Divadelní veselohru F. X. Svobody adaptoval pro filmové plátno už Martin Frič (Poslední muž, 1934, s Hugem Haasem v titulní roli). Populární komedie se dočkala dalšího zfilmování o třináct let později v režii Vladimíra Slavínského. Hlavního partu se ujal Jaroslav Marvan, který ztělesnil jednak akurátního domácího tyrana Bořivoje Kohouta, jednak jeho rozverné dvojče, Jaroslava. Ten se na popud nápadníka Bořivojovy dcery rozhodne sourozence vytrestat. Po konfliktu během cirkusového představení totiž Bořivoj skončí v blázinci a ven ho důvtipný Jaroslav dostane jen pod podmínkou dvojnické záměny. Popudlivý mravokárce se tak konečně dozví, jak pošetilé byly jeho představy o rodinných pořádcích a jak ho vidí jeho bližní... Vedle Marvana si v oddechovém snímku zahrály i Meda Valentová a Soňa Červená.
Starožitník Bořivoj Kohout si velice zakládá na tom, jak přísně vede svou ženu i děti - dvě dcery a syna. Nápadník dcery Zdeňky ing. Bečvář chce jeho krutovládu překonat a tak pomoci všem v rodině ke klidnějšímu životu a sobě ke sňatku se Zdeňkou. Musí vynaložit mnoho úsilí, aby se mu to podařilo. Mezitím se chce Jaroslav, bratr Bořivoje Kohouta, usmířit se svým zásadovým bratrem a rozjede se za ním do Prahy. Bořivoj se snaží překazit v cirkusu produkci krotitele lvů. Jako předseda spolku pro ochranu zvířat ji pokládá za týrání. Je odvezen do nervového sanatoria, neboť nikdo nevěří, že by takto mohl jednat zdravý člověk. Ing. Bečvář se spojí s Jaroslavem Kohoutem, aby dostal Bořivoje z ústavu. Cenou za tuto pomoc je výměna rolí - místo Bořivoje zůstane v ústavu Jaroslav a Bořivoj, který je bratrovi k nerozeznání podoben, se vrátí domů jako Jaroslav. Záměna umožní Bořivojovi poznat pravý stav v rodině i názor manželky a dětí na jeho tyranské chování. Toto poznání ho vyléčí z diktátorského jednání a do rodiny se vrátí klid a vzájemné porozumění.
Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod názvem Poslední muž (1934; režie Martin Frič).
starožitník Bořivoj Kohout/lesní Jaroslav Kohout, Bořivojovo dvojče
Kohoutová, Bořivojova žena
PhDr. Helena Kohoutová, Bořivojova dcera
absolventka Umprum Zdeňka Kohoutová, Bořivojova dcera
IngC. Jaroslav Kohout, Bořivojův syn
Antonín, Bořivojův pomocník
Ing. arch. Karel Bečvář, Zdeňčin snoubenec
PhDr. Marek, Helenin snoubenec
Baruška, služebná u Kohoutů
profesor v sanatoriu
Petr, ošetřovatel v sanatoriu
Viktor, simulant v sanatoriu
ředitel cirkusu
oktavánka Tonča Vacková, Jaroslavova dívka
zřízenec cirkusu
lékař v sanatoriu
zřízenec v sanatoriu
zřízenec v sanatoriu
žena se psem, členka spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
žena s kočkou, členka spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
krotitel šelem
zřízenec v cirkuse
kočí
žena ve vlaku
aukcionář
účastník aukce, přihazovatel
biletář v cirkusu
návštěvník u starožitníka
návštěvnice u starožitníka
mladík na plaveckém stadionu
mladík na plaveckém stadionu
člen spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
jednatel spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
pokladník spolku pro ochranu zvířat přátel němé tváře
účastník aukce
hlas hlasatele rozhlasu
F. X. Svoboda (Poslední muž – divadelní hra)
Willy Ströminger (fotograf), Bedrník (fotograf)
Bernhard Flies (Ukolébavka /Schlafe, mein Prinzchen/)
FISYO (Dirigent Milivoj Uzelac)
Poslední mohykán
Poslední mohykán
The Last of the Mohicans
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1947
1947
začátek natáčení 31. 3. 1947
konec natáčení 06/1947
datum cenzury 8. 8. 1947 (konec povolení k promítání 8. 8. 1952)
vyřazení z distribuce 31. 8. 1976
premiéra 5. 9. 1947 /přístupný mládeži/ (kina Letka /4 týdny/, Praha /5 týdnů/ a Světozor /3 týdny/, Praha)
Nová veselohra režiséra Slavínského. – Svobodův „Poslední muž“ zfilmován! – Nové tváře v českém humorném filmu, natočeném na námět F. X. Svobody. – Chcete se od srdce zasmát? Přijďte se podívat na Jaroslava Marvana ve dvojí roli Slavínského filmu Poslední mohykán. – Jaroslav Marvan v české filmové veselohře. Český film podle veselohry F. X. Svobody. – Veselohra Vladimíra Slavínského. Jaroslav Marvan jako vzácný exemplář „pravého mužství“ v nejúspěšnějším českém filmu na festivalu v Mariánských Lázních.
Výrobní skupina Karla Feixe, Karel Feix (vedoucí výrobní skupiny)
dlouhometrážní
94 min
2 679 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Predikát „zábavný film“
udělen 4. 10. 1947
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmovou režii
Vladimír Slavínský
v hodnotě 20 000 korun udělena 4. 10. 1947
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Čestné uznání za herecký výkon
Jaroslav Marvan
uděleno 4. 10. 1947
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Jaroslav Mottl
v hodnotě 10 000 korun udělena 4. 10. 1947 spolu s Josefem Hlaváčem
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmovou fotografii
Josef Střecha
v hodnotě 20 000 korun udělena 4. 10. 1947
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Josef Hlaváč
v hodnotě 10 000 korun udělena 4. 10. 1947 spolu s Jaroslavem Mottlem