Student katedry režie pražské FAMU Vlastimil Venclík (nar. 1942) dokončil roku 1969 satirický film natočený podle vlastního scénáře s názvem Nezvaný host. – Je noc a manželé (Iva Šašková a Jiří Hálek) se uchýlí k milostným radovánkám. Najednou jim na dveře bytu neodbytně klepe neznámý muž (Pavel Landovský). Když mu obyvatelé otevřou, poměrně násilně k nim vtrhne. Tím začíná okupace bytu. Nově příchozí domácím ani nic nevysvětlí a zkrátka si u nich udělá pohodlí. Čas od času podá hlášení velení pomocí vlastního přenosného telefonického zařízení. O aparátu obyvatelé bytu ani neměli vědět, ale on jim ho ve stavu opilosti jakožto projev dobré vůle i tak ukáže. Manželé jsou z vetřelce přirozeně vykolejení a vystrašení. Dokonce uvažují i o fatálním protiútoku. Jak ale čas plyne, navyknou společnému soužití. Zvyknou si dokonce tak, že dokážou muže ignorovat a dělat jakoby nic, a tak laškují v posteli jako dřív i vedle tolerovaného okupanta, kterému není hloupé ani jim při tom zabrat polovinu manželského lože. Nezvané hosty dostanou i obyvatelé jiných bytů. Od souseda (Václav Kotva) se manžel dozví, že ten, který se nastěhoval k němu (Karel Kvítek), obyvatele bytu i bije. Od té chvíle si manželé alibisticky ospravedlňují toleranci přítomnosti svého hosta. Jsou na tom přece dobře, když vůči nim není krutý. Neuvědomují si, že menší zlo je pořád zlo a to, že je někdo v horší situaci, neznamená, že oni jsou na tom dobře. Posléze se na svého nezvaného hosta dokonce i těší a plánují mu dát klíče od bytu. Po vlastní krátké přímé zkušenosti s horším případem okupanta (Bohumil Koška) se na toho svého bezmála upnou a stanou se de facto kolaboranty nechávající se uplatit nevyžádanými dárky. Dokonce už ani vlastní rodina není třeba, když veškerá láska směřuje k zdomácnělému vetřelci, jenž je pro ně jako syn, ač je možná i o něco starší než oni. Žena se kolíbá v náručí milovaného hosta. Manželský pár tak postupně od odporu přešel k ignorování, až se nakonec dostal k uznávání a milování nezvaného hosta. – Jde o jednoznačnou alegorii na politiku vnucování takzvaného všeobecného dobra spojenou také se zatajováním informací a nedostatečnou zasvěceností všech, což je pro totalitní režim rovněž typické. Přestože postava hosta je jasný odkaz na vojenského okupanta ze srpna 1968, působí zároveň jako tajný policista. Atmosféru nedobrovolného vězení, úpadku práv a nesvobody představuje mimo jiné foukací harmonika, tak typická pro vězeňská zařízení. Kvůli podobným metaforám byl film vnímán jako protirežimní a zabaven StB. Snímek měl premiéru až v roce 1991. Pro režiséra Venclíka mělo toto studentské cvičení třetího ročníku za následek vyloučení ze studia.
Mladý manželský pár je vyrušen z milostného laškování netrpělivým bušením na dveře. Manžel otevře, do ložnice vpadne hromotluk v placaté čepici a vatovaném kabátě s velkým kufrem v ruce. Ihned se v bytě chová jako doma. Vystrašený manžel hledá pomoc u sousedů. Ke svému zděšení zjistí, že i ostatní nájemníci mají podobné neznámé hosty. Posléze host usne a manžel se rozhodne ho zabít. Než však bodne kuchyňským nožem, host se probudí. Po čase si mladí manželé na neznámého zvyknou, zvláště když poznají, že hosté ostatních nájemníků jsou mnohem surovější než ten jejich. Manžel nazývá vetřelce přítelem, žena sedí hostu na klíně a hladí ho po vlasech, zatímco on hraje na foukací harmoniku.
Film vznikl na jaře 1969 jako ročníkové cvičení Vlastimila Venclíka na Katedře režie pražské FAMU. Scénář napsal autor o dva roky dříve. Film byl pochopen jako otevřený útok proti tehdejšímu režimu a v srpnu 1970 přímo ve Filmových laboratořích Barrandov zabaven StB negativ, serviska a kopie. Vlastimil Venclík byl v dubnu 1971 vyloučen z FAMU. Formálně absolvoval až v červnu 1990. Filmové materiály byly vydány z archivu ministerstva vnitra na základě pokynu ministra vnitra v březnu 1990. Film byl do distribuce uveden v září 1991 se snímkem AEIOU (1979; režie Dušan Kukal, Martin Bezouška).
manželka
manžel
host
soused
jiný host
jiný host
Karel Kachyňa (režie), Vladislav Delong (režie), Jan Kališ (kamera), Josef Dobřichovský (střih)
Filmové studio Barrandov (příprava do distribuce 1990)
Nezvaný host
Nezvaný host
The Uninvited Guest
film
hranýdistribučnístudentský
satira
3. ročníkKatedra režiecvičení ateliérové
Československo
1969
1969
konec natáčení 04/1969
začátek natáčení 04/1969
vyřazení z distribuce 31. 7. 1993
premiéra 5. 9. 1991 /doporučená přístupnost od 12 let/
Smutná komedie o návštěvě, kterou nikdo nepozval. Film oceněný Hlavní cenou na 37. mezinárodním filmovém festivalu v Oberhausenu.
krátkometrážní
22 min
627 metrů
35mm
kombinovaný
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Přehlídka: 37. mezinárodní dny krátkého filmu Oberhausen
1991
Oberhausen / Spolková republika Německo
Hlavní cena
Festival: Mezinárodní filmový festival Uppsala
1991
Uppsala / Švédsko
Cena publika
Festival: Mezinárodní filmový festival Uppsala
1991
Uppsala / Švédsko
Cena za nejlepší středometrážní film