Povodeň

Anotace

Povodeň je psychologické drama Martina Friče (1902–1968) natočené podle námětu spoluautora scénáře Jiřího Muchy. Vypráví příběh rozhádané rodiny prožívající tísnivou noc ve svém obydlí stojícím nedaleko přehrady, jež se rozpadá pod náporem sílící povodně. Ústředním tématem se stává vnímání druhých jako sebe samého, cizích jako blízkých nebo okolního světa jako vlastního domova. – Bývalý převozník Ryba (Zdeněk Štěpánek) přišel o práci kvůli nové přehradní nádrži Hadí splav. Ve skromném domku nedaleko hráze žije se svým synem Josefem (Otomar Krejča), snachou (Slávka Budínová), pětiletým vnukem a s bulharským nájemníkem Markem (Karel Fiala). Hustý a vytrvalý déšť zakládající na ničivou povodeň Ryba vítá jako boží trest pro všechny, kteří se na fungování Hadího splavu podílejí. Bezcitnost jeho přání zesiluje fakt, že jedním z pracovníků snažících se uchránit město od katastrofy je i jeho mladší syn Karel (Gustav Heverle). Motivem postaveným do kontrastu s Rybovou bezohledností je těžké onemocnění jeho vnuka, pro něhož Josef zoufale hledá lékaře (Jan Pivec). Ten má ale příliš práce se zraněnými z Hadího splavu. Hráz navíc vodu už dlouho neudrží a prvním domem je obydlí Rybů. Josef, celoživotně ovlivněný nenávistí a staromilskou výchovou svého otce, si v kritické situaci uvědomí, že jedinou šancí na přežití jeho rodiny je záchrana Hadího splavu. – Scénář napsal Martin Frič s Jiřím Muchou a Miroslavem Hubáčkem. Nešlo přitom o první spolupráci dvou posledně jmenovaných, svůj první scénář vytvořil Mucha pro Hubáčkův film Roztržka (1956). Pro autora hudby Františka Škvora, podepsaného též pod hudbou ke snímkům Zem spieva (1933; režie Karel Plicka), Kouzelný dům (1939; režie Otakar Vávra), Advokát chudých (1941; režie Vladimír Slavínský) či Čapkovy povídky (1947; režie Martin Frič), se jednalo o poslední titul ve filmové kariéře. Pro Slávku Budínovou to byla naopak první větší role. Velká část filmu, včetně přehrady, se natáčela v ateliéru.

Obsah