I. světový festival mládeže, který se koná v roce 1947 v Praze inspiruje svazáky Alenu, Lojzu, Věru a Mirka k založení tanečního souboru. Odborným poradcem se stane Pavel Hrubeš, student národopisu a vedoucí národopisného semináře na vysoké škole, který s sebou přivede studenty. Alena se stane ideovou vedoucí. Její vzájemný vztah s Pavlem je zpočátku velmi chladný. Při zájezdu souboru k Máchovu jezeru se opije basista Jeníček a Alena za to kritizuje nejenom jeho, ale i Pavla. Na Mirkův návrh vstoupí celý soubor do ČSM. Zástupci souboru odjedou na pozvání nové členky Rozárky na Valašsko, kde získají od starých pamětníků cenné informace o písních a tancích. Radostnou pohodu narušuje jen záludný Ruda, který vydírá Otu a nutí ho k záškodnickým akcím s cílem soubor rozbít. V roce 1949 soubor úspěšně vystoupí na II. světovém festivalu mládeže v Budapešti. Alena s Pavlem se do sebe zamilují. I Lojza s Rozárkou se mají rádi, ale do jejich vztahu zlomyslně zasáhne Ruda. Na III. světovém festivalu mládeže v Berlíně se Ruda, který mezitím emigroval na Západ, znovu marně pokusí soubor rozbít. Rozárka a Lojza se usmíří a uprostřed rozjásaného Berlína všem oznámí svoji svatbu.
student národopisu Pavel Hrubeš
redaktorka Alena Kopecká
student agronomie Lojza Novák
Rozárka Cedidlová
dělník Mirek
student Ruda Chvátal
student Ota Lukáš
studentka Hanka Červená
dělnice Věra Petrová
korejská tanečnice An Son-chi
Jirka
Tonda
Vašek
profesor AMU
Jura
stařenka
stařenka Maňáková
stařeček Maňák
valašská tetička
pasačka Hanička Březinová
sovětská žurnalistka Nataša Sokolnikovová
Franta
basista Jan Malý zvaný Jeníček
divák na koncertě Mojsejevců
divačka na koncertě Mojsejevců
šachista
šachista Melíšek
šachista
svazačka
on sám, Mojsejevův soubor
on sám, soubor
on sám, soubor
on sám, soubor
on sám, soubor
člen Vycpálkova souboru, traktorista
člen Vycpálkova souboru
člen Vycpálkova souboru
člen Vycpálkova souboru
člen Vycpálkova souboru, cimbalista
člen Vycpálkova souboru, houslista
člen Vycpálkova souboru
člen Vycpálkova souboru
člen Vycpálkova souboru
člen Vycpálkova souboru
členka Vycpálkova souboru
členka Vycpálkova souboru
členka Vycpálkova souboru
členka Vycpálkova souboru
členka Vycpálkova souboru
členka Vycpálkova souboru
členka Vycpálkova souboru
členka Vycpálkova souboru
Oldřich Holíček, Ota Skalski (asistent scény)
Libuše Junková
František Bonuš (tance), Jaroslav Jurášek (národopis Valašsko), Bořivoj Landa
Jindřich Panáček (fotograf), N. Trachtenberg (režie vystoupení Státního souboru lidových tanců SSSR), Eduard Tisse (kamera vystoupení Státního souboru lidových tanců SSSR), Vladimir Nikolajev (kamera vystoupení Státního souboru lidových tanců SSSR), Antonina Egina /ž/ (kamera vystoupení Státního souboru lidových tanců SSSR), Werner Dau (natáčení v Berlíně), Jo Hassler (natáčení v Berlíně), Johann Heinrich (natáčení v Berlíně), Lothar Klunter (natáčení v Berlíně)
FISYO (Dirigent Milivoj Uzelac), Fučíkův soubor závodu Auto Praga, Brněnský rozhlasový orchestr lidových nástrojů (Dirigent Alois Palouček), Pěvecký sbor Československého rozhlasu (Dirigent Jiří Pinkas)
František Bonuš, Igor Mojsejev (Státní soubor lidových tanců SSSR)
Vycpálkův taneční soubor ČSM Praha, Moravský soubor lidových písní a tanců ČSM Brno, žáci tanečního oddělení Pražské konzervatoře, Státní soubor lidových tanců SSSR (ukrajinský tanec Hopak)
Hudba k písni Ludvík Podéšť
Text písně Pavel Kohout
Zpívá Pěvecký sbor Československého rozhlasu
Hudba k písni Anatolij Novikov
Text písně Jan Urban
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá Marcela Martínkovásbor
Zpívá Marcela Martínkovásbor
Zpívá Marcela Martínková
Zpívá Alois Křoupal
Zpívá sbor
Zpívá Marcela Martínková
Zpívá ženský sbor
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zpívá Marcela MartínkováIrena Liďáková
Zpívá sbor
Zpívá sbor
Zítra se bude tančit všude
Zítra se bude tančit všude
Tomorrow, People Will Be Dancing Everywhere
film
hranýdistribuční
hudební
Československo
1952
1952
schválení literárního scénáře 08/1950
začátek natáčení 3. 1. 1952
konec natáčení 30. 5. 1952
datum cenzury 23. 7. 1952 (konec povolení k promítání 23. 7. 1957)
schválení první kopie 23. 7. 1952
vyřazení z distribuce 6. 4. 1973
premiéra 24. 10. 1952 /přístupný mládeži/ (kina Armádní /1 týden/, Blaník /3 týdny/, Lucerna /3 týdny/ a Kyjev /1 týden od 31. 10./, Praha)
Barevný hudební a taneční film o radostném mládí.
Dramaturgická skupina Vladimíra Vlčka (vývoj scénáře), Vladimír Vlček (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
116 min
3 317 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: Světový festival tanečních filmů v Riu de Janeiru
1953
Rio de Janeiro / Brazílie
I. cena za film o lidovém tanci
udělena za předvedené taneční scény spolu s polským filmem Mazowsze a sovětským filmem Rytmy folklóru
Akce: Umělecké prémie za rok 1952
1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Václav Huňka
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1953 Hlavní správou Československého státního filmu a generálním ředitelem Oldřichem Macháčkem za film výrobního roku 1952 a za vynikající fotografii barevného filmu
Akce: Státní ceny za rok 1952
1953
Praha / Československo
Státní cena I. stupně
Vladimír Vlček
udělena 9. 5. 1953 v hodnotě 100 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny v oboru umělecké kinematografie za spojení mírové tématiky přátelství mezi národy, která tak výrazně byla manifestována na Světovém festivalu demokratické mládeže v Berlíně v roce 1951, s problémem našeho mládežnického hnutí a spojení hrané i dokumentární části v jeden umělecky působivý celek
Festival: 7. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary
1952
Karlovy Vary / Československo
Cena přátelství mezi národy
za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě
V jeho filmografii nalezneme pouze pět celovečerních hraných filmů, mj. budovatelskou veselohru s tanci a písněmi Zítra ...