Spanilá jízda

Anotace

Snímek režiséra a scenáristy Oldřicha Daňka (1927–2000) Spanilá jízda předznamenal spolu s Ďáblovou pastí (1961) Františka Vláčila proměnu žánru historického filmu v československé kinematografii šedesátých let, kterou doprovázel návrat černobílé kamery, úbytek spektakulárnosti i dogmatického výkladu dějin a zcivilnění hereckých výkonů. Pro Daňka, tehdy již etablovaného dramatika a scenáristu, byl příběh z prostřední fáze husitských válek, jehož scénář napsal podle vlastního námětu, třetí zkušeností s filmovou režií. – Protagonistou snímku je mladý zeman Ondřej Keřský z Řimovic, jenž se po takzvané bitvě, která nebyla, u Tachova přidá k husitskému vojsku pod vedením kněze Prokopa Holého. Vydá se s ním na tažení za hranice Českého království. Nečiní tak ovšem z hlubšího přesvědčení, nýbrž proto, aby se pomstil německému šlechtici Eschweilerovi z Hohenbachu, který mu vyvraždil rodinu a unesl snoubenku. Tragický příběh, který v souladu se středověkými rytířskými baladami ukazuje marnost msty, se prolíná s velkými dějinami husitských spanilých jízd na území dnešního Německa a intrik v katolickém táboře. Přestože táboritská vojska jsou ve filmu v souladu s dobovou oficiální ideologií zobrazena nekriticky, osobní rovina dodává dílu nadčasový rozměr, poutavý i pro moderního diváka. – Epizodickému vyprávění, jež podtrhuje neuchopitelnost historické reality jako objektivního celku, pomáhá stylizovaná, mnohdy poetická kamera Josefa Illíka a různorodá hudba Jana F. Fischera, která kombinuje válečnické sbory s pasážemi prostého scénického doprovodu. Vedle Petra Kostky a Jiřího Valy v rolích Ondřeje a Eschweilera zaujmou zejména výkony Martina Růžka coby uvážlivého a kultivovaného Prokopa Holého a Karla Högera jako kardinála Beauforta z anglické královské dynastie Plantagenetů. Braniborského kurfiřta a norimberského purkrabího Friedricha z Hohenzollernu ztvárnil divadelní režisér Václav Špidla, jeho choť pak Vlasta Fialová. V roli Erkingera ze Sansheimu, praotce šlechtického rodu Schwarzenbergů, se objevil Otakar Brousek starší. Konvenčnějších úloh táborského kněze Jíry a bojovníka Mikeše se ujali Jiří Holý a ve svém posledním filmovém výstupu herecký veterán Jaroslav Průcha. Pozoruhodný výkon podala v době natáčení šestnáctiletá Michaela Lohniská coby husitka Katruše. Snímek zaujme také účastí filmaře a spisovatele Jiřího Brdečky, filmového teoretika Jaroslava Bočka a režisérů Zdeňka Podskalského a Františka Vláčila v epizodních rolích. Oldřich Daněk se tématům z českých dějin věnoval i v další tvorbě, mimo jiné ve svém pátém a posledním filmu určeném pro kina Královský omyl (1968). V příběhu zasazeném do doby počátku vlády Jana Lucemburského ještě více zdůraznil nadčasové poselství před historickou popisností.

Obsah