Vedle myšlenkově závažných děl typu Kočáru do Vídně (1966), Noci nevěsty (1967) či Ucha (1970) si scenárista Jan Procházka do své filmografie v druhé polovině šedesátých let přidal i komedii o obrýlené rodině Solničkových. Protagonistkou vyprávění je dvanáctiletá Jana, jejíž život je plný nečekaných úrazů. Po jednom návratu z nemocnice dívka zjistí, že se doma něco změnilo. Spolu se starší sestrou Zuzou usoudí, že se rodiče chtějí rozvést. Naštěstí je to právě naopak: Solničkovi čekají další dítě… Snímek za předčasně zemřelého režiséra Jana Valáška dokončil Karel Kachyňa. Tomu se ve vtipně rozehraném vyprávění povedlo spojit dětské neherečky (Bohumila Houdková a Jarmila Srbová) se zkušenými hereckými představiteli (Jiřina Jirásková, Vladimír Menšík, Jiřina Šejbalová, Bohuš Záhorský). Zajímavé je v komedii z roku 1968 i obsazení drobných rolí.
V rodině dvanáctileté Jany všichni nosí brýle a všichni jsou také pěkně potrhlí. Jana mívá smůlu, tu si zlomí ruku, tu nohu či něco jiného. Rodinka ji chodí navštěvovat do nemocnice, a když se dívka vrátí domů, vždycky ji čekají dárky. Při posledním návratu si Jana všimne, že to mezi rodiči neklape a že otec nespí s matkou v ložnici. Svěří se starší sestře Zuze se svými obavami, že se rodiče chtějí rozvést. Obě dívky začnou jednat. Nejprve pátrají, zda nemají rodiče už někoho jiného. První šetření ukáže, že tatínek ani maminka nikoho nemají. To stojí za velkou oslavu, na kterou přivede babička navíc svého novopečeného ženicha. Tatínek se však vytasí se vstupenkami do cirkusu. A je po radosti, neboť podle zkušeností jiných dětí rodiče začínají s cirkusem, potom dětem koupí zmrzlinu a nakonec na lodičkách jim oznámí rozvod. Zdá se, že přesně tak postupují rodiče Jany a Zuzy. Dívky jsou smutné, ale vše se rázem změní, když jim rozpačitý tatínek oznámí, že čekají další děťátko. Bouřlivá radost skončí nedobrovolnou koupelí pod jezem, odkud si Jana odnese další zlomeninu.
Režisér Jan Valášek zemřel 27. ledna 1968 při závěrečných pracích na tomto filmu. Snímek pak dokončil Karel Kachyňa. V úvodních titulcích je uveden pouze Jan Valášek. Ke snímku byl uveden do distribuce jako předfilm dokument Carmen nejen podle Bizeta (1968; režie Evald Schorm).
Jana Solničková
Zuza, starší sestra Jany
maminka Solničková
tatínek Luděk Solnička
Jedličková, babička Solničkových
zelinář Skoumal, babiččin ženich
školník
primář
soused Mašát
učitel matematiky
učitelka
učitelka dějepisu
učitel
příslušník VB
rotný VB
krásná dívka
ledař
divák v kině
zmrzlinářka
žák Růžička
prodavačka
chlapeček s pistolkou
zdravotní sestra
zdravotní sestra
Janin spolužák
kluk v telefonní budce
artistka
žena na ulici
Jan Valášek, Karel Kachyňa (dokončení)
Stanislava Hutková
Antonín Stránský (fotograf)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Naše bláznivá rodina
Naše bláznivá rodina
Our Crazy Family
Ta naše bláznivá rodina
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1968
1967
schválení literárního scénáře 22. 5. 1967
schválení technického scénáře 10. 7. 1967
začátek natáčení 2. 8. 1967
konec natáčení 30. 9. 1967
schválení první kopie 16. 8. 1968
promítání povoleno 30. 8. 1968
vyřazení z distribuce 31. 8. 1976
premiéra 31. 10. 1968 /přístupný mládeži/ (kina 64 U Hradeb /2 týdny/, Klub /1 týden od 21. 11./ a Městská knihovna /1 týden od 21. 11./, Praha)
premiéra 7. 11. 1968 /přístupný mládeži/ (celostátní)
Česká filmová veselohra.
Tvůrčí skupina Švabík – Procházka, Jan Procházka (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Erich Švabík (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
74 min
2 091 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české