Jan Cimbura

Země původu

Československo

Copyright

1941

Rok výroby

1941

Premiéra

21. 11. 1941

Minutáž

86 min

Kategorie

film

Žánr

drama

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Jan Cimbura

Český název

Jan Cimbura

Anglický název

Jan Cimbura

Souběžný protektorátní název

Hans Cimbura

Anotace

Melodramatický snímek Jan Cimbura je adaptací vesnického románu Jindřicha Šimona Baara. Režíroval jej František Čáp (1913–1972), který byl dokonce kvůli vynucené scéně potrestání židovského krčmáře veřejně obviněn z antisemitismu. – Sedlák Kovanda (Jaroslav Průcha) kvůli narůstajícím povinnostem spojeným s funkcí starosty hledá čeledína. Místo obsadí z vojny příchozí Jan Cimbura (Gustav Nezval). Kovanda mu zpočátku plně nevěří, ale brzy pochopí, že Cimbura je spolehlivý ve všech ohledech. Toho si všimne i děvečka Marjánka (Jiřina Štěpničková), které se ale dvoří Cimburův nejlepší přítel Piksa (Vilém Pfeiffer). Cimbura se straní společnosti, i Marjánku si svým způsobem drží od těla. Jejich romantické city jsou ale vzájemné. Avšak Cimbura si chce nejprve vydělat dostatek peněz na vlastní statek, aby do manželství přinesl jistotu. Že má titulní hrdina ráznou ruku, doloží nejprve při hospodské rvačce, později i tím, jak si poradí s loupežným přepadením kočáru, ve kterém veze panského radu (Theodor Pištěk). Ve stejnou dobu, kdy si získá uznání prakticky všech v okolí, se Marjánka vdává. Bere si Piksu. Ten ale po několika letech vážně onemocní a umírá. Cimbura má konečně možnost získat svou vyvolenou i vysněný statek. – Bezprostřední a poklidný film svého času rozděloval společnost. Na jedné straně byl tento jinak zcela apolitický, neškodný, až naivní snímek oceňovaný pro své řemeslně a umělecky zvládnuté provedení, přestože v něm absentovalo skutečné drama. Oblíbenost se projevila například udělením Národní ceny Gustavu Nezvalovi v roce 1942 i Zlaté medaile časopisu Filmový kurýr za nejúspěšnější film předešlého roku. V citlivém poválečném filmovém ovzduší ale Jan Cimbura na druhé straně představoval problém kvůli svému zbytečně stereotypnímu, necitlivému, až karikaturnímu vykreslení již zmíněné postavy židovského krčmáře (František Roland). Dílo konzervuje dobu dávno uplynulou, když divákovi představuje různé prvky tehdejšího vesnického folklóru, mezi něž patří zvyky, kroje nebo třeba lidové písně.

Obsah

Z dlouholeté vojenské služby se vracejí dva dobří přátelé: Jan Cimbura ze Semic a Josef Piksa z Putimi. Piksa hospodaří na vlastním, Cimbura přijme službu u hradišťského sedláka a starosty Kovandy. Čeledín Cimbura je pro hospodářství hotový poklad. Je silný a pracovitý, nepije a nekouří. Děvečka Marjánka na něm může oči nechat a také ona se Cimburovi líbí. Cimbura se však nechce a nemůže ženit. Nejprve se chce osamostatnit a to může trvat léta. Když zjistí, že si na Marjánku myslí Piksa, doporučí jí, aby se za něj provdala. Obyvatelé Hradiště si Cimburu oblíbili, ale svobodní mládenci na něj žárlí. Rázným zásahem při hospodské rvačce si však zjedná respekt i u nich. Cimbura se naučil práci s koňmi a začne s Kovandovou podporou pracovat jako forman. Léta plynou a Marjánka má už tři děti. Za prudkého deště se jednou Piksa nachladí a ulehne s těžkým zápalem plic. Ke svému smrtelnému loži zve Cimburu a prosí ho, aby se postaral o jeho ženu a děti. Cimbura slib plní a když s nasazením vlastního života zachrání děti z hořícího lesa, dohodnou se s Marjánkou, že se vezmou a budou hospodařit společně.

Poznámka

Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 14. 11. 1941 v Písku.

Hrají

Gustav Nezval

Jan Cimbura

Jiřina Štěpničková

Marjánka, děvečka na statku u Kovandy

Vilém Pfeiffer

Josef Piksa, pozdější manžel Marjánky

Jaroslav Průcha

starosta Kovanda

Marie Brožová

Kovandova žena

František Roland

židovský krčmář

Stanislava Strobachová

číšnice Barča

Vladimír Šmeral

Josef Bártík

Bolek Prchal

Bártíkův otec

Theodor Pištěk

rada Miltner

Eva Svobodová

bláznivá Anýžka

Rudolf Deyl ml.

sedlák Jíra

Václav Dobeš

chasník

Ada Dohnal

chasník

Otylie Beníšková

přástevnice

M. Střelák

dítě

J. Vochomůrková

dítě

Štáb a tvůrci

Asistent režie

František Milič

Předloha

Jindřich Šimon Baar (Jan Cimbura – román)

Architekt

Jan Zázvorka

Návrhy kostýmů

Fernand Vácha

Vedoucí výroby

Karel Šilhánek, Vilém Brož (ředitel výroby)

Odborný poradce

Milan Maralík (jazykový poradce)

Spolupráce

Antonín Frič (fotograf), Karel Hájek (fotograf)

Hudba

Písně

Protivínský zámek mezi horama /Protivínský zámek/

Hudba k písni Jiří Fiala /aranžmá/
Zpívá Gustav NezvalJaroslav Průcha

Na rozloučení, mý potěšení

Hudba k písni Jiří Fiala /aranžmá/
Zpívá Gustav NezvalČeský pěvecký sbor

Když jsem já šel tou Putimskou branou /Putimská brána/

Hudba k písni lidová píseňJiří Fiala /aranžmá/
Text písně lidová píseň
Zpívá Jiřina Štěpničková

Já mám koně, vraný koně

Hudba k písni Jiří Fiala /aranžmá/
Zpívá Gustav Nezval

Kdyby byl Bavorov

Hudba k písni Jiří Fiala /aranžmá/

Tálinský rybník

Hudba k písni Jiří Fiala /aranžmá/

Produkční údaje

Originální název

Jan Cimbura

Český název

Jan Cimbura

Anglický název

Jan Cimbura

Souběžný protektorátní název

Hans Cimbura

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama

Země původu

Československo

Copyright

1941

Rok výroby

1941

Produkční data

začátek natáčení 06/1941
konec natáčení 08/1941
datum cenzury 31. 10. 1941 (kulturně-výchovný)
datum cenzury 28. 12. 1942 (kulturně-výchovný /16mm verze/)
datum cenzury 1943 (predikáty „umělecky zvlášť hodnotný film“, „lidově hodnotný film“ a „film pro Den hrdinů“ /35mm a 16mm verze/)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
datum cenzury 16. 7. 1945 (konec povolení k promítání 16. 7. 1946)
datum cenzury 17. 6. 1946 (konec povolení k promítání 16. 7. 1947)
vyřazení z distribuce 23. 5. 1947

Premiéra

předpremiéra 14. 11. 1941 (Písek)
premiéra 21. 11. 1941 /přístupný mládeži/ (kina Blaník /3 týdny/ a Lucerna /3 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 01/1943 /přístupný mládeži/ (16mm verze)
obnovená premiéra 3. 8. 1945 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Slavný Baarův román o životě a práci jihočeského sedláka ve filmovém zpracování režiséra Františka Čápa. To je Lucernafilm!

Výrobce

Lucernafilm

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

AB Barrandov

Laboratoře

AB

Distribuce

Lucernafilm (původní 1941), ČMÚ (obnovená 1943 /16mm verze/), Státní půjčovna filmů (obnovená 1945)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

86 min

Původní metráž

2 445 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Tobis – Klang

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české, německé

Ocenění

Vítěz

Akce: Národní ceny umělecké

1942
Praha / Československo
Národní cena za umění filmové
Gustav Nezval
udělena k 12. 7. 1942 v peněžité výši 5 000 korun ministrem školství a lidové osvěty na návrh odborné poroty ve Smetanově síni pražského Obecního domu u příležitosti narozenin prezidenta Emila Háchy za hlavní úlohu ve filmu Jan Cimbura

Vítěz

Akce: Zlatá medaile časopisu Filmový kurýr

1942
Praha / Československo
Zlatá medaile Filmového kurýru
František Čáp
udělena redakcí Filmového kurýru za nejúspěšnější film roku 1941 a předána v únoru 1942 redaktorem Jiřím Havelkou

Revue

Jan Cimbura

František Čáp (1913–1972) pracoval ve filmu od třicátých let. Nejprve jako scenárista, poté jako režisér. Natočil Ohnivé...