Zabitá neděle

Země původu

Československo

Copyright

1969

Rok výroby

1969

Premiéra

1. 4. 1990

Minutáž

77 min

Kategorie

film

Žánr

psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Zabitá neděle

Český název

Zabitá neděle

Anglický název

A Squandered Sunday

Anotace

Drahomíra Vihanová debutovala Zabitou nedělí v roce 1969, režisérčina hraná celovečerní prvotina však skončila v pomyslném cenzorském trezoru. Distribuční premiéru si tak dlouhodobě ceněný film odbyl až v roce 1990. Vihanová, která se v desetiletích následujících po zákazu věnovala dokumentární tvorbě, se k hranému žánru mohla vrátit až po roce 1989. Černobílé podobenství Pevnost (1994), inspirované povídkou Alexandra Klimenta, navazovalo na poetiku československé nové vlny šedesátých let, s jejímž formálním i tematickým rámcem přirozeně konvenovala už Zabitá neděle. Protože následující drama Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba (2000) se zcela minulo s diváckým a kritickým očekáváním, zůstává Drahomíra Vihanová autorkou pouhých tří celovečerních titulů… Zabitá neděle je natočena podle stejnojmenné literární předlohy Jiřího Křenka – stejnojmenné povídky z roku 1967, jež byla součástí triptychu z vojenského prostředí. Dva Křenkovy příběhy se vracely ke kultu osobnosti padesátých let, zatímco třetí, titulní, se dotýkala tehdejší současnosti. Všechny povídky však líčily osudy mužů, kteří z kádrových důvodů skončili v zapadlých vojenských posádkách, kde strádali v kombinaci ubíjející nudy a letargie při mechanickém naplňování stereotypních činností. Protagonistou komorního psychologického dramatu Vihanové je důstojník Arnošt (Ivan Palúch), který jedné slunné neděle hledá před pocity zmarněného života únik ve vzpomínkách a posléze v sebevraždě. Jeden z „nejčernějších“ novovlnných titulů evokuje pocity zmaru, prázdnoty a skepse vůči možnosti rozhýbat nehybný časoprostor vlastního života. Existenciální přesah filmu směřuje za prostředí armády i dobový historický obzor – k nadčasové touze převzít kontrolu alespoň nad vlastním životem. Výjimečná formální stránka snímku dodnes zaujme kontrastem mezi hrdinovou stagnací a autorčinou dynamickou prací s vypravěčským časoprostorem.

Obsah

Důstojník Arnošt se na pohřbu své matky znovu setká s dívkou, kterou kdysi miloval. Po obřadu se musí vrátit do Josefova, kde má na starosti ostrahu vojenských objektů. Život v pevnostním městě je neutěšený a stejně neutěšená je i situace Arnošta, který ve vojenském stereotypu nenachází žádný smysl. Mechanicky vykonává své povinnosti, večer navštěvuje místní hospodu, kde se opíjí někdy za své, někdy za peníze své milenky číšnice Marie. Marie ho miluje, ale pro Arnošta je jen náhradou za lásku, kterou zanechal v rodné vsi. Často na ni vzpomíná a obraz dívky se mu vrací do snů i při milování s Marií. Ve vzpomínkách se mu objevují i nepříjemné okamžiky, které znásobují jeho znechucení vším, co dělá. V nedělním odpoledni se nepříjemně chová k dívkám, které se opalovaly ve vojenském prostoru. Jedna z nich mu řekne, že je zlý člověk. Arnošt se večer znovu opije a pohádá se krutě a cynicky s Marií. V pustém kasárenském pokoji nabije revolver, namíří na sebe a vystřelí. - Místo něho přednáší vojákům o ochraně před atomovým výbuchem jeho kamarád Ivan.

Poznámka

V průběhu natáčení byl kameraman Petr Volf nahrazen švenkrem Zdeňkem Prchlíkem. První kopie byla dokončena 29. 12. 1969. Nebyla však schválena do distribuce. Premiéra se uskutečnila až v lednu 1990.

Hrají

Ivan Palúch

Mluví Bořivoj Navrátil
nadporučík Arnošt

Míla Myslíková

číšnice Marie

Ota Žebrák

podplukovník Prcek

Petr Skarke

Mluví Václav Sloup
poručík Ivan

Irena Boleslavská

holčička Ingrid

Vladislav Dražďák

řidič

Jan Vostrčil

kapelník

E. Bartková

Polka

Olga Jungová

starší žena

Rudolf Netáhlík

kuchař

Marta Záhorová

uklízečka

Richard Záhorský

kněz na pohřbu

Jiří Stehno

důstojník

Zdeněk Bittl

důstojník

A. Vilím

důstojník

Luděk Forétek

farář

L. Lindr

číšník

V. Břinčil

hudebník

M. Cabrnoch

hudebník

F. Hruška

hudebník

J. Hruška

hudebník

A. Janda

hudebník

R. Knížek

hudebník

J. Sever

hudebník

Mluví

Miloslav Holub

hlas vrátného

Vladimír Fišer

hlas z rozhlasu

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milan Jonáš

Asistent režie

Karel Smyczek

Předloha

Jiří Křenek (Zabitá neděle – novela)

Technický scénář

Drahomíra Vihanová, Petr Volf

Druhá kamera

Zdeněk Prchlík

Asistent kamery

Jaroslav Kupšík

Assistent architekta

Aleš Voleman

Výprava

Jaromír Dědek, Vladimír Mácha, Vladimír Slepička

Vedoucí výroby

Richard Němec

Zástupce vedoucího výroby

Anna Proboštová, Milena Andrejsková

Asistent vedoucího výroby

Josef Ocman

Odborný poradce

pplk. František Říčka

Spolupráce

Ivana Nevolová (klapka), Miloš Schmiedberger (fotograf)

Písně

Ej, čo koho do toho, že já Marku lúbim

Zpívá Ivan Palúch [dab]Bořivoj Navrátil

Produkční údaje

Originální název

Zabitá neděle

Český název

Zabitá neděle

Anglický název

A Squandered Sunday

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

psychologický

Země původu

Československo

Copyright

1969

Rok výroby

1969

Produkční data

schválení technického scénáře 3. 5. 1968
začátek natáčení 24. 7. 1969
konec natáčení 16. 11. 1969
promítání povoleno 29. 12. 1969 (neschváleno do distribuce)
schválení první kopie 29. 12. 1969
vyřazení z distribuce 31. 12. 1992

Premiéra

premiéra 1. 4. 1990 /nepřístupný mládeži/

Distribuční slogan

„Je-li světlo v tobě tmou, jaká bude sama tma“. Český film z roku 1969 podle stejnojmenné novely Jiřího Křenka vyznamenaný Zvláštní cenou poroty na Mezinárodním filmovém festivalu v Sanremu '89.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Švabík – Procházka, Jan Procházka (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Erich Švabík (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

77 min

Původní metráž

2 180 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, polsky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 41. filmový festival pracujících – léto '90

1990
95 měst / Československo
Cena Vladislava Vančury za film
Drahomíra Vihanová
udělena 25. 6. 1990 v Častolovicích

Vítěz

Přehlídka: Dny českého a slovenského filmu Bratislava

1990
Bratislava / Československo
Cena za první film v kategorii takzvaných trezorových filmů
Drahomíra Vihanová

Vítěz

Festival: 32. mezinárodní filmový festival autorského filmu San Remo

1989
San Remo / Itálie
Zvláštní cena poroty