Lásky jedné plavovlásky

Dívka s kytarou zpívá šlágr To, co bylo včera, není každý den. – V posteli na dívčím internátu ukazuje blonďatá Andula kamarádce Zdeně „pravý zlatý prstýnek s briliantem“, který dostala od svého kluka Tondy, jehož fotkou se také pochlubí. Ona mu za něj zatím nic nedala. – V zasněženém lese se mladý lesník zlobí na Andulu, která na kmen stromu uvázala kravatu pro Tondu. Dívka ji sundá a myslivec jí předvádí, jak se srnec může polekat. Pak jí nabízí schůzku. – Andula se se setkáním s lesníkem zase svěřuje Zdeně. Myslivec jí prý vyprávěl o milostném soužití zvířat. Zdena se jí ptá na Tondu, ale ten na rande nepřišel, proto odešla s lesníkem, který je ovšem ženatý. – V továrně se výbor dohaduje o problému s odcházejícími zaměstnankyněmi, jež se zpravidla provdají někam jinam. A tak se mistr Pokorný vydá na armádní štáb. Dohaduje se s majorem, podle kterého vojsko nemá důvod mít posádku v jejich městě. Pokorný konstatuje, že je u nich dva tisíce nevybouřených děvčat a na jednoho chlapce jich připadá šestnáct. Proto by tam potřebovali armádu jako zdroj mladých mužů. Major mu slíbí, že jeho žádost předá dál. – Na nádraží ve Zruči nad Sázavou se čeká na příjezd vlaku s příslušníky Československé lidové armády. Hraje dechovka. Z motoráčku však vystoupí prapor záložáků. Andula s kamarádkou Maruškou konstatují, že místo kluků přijeli fotři. – Večer se koná na uvítanou vojáků zábava v sále místního hotelu, kde hraje orchestr Meteor Praha. Mistr Pokorný je spokojený. Lidé v sále se po trapných chvílích pomalu osmělují. Začínají tančit. – Trojice dívek, Andula, Jana a Marie, si povšimne trojice záložáků Vacovského, Burdy a Maňase a oni jich. Andula však také zaregistruje mladého klavíristu z kapely. Záložáci pošlou dívkám láhev vína. Ale číšník ji omylem odnese slečnám k vedlejšímu stolu. Holkám se ulevilo, že láhev nedostaly ony. Ale Vacovský se s číšníkem dohodne a ten láhev přemístí na správné místo. Dívky jsou teď zase spokojené, že zvítězily nad „konkurentkami“. Záložáci si dají panáka a Vacovský s Burdou se vydají pozvat je k jejich stolu. Maňas s nimi odmítne jít, ale když vidí, jak se trojice zvedá, rychle chce schovat do kapsy snubní prstýnek. Ten mu však vypadne a zakutálí se pod stůl konkurentek. Maňas se pod něj vplíží po čtyřech a najde ho, jenže se mu přitom vylije na záda sklenice. – Po Janě, která zatím na rozdíl od kamarádek netančí, pokukují kluci od vedlejšího stolu. Přisedne si k ní Maňas, který ji také vyzve k tanci. Andula je na parketu s Vacovským. – Mistr Pokorný utěšuje zklamanou dívku od stolu konkurentek. – Zábava skončila. Klavírista Míla si sám ještě preluduje. Záložáci chtějí někde pokračovat. Vacovský se snaží dívky rychle přiopít. Marie však víno odmítne. Iniciativní záložák marně přemlouvá Mílu, aby ještě hrál. Mladík odchází na pokoj. Dívky se radí, zda mají jít se založáky. Odejdou kvůli tomu na záchod. Anduly si u schodiště všimne Míla. – Záložáci se radí, co dál a kde s holkama skončit. Maňas chce jít spát. Vacovský se ho marně vyptává, zda už někdy manželce zahnul. Pohádají se a chystají se vrátit do kasáren. Pak dál vyčkávají. – Holky se dohadují na záchodě. Jana nechce jít s „dědky“ do lesa. – Záložáci si jsou stále nejistí. Mezitím Míla na schodišti přemlouvá Andulu, aby šla s ním. Slibuje jí, že si budou jenom povídat. – Ke stolu záložáků se vrátí pouze Jana s Marií. Maňas se zvedne, že půjde spát. Dívky odejdou také a zavřou před Burdou dveře. – Míla zatím „čte“ na chodbě Andule z ruky. Dívka mu přizná, že se pořezala žiletkou kvůli mamince, s níž si nerozumí. Rodiče se rozvedli. Ukazuje mu, jak se řezala a jak přitom brečela. Ale odmítá s ním jít do pokoje. – Osamělý Vacovský zůstal v pustém sále. Mistr Pokorný mu dohodí zhrzenou dívku od stolu konkurentek. – Nahá Andula čeká na kraji postele na svlékajícího se mladíka. Stydí se a chce, aby zhasnul. Míla to udělá a pak se pokouší stáhnout roletu, která nedrží. Nakonec na mladíka roleta spadne, on ji pracně vrátí na místo a konečně ji zdárně stáhne. Andula se dál stydí a tvrdí, že mu nevěří. Ale nakonec se s ním s pláčem pomiluje. Opakuje, že mu věří, že ještě nikomu tak nevěřila. Po milování po něm chce, aby jí potvrdil, že v Praze nemá žádnou holku. Začnou se kočkovat. Míla si všimne prstýnku. Dívka mu lže, že je od maminky. Pak po něm žádá vysvětlení, proč je podle něj hranatá, prý jako kytara od Picassa. Pianista jí přibližuje malířovy kubistické obrazy. – Zatímco Míla spí, Andula si před zrcadlem zkouší jeho kabát. Odejde v něm na chodbu na záchod, kde se setká s konkurentkou, která zjevně skončila na pokoji s Vacovským. – Dívky pracují v továrně na obuv. Mistr Pokorný je spokojený. – Před fabrikou čeká na Andulu Tonda na skútru. Chce vědět, kde je jeho prstýnek. Dívka mu tvrdí, že ho má na internátu, a on ji tam odveze. – Marie pak na mladíka křičí z okna, že mu Andula nemůže prstýnek dát, protože ho nemá. Holky před ním zavřou okno. Mladík vběhne do pokoje. Kamarádky Andulu brání. Pak však Tonda změkne, ale Andula na něj křičí, že je jí odporný a že ho už nechce vidět. – Na schůzi mluví vychovatelka o dívčí cti a vyčítá svěřenkyním promiskuitu. Každá se přece chce vdát za hodného chlapce, ale to si podle ní musí zasloužit. Dívky si pak jednohlasně odhlasují závazek, že se polepší. – Andula s kufrem stopuje na silnici. Sveze ji náklaďák. – Míla hraje s orchestrem na taneční zábavě. – V bytě jeho rodičů je puštěná televize, ale otec i matka u ní pospávají. Probere je zvonek. Otec otevře Andule. Řekne jí, že neví, kde syn je, a aby ho šla hledat. Dívka si tam nechá kufr, jenže domovní vchod je zamčený. Mezitím se matka vyptává otce, co ta holka chtěla. Dohadují se o Mílově známosti. Matka má o syna strach, aby si nemusel nějakou cizí vzít, a pak se s ní rozvést. Nutí manžela, aby se podíval do kufru, ale ten to odmítne. Když Andula znovu zazvoní, otec jí chce jít otevřít dům. Vloží se do toho matka a zatáhne ji dovnitř. – Dívka tvrdí, že Míla chtěl, aby přijela. Seznámila se s ním ve Zruči, kde před týdnem hrál. Matka jí vyčítá nerozvážnost. Podle ní syn pozvání nemyslel vážně. Rodiče se baví o ní a o Mílovi, jakoby tam ani nebyla. Otec rozhodne, že se o ni musejí postarat, když už tu je. Matce se to vůbec nelíbí a je rozčilená. – Míla je zatím v baru s nějakou dívkou. – Otec a Andula u stolu usnou. Je půlnoc, jako obvykle v tuto dobu zní česká hymna. – Matka otevře dívčin kufr, navrchu je kravata původně určená pro Tondu. – Přiopilý Míla se vrací domů. Vidí v posteli někoho spát. Ptá se otce, který vyšel z ložnice. Tvrdí mu, že žádnou holku nezval a že o ničem neví. Probuzená Andula slyší jejich dohadování. Když mladík zjistí, že je vzhůru, hned změní tón. Uklidňuje ji, že netušil, že je to ona. Pak jí vyčítá, proč se neozvala. Sám se vymlouvá, že neměl čas jí napsat. Dnes večer byl hrát a pak si šli ještě s klukama někam sednout. – V ložnici matka na otci vyzvídá, co se vedle děje. Pak dvojici vyruší. Odvede Mílu do ložnice. – Andula zůstane sama smutná. Za dveřmi poslouchá, jak se rodina hádá. Všichni tři leží nepohodlně v manželské posteli a dohadují se o místo, o peřinu i o Mílově prohřešku. Matka nasazuje na otce a hádá se se synem. Nakonec se rozpláče. Konstatuje, že na návštěvnici jí vůbec nezáleží, protože jí otrávila celý sobotní večer. Andula za dveřmi tiše pláče. – Večer v internátu v posteli dívka vykládá Zdeně, jaké má Míla milé rodiče, hlavně tatínek je hodný, a ona tam teď bude jezdit pořád. Zdena pak hraje na kytaru zpívá beze slov. – Andula dál pracuje v továrně... -tbk-