VávraKategorie
filmŽánr
dramaTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
TurbinaČeský název
TurbinaAnglický název
TurbineSouběžný protektorátní název
TurbineAnotace
Podle románu Karla Matěje Čapka-Choda natočil Otakar Vávra v roce 1941 stylové společenské drama s Lídou Baarovou v hlavní ženské roli. Pád rodiny císařského rady Ullika je pojatý jako průběh jakési sociální choroby, již generuje touha po zisku a moci. Symbolem rozkladu je nová turbína, do které Ullik vkládá poslední naději, jak zachránit svůj krachující podnik. Radova starší dcera Tynda je talentovanou operní zpěvačkou, která však nedokáže vzdorovat ranám osudu ani uřídit svůj bouřlivý milostný život. V rámci kosmopolitně žánrově vystavěného kostýmního příběhu z přelomu století se Vávrovi povedlo uniknout tematickým omezením protektorátní tvorby. Mezi kvality snímku patří i kvalitní herecké obsazení, kterému jako nešťastný Ullik dominuje režisérův oblíbený spolupracovník František Smolík.
Obsah
Císařský rada Ullik se rozhodne modernizovat své staré mlýny instalací nové turbíny. Jeho podivínský švagr Artuš se tomu snaží zabránit, neboť stavební práce narušují statiku věže, ve které bydlí. Ullikova starší dcera Tynda je talentovaná zpěvačka. Obletovaná dívka tajně přijímá dvoření mužného Václava, syna nočního hlídače. Její mladší sestra, lékařka Marie, si přes otcův zákaz získá srdce a ruku astronoma Zouplny a odchází z domova. Bohatý Čechoameričan Mour slibuje Ullikovi finanční účast na jeho podniku, ale zájem má především o Tyndu. Ta mu slíbí, že se stane jeho ženou v případě, že neuspěje při svém vystoupení v Národním divadle. V předvečer premiéry vnikne Václav do Tyndiny ložnice a zmocní se jí. Druhý den je spuštěna turbína, ale špatně propočtená instalace způsobí velké otřesy. Rozrušená Tynda na jevišti úplně selže. Téhož večera spadne poškozená věž a Artuš v troskách zahyne. Následný požár zničí mlýny. Zoufalá Tynda ráda nachází útočiště u Václava.
Galerie
Hrají
František Smolík
císařský rada Ullik, majitel mlýnů
Lída Baarová
zpěvačka Tynda, Ullikova dcera
Vlasta Matulová
lékařka Marie, Ullikova druhá dcera
Rudolf Hrušínský
Bohumil zvaný Bonďa, Ullikův syn
Meda Valentová
teta Rézi
Eduard Kohout
Artuš Fabian, Ullikův švagr
Marie Glázrová
dělnice Žofka Pečulíková, Fabianova milenka
Jaroslav Vojta
noční hlídač Nezmara
Vítězslav Vejražka
Václav, syn Nezmary
Karel Höger
dr. Arnošt Zouplna, asistent v observatoři
Jindřich Plachta
příštipkář Zouplna, Arnoštův otec
Vladimír Majer
Ing. John Mour, českoamerický podnikatel
Marie Brožová
profesorka zpěvu Májová
Karel Dostal
dr. König, berlínský hudební kritik
Božena Svobodová
primadona Boguslawská
Fred Bulín
inženýr stavbyvedoucí
Vojta Novák
prokurista firmy Ullik
Anna Gabrielová
služka u Ulliků
Růžena Gottliebová
pekařská dělnice
Stanislava Strobachová
pekařská dělnice
Elsa Vetešníková
pekařská dělnice
Emanuel Hříbal
listonoš
Josef Bělský
předseda tenisového klubu
Milada Horutová
dívka ze společnosti
F. X. Mlejnek
host v kavárně
Antonín Jirsa
host v kavárně, hráč karet
Jan Černý
akcionář
Jaroslav Hladík
akcionář
Vladimír Smíchovský
berní zřízenec
Karel Máj
uchazeč o místo v divadle
František Filipovský
výběrčí na dobročinné účely
Josef Hořánek
ředitel Národního divadla
Viktor Nejedlý
zřízenec v Národním divadle
Karel Němec
vrátný v Národním divadle
Karel Roden
Mourův komorník
Marie Oliaková
divačka v Národním divadle/divačka na koncertě
Jožka Charvát
dirigent v Národním divadle
Orchestr Národního divadla
orchestr v Národním divadle
Mluví
Zdeněk Podlipný
hlas inspicienta v Národním divadle
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Předloha
Karel Matěj Čapek-Chod (Turbina – román)
Scénář
Kamera
Architekt
Výprava
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Odborný poradce
J. M. Gottlieb (umělecký poradce), Karel Horký (jazykový poradce)
Spolupráce
Karel Hájek (fotograf), František Illek (fotograf), Alexandr Paul (fotograf), Willy Ströminger (fotograf)
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Richard Wagner (Lohengrin /árie Elsy/), Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta)
Nahrál
Orchestr F.O.K. (Dirigent Jiří Srnka)
Produkční údaje
Originální název
Turbina
Český název
Turbina
Anglický název
Turbine
Souběžný protektorátní název
Turbine
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
drama
Země původu
Československo
Copyright
1941
Rok výroby
1941
Produkční data
začátek natáčení 1. 7. 1941
konec natáčení 08/1941
datum cenzury 23. 9. 1941 (kulturně-výchovný)
datum cenzury 1943 (predikáty „umělecky hodnotný film“, „uznáníhodný film“ a „film pro Den hrdinů“)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
vyřazení z distribuce 1. 3. 1957
promítání povoleno 09/1968
vyřazení z distribuce 30. 11. 1975
Premiéra
premiéra 17. 10. 1941 /nepřístupný mládeži/ (kina Adrie /3 týdny/ a Kapitol /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 24. 10. 1968 /nepřístupný mládeži/
Distribuční slogan
Český film režiséra Otakara Vávry, vyznamenaný I. Národní cenou 1941. K. M. Čapek-Chod. (1941) / Starší český film podle Karla Matěje Čapka-Choda. (1968)
Výrobce
S podporou
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Laboratoře
Distribuce
Slavia-film (původní 1941), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1968)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
98 min
Původní metráž
2 910 metrů
Distribuční nosič
35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
černobílý
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
Tobis – Klang
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české, německé
Ocenění
Vítěz
Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností
1941
Praha / Československo
I. cena
Slaviafilm, akciová společnost
udělena k 28. 9. 1941 ministrem Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty jako národní filmová cena v podobě křišťálového poháru za český celovečerní hraný film a za odvážný pokus o velkorysou filmovou fresku, a v němž byly režisérem zdařile provedeny některé obtížné scény, svědčící o vyspělosti naší filmové techniky
Vítěz
Akce: Národní ceny za umění filmové
1941
Praha / Československo
Národní cena za scénář
Otakar Vávra
udělena k 28. 9. 1941 ministrem průmyslu, obchodu a živností Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za filmy Pohádka máje a Turbina, které jsou opravdu filmovými přepisy literárních předloh a s přihlédnutím k celé scénáristické práci
