Divadelní hra Bedtime Story irského spisovatele Seana O’Caseyho uchvátila režiséra Jiřího Krejčíka natolik, že ji nejdříve adaptoval pro televizní obrazovku (1965) a potom ji uvedl v pražském Činoherním klubu. V roce 1967 ji převedl do podoby barevné širokoúhlé filmové podívané – formátu, jenž do jisté míry kompenzoval divadelní charakter látky. Pension pro svobodné pány je sice situační fraškou, přimyká se však ke konceptu dramatické jednoty místa a času: odehrává se během jedné noci v londýnském penzionu staropanenské slečny Mossieové, jehož přísná pravidla zakazují nájemníkům dámské návštěvy. Bernardu Mulliganovi se navzdory ostřížímu zraku bytné povedlo propašovat do jeho pokoje Andělu – a právě mezi mileneckou dvojicí se rozehrává smršť komických dialogů a situací. Mulliganovým cílem je dostat Andělu z pokoje dřív, než se vrátí z plesu jeho spolubydlící Halibut. Rozhořčená a posléze už jen pomstychtivá Anděla chce zase na situaci co nejvíc vyzískat – což se jí vzhledem k Mulliganovým obavám z odhalení přísnou bytnou skutečně daří (včetně bolestného v podobě šeku na dvacet liber a briliantového prstýnku)… Precizně inscenovaná komedie zůstává odvážně konzervativní, když se jen minimálně odchyluje od divadelního konceptu (i „londýnské předměstí“, jež našel Krejčík v pražské Liboci, si udržuje v podání kameramana Rudolfa Miliče charakter oživlé dekorace). Ve starostlivě vypointovaných dialozích i komických akcích rozehrávají své komediální mistrovství hlavní představitelé – Josef Abrhám a Iva Janžurová. Naprosto přesní jsou však i herci v malých rolích – Věra Ferbasová coby slečna Mossieová či Jiří Hrzán, který v roli Halibuta narychlo nahradil původně obsazeného Vladimíra Pucholta. Přestože Pension pro svobodné pány navenek působí jako pouhá hříčka, nezapře sounáležitost s rámcem domácí kinematografie: nudný a ustrašený Mulligan je zjevně ubohou, leč dobrovolnou obětí ženské dominance, proti níž se pokouší dětinsky rebelovat. Jako vyznavač byrokratických institucí a vyprázdněných společenských pravidel tak po právu zůstává mimo radostnou anarchii, jež ve finále vlivem úplňku ovládne Halibuta a Mossieovou.
V anglickém penzionu slečny Mossieové jsou přísně zakázány dámské návštěvy. Mladší nájemníci přesto neodolají a občas se v noci pokusí nějakou slečnu do pokoje propašovat. Majitelka však celou noc hlídá ve vrátnici a to se stane osudným O'Brienovi. Je přistižen, slečna vyhozena, a on sám obdrží výpověď. Lépe se daří Bernardu Mulliganovi, který svou Andělu do pokoje a poté do postele dostane. Blíží se ráno a domů se má vrátit z plesu jeho spolubydlící Halibut. Mulligan se snaží dívku vzbudit a dostat ji ven. Rozespalá Anděla po chvíli pochopí, že veškerá milencova láskyplnost je pryč, a začne mladého muže zlomyslně týrat. Přeje si zatopit a uvařit snídani, pak ze stále zoufalejšího muže vyloudí jeho obrázek. Naznačuje, že by mohla být těhotná. Konečně se oblékne a vymámí i briliantový prstýnek. Halibut se vrací a Anděla se schová do skříně. Spolubydlící je velmi opilý, ale i tak si všimne podivného Mulliganova chování. Anděla ve skříni kouří a propálí Halibutův kabát. Rafinovaná dívka ještě připraví Mulligana o peníze v hotovosti, kabát a šek na dvacet liber. Nakonec uteče oknem, protože pokoj je v přízemí. Halibut zavolá na Mulligana psychiatry. Sám pak v náměsíčném transu spolu se stejně postiženou slečnou Mossieovou vyrazí na střechu.
Anděla
Bernard Mulligan zvaný Bertík
Halibut, Mulliganův spolubydlící
slečna Mossieová, majitelka pensionu
O'Brien
O'Brienova dáma
muž na ulici/psychiatr
policista
slečna
slečna
slečna
muž na chodbě
taxikář
ošetřovatel
ošetřovatel
ošetřovatel
jeptiška
Seán O’Casey (Bedtime Story – divadelní hra)
Josef Dvořák, Richard Staněk
Karel Hyka, Václav Havlík
František Nedvěd
Milena Třešková (klapka), Miroslav Pešan (fotograf)
FISYO (Dirigent František Belfín)
Hudba k písni Johann Strauss ml.
Zpívá Jiří HrzánJosef AbrhámIva Janžurová
Zpívá Iva Janžurová
bez exteriérů
Pension pro svobodné pány
Pension pro svobodné pány
Bed Time Story
film
hranýdistribuční
komedie, bláznivá komedie
Československo
1967
1967
schválení literárního scénáře 15. 2. 1967
schválení technického scénáře 20. 6. 1967
začátek natáčení 11. 7. 1967
konec natáčení 16. 10. 1967
promítání povoleno 22. 12. 1967
vyřazení z distribuce 31. 5. 1992
premiéra 26. 4. 1968 /nepřístupný mládeži/ (kina 64 U Hradeb /1 týden/, Městská knihovna /½ týdne od 3. 5./ a Světozor /6 týdnů od 9. 5./, Praha)
premiéra 26. 4. 1968 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
Český barevný film. – Bláznivá komedie s Ivou Janžurovou, Josefem Abrhámem, Jiřím Hrzánem a Věrou Ferbasovou v hlavních rolích. Bláznivá komedie podle Seana O'Caseyho. Bláznivá komedie podle stejnojmenné divadelní hry.
Tvůrčí skupina Feix – Brož, Miloš Brož (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Karel Feix (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
89 min
2 531 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Múzy pražských diváků
1969
Praha / Československo
Múza Erató za moderní a neotřelé herecké výkony v českých filmech
Iva Janžurová
zejména ve filmu Pension pro svobodné pány
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Jiří Krejčík
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov
Akce: Ceny Trilobit 1967
1968
Praha / Československo
Trilobit za herecký výkon
Iva Janžurová
udělen 29. 3. 1968 na konferenci Svazu československých filmových a televizních umělců FITES v pražském Slovanském domě za herecké výkony ve filmech Svatba jako řemen, Pension pro svobodné pány a Kočár do Vídně
Akce: Peněžitá odměna za film v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov v roce 1967
1968
Praha / Československo
Peněžitá odměna Filmového studia Barrandov
Rudolf Milič st.
odměna vedení Československého filmu za rok 1967 předána 5. ledna 1968 v pražském Filmovém klubu ústředním ředitelem Československého filmu Aloisem Poledňákem a ředitelem Filmového studia Barrandov Vlastimilem Harnachem jako peněžitá odměna tvůrčím pracovníkům Filmového studia Barrandov, kteří byli oceněni v rámci hodnocení produkce Filmového studia Barrandov