Povídka Milana Kundery Já truchlivý bůh ze sbírky Směšné lásky zaujala v šedesátých letech adaptátory hned dvakrát: Jaroslav Horan ji v roce 1967 natočil podle scénáře spisovatelovy manželky Věry Hrabánkové jako středometrážní snímek pro brněnské studio. Jen o dva roky později tutéž povídku realizoval Antonín Kachlík ve Filmovém studiu Barrandov. Na scénáři s Kachlíkem spolupracoval samotný Kundera. Vznikla tak poměrně věrná adaptace (včetně některých pasáží totožných s předlohou), která ovšem musela vzhledem k celovečerní metráži anekdotický literární příběh rozvinout o některé nové epizody (především o postavu vdavekchtivé paní Štenclové v podání Jiřiny Jiráskové). Podobně tomu bylo v případě filmu Nikdo se nebude smát, který podle stejnojmenné povídky ze Směšných lásek natočil v roce 1965 Hynek Bočan. (Třetí kunderovskou adaptací se stal filmový přepis románu Žert /1968/ Jaromila Jireše.) Protagonista vyprávění, sukničkář Adolf v podání Miloše Kopeckého, se rozhodne vytrestat odmítavou konzervatoristku Janičku. Protože mladičká snobská zpěvačka dává přednost celebritám, představí jí Řeka Apostolka (Pavel Landovský), kterého vydává za řeckého hudebního skladatele. Pomsta však není tak sladká, jak Adolf doufal: dvojice se do sebe zamiluje a po Apostolkově „návratu do vlasti“ Janička zjistí, že je těhotná. Dívce, která se rozhodla být hrdou svobodnou matkou, zaskočený manipulátor nedokáže říct pravdu... Stejně jako v povídce je Adolf vypravěčem, který si ve zcizujícím komentáři s diváky pohrává, poučuje je a ironizuje… Na rozdíl od jiných kunderovských adaptací se Kachlíkův snímek přiklání ke komediálnímu žánru. Tomu jsou nakloněni oba hlavní herečtí představitelé: Kopecký a Landovský rozehrávají velkolepou komediální šarádu, v jejímž středu stojí chladnokrevně naivní Janička neherečky Jany Lelitové (kterou nadabovala Alena Procházková).
Adolfovi, neodolatelnému svůdci žen, se líbí adeptka operního zpěvu, Janička. Dívka však dává přednost slavným mužům, Adolf proto nemá u ní nejmenší naději. Jednoho dne se v nemocnici seznámí s řeckým partyzánem Apostolkem, který na něho zapůsobí svou bezprostředností a snadností, s jakou řeší všechny problémy, zvláště pak ty se ženami. Adolf dostane nápad. Poučí Apostolka o společenském chování, oblékne jej podle poslední módy a představí ho Janičce jako řeckého dirigenta. Janička se do něho rázem zamiluje a ani Apostolkovi se nevede lépe. Adolf však s jejich láskou není spokojený. Chtěl se přece pobavit a také trochu pomstít Janičce, a to se mu nepovedlo. Podle svého plánu předstírá Adolf Apostolkův návrat do Řecka. Janička brzy zjistí, že čeká dítě. Adolf jí nabídne sňatek, ale Janička ho odmítne: rozhodla se být svobodnou matkou a možná čekat na Apostolkův návrat. Adolf žárlí a v jednu chvíli uvažuje, že dívce řekne pravdu, ale nakonec to neudělá. Dítě se narodí a Janička hrdě jezdí s kočárkem. Přestože Adolf Janičku ztratil, cítí, že díky svému žertu se stal neviditelnou součástí jejího života a že vlastně patří k sobě.
Adolf
Řek Apostol Certikidis zvaný Apostolek
Mluví Alena Procházková
studentka konzervatoře Jana Malátová
rozvedená paní Štenclová
operní zpěvačka
oční lékařka, Adolfova bývalá spolužačka
Certikidisová, Apostolova žena
Malátová, Janina matka
Malát, Janin otec
Mluví Dana Syslová
odmítnutá milenka Jana
tenorista Lambrecht
operní pěvec
Janina přítelkyně
Janina přítelkyně
Janina přítelkyně
pacientka Růžena
učitel hudby
dirigent
domovnice
baleťák
lékař v nemocnici
lékař
dirigent mistr Ořechovský-Burský
operetní režisér Žoužel
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
vrchní
milenka Frau Pollak
opilec v automatu
otylá pacientka
orchestr
hudebník
hudebník
hudebník
Milan Kundera (Já truchlivý Bůh – povídka ze sbírky Směšné lásky)
M. Kudrna
Karel Kočí, Jaroslava Vilímková
Dana Dudová, Martin Baroch
Jarmila Kostolná (klapka), Jana Exnerová (fotografka), Roman Soumar (fotograf)
Giuseppe Verdi (opera Rigoletto), Wolfgang Amadeus Mozart (Turecký pochod), Antonín Dvořák (árie Měsíčku na nebi hlubokém z opery Rusalka), Gioacchino Rossini (opera Lazebník sevillský /Il barbiere di Siviglia/)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Já truchlivý Bůh
Já truchlivý Bůh
I, the Distressing God
film
hranýdistribuční
anekdota, komedie, smutná komedie
Československo
1969
1968—1969
schválení literárního scénáře 10. 4. 1968
schválení technického scénáře 2. 9. 1968
začátek natáčení 12. 11. 1968
konec natáčení 16. 4. 1969
schválení první kopie 28. 5. 1969
promítání povoleno 12. 6. 1969
vyřazení z distribuce 7. 6. 1974
vyřazení z distribuce 31. 5. 1993
premiéra 17. 10. 1969 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 13. 11. 1969 /nepřístupný mládeži/ (kina Kotva /4 týdny/ a Letka /4 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 1. 1. 1991 /nepřístupný mládeži/
Český film. Melancholická anekdota. (1969) / Melancholická anekdota. V hlavních rolích Miloš Kopecký a Pavel Landovský. Český film z roku 1969 natočený podle stejnojmenné povídky Milana Kundery. (1991)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1969 a obnovená 1991 /pod názvem Lucernafilm/)
Tvůrčí skupina Švabík – Procházka, Jan Procházka (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Erich Švabík (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)
dlouhometrážní
83 min
2 340 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Další adaptací prózy Milana Kundery po filmech <em>Nikdo se nebude smát</em> a <em>Žert</em> byla hořká komedie <em>Já, ...