V roce 1941 přidal Vlasta Burian do své filmografie veselohru o notorickém černém pasažérovi Ťopkovi, který se na domovském venkovském nádraží zaplete do dvojnické situace. Před generálním inspektorem drah Kokrhelem (Jaroslav Marvan) se totiž vydává za nepřítomného přednostu stanice. Chce tak jednak pomoct přednostově půvabné manželce Julii (Zita Kabátová), jednak uniknout postihu obávaného úředníka... Režisérem divácky oblíbeného snímku, v němž si Burian zazpíval i titulní písničku, byl Jan Sviták. Ten působil jako herec a posléze režisér v Divadle Vlasty Buriana, od roku 1933 se však angažoval také ve filmu. Přednosta stanice je posledním titulem žánrově rozmanité filmografie tvůrce, kterého v květnu 1945 za nejasných okolností zlynčoval dav zfanatizovaných vlastenců.
Svérázný nosič reklam Ťopka se dokáže přizpůsobit každé situaci. Odstavený vagon, ve kterém přespává, je jednoho dne připojen k vlaku, se kterým odjíždí generální inspektor drah Kokrhel na okružní kontrolní cestu. Objevení černého pasažéra způsobí neplánovanou zastávku na nádraží v Mokrém nad Soupravou. Ťopka uprchne, ale Kokrhel trvá na jeho nalezení a potrestání. Místní přednosta Jelen odešel mezitím naneštěstí na zkoušku pěveckého sboru. Půvabná paní Jelenová proto téměř uvítá, když se objeví Ťopka, převlečený do uniformy jejího muže, a vydává se za přednostu stanice. Kokrhelovi se mladá žena velmi líbí a ve světle jejího úsměvu přehlíží totální přednostovu neschopnost. Rozhodne se vyhovět Jelenově žádosti o přeložení blíže k hlavnímu městu. Když se objeví skutečný přednosta stanice, začne být Kokrhel komisní. Ťopka mu však připomene, jak pro flirt zapomněl na své povinnosti, a Kokrhel musí svému slibu dostát.
černý pasažér Karel Ťopka
přednosta stanice Anatol Jelen
Julie Jelenová, přednostova žena
generální inspektor drah Jiří Kokrhel
statkář Arnošt Pěnkava
Olga Pěnkavová, statkářova žena
skladník na nádraží Venda Pivoda
restauratér Hejhal
Pepička, služka v restauraci u Hejhala
kuchařka Růženka, Pivodova snoubenka
tlustý strážník
revizor-kontrolor Šajn
vlakvedoucí Kanár
městský zřízenec
posunovač Franta
Karel, řidič u Pěnkavy
telegrafista
modistka
posunovač
žena s buchtami v okně
zpěvák s plnovousem
zpěvák s knírem
tlustý zpěvák
zpěvák bez knírku
zpěvák-kněz
vysoký zpěvák s licousy
kluk na kole pod chůdami
Nicolas Nancey (Přednosta stanice /Il est cocu, le chef de gare/ – divadelní hra), André Mouëzy-Éon (Přednosta stanice /Il est cocu, le chef de gare/ – divadelní hra)
Otakar Sedláček, Ladislav Brom (ředitel výroby)
vrchní rada Zdeněk Martínek (železnice), Miroslav Haller (jazykový poradce)
Antonín Frič (fotograf)
Giuseppe Verdi (Rigoletto)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Jára Beneš), Dechový orchestr Václava Thiera (Dirigent Josef Dobeš), Jára Beneš /telegrafní klíč/
Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Ladislav Brom
Zpívá Vlasta Burian
Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Ladislav Brom
Zpívá Karel Veverka [dab]Dalibor Pták [dab]Vojta Merten [dab]Alois Dvorský [dab]F. X. Mlejnek [dab]Václav Švec [dab]mužský sbor
Přednosta stanice
Přednosta stanice
Station Master
Der Stationsvorstand
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1941
1941
začátek natáčení 20. 2. 1941
konec natáčení 03/1941
datum cenzury 7. 4. 1941 (kulturně-výchovný)
datum cenzury 1943 (predikát „uznáníhodný film“)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
premiéra 12. 4. 1941 /přístupný mládeži/ (kina Blaník /3 týdny/ a Lucerna /3 týdny/, Praha)
Česká filmová veselohra s Vlastou Burianem v titulní úloze. Vlasta Burian.
dlouhometrážní
88 min
2 610 metrů
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky
bez titulků
české, německé
Akce: Televizní anketa diváků o nejpopulárnější českou filmovou komedii století – anketa České televize a Týdeníku Televize Volíme veselohru století
1998
Praha / Česká republika
6. místo
udělené v pražském kině Lucerna 7. 11. 1998