Valerie a týden divů

Anotace

„Černý román“ Vítězslava Nezvala Valérie a týden divů (1932) převedl Jaromil Jireš do podoby poetického hororu pro dospělé, jenž se stal jedním z posledních „svobodných“ titulů československé nové vlny. Významný podíl na výsledku má i spoluautorka scénáře, kostýmní výtvarnice Ester Krumbachová. Protagonistkou vyprávění koncipovaného jako snová feérie je třináctiletá (v románu sedmnáctiletá) dívka, jejíž poklidný život po boku přísné babičky se změní v podivuhodné, nebezpečné dobrodružství. Touha odhalit tajemství vlastního původu zavede Valerii do fantazijního světa obývaného postavami, jejichž statut je unikavý a vychází stejně tak z reality jako z dívčiných úzkostí a přání. Důležitou roli ve Valeriiných představách hraje mladík Orlík, který se ji pokouší bratrsky ochraňovat. Opakovaně je zpochybněna laskavost pobožné babičky (Tchoř-konstábl, který Valerii ohrožuje, byl kdysi jejím milencem, navenek upjatá stará žena touží dobýt misionáře Graciána). Omládlá babička pak představuje další nebezpečí, kterému musí Valerie čelit. Posléze však hrdinka zvládne všechny temné, dramatické situace a může vykročit do budoucnosti, jež se jí otevírá už nikoli jako dítěti, ale jako mladé ženě… Fantazijní podívaná Jireše a Krumbachové je nesena na křídlech „pokleslých“ erotických konotací spojených s nezvalovskou variací na gotické romány (o panenství třináctileté hrdinky usiluje Tchoř i zvrhlý mnich, a také vztah s bratrem Orlíkem nepostrádá sexuální náboj). Opulentní fantazie Krumbachové a nádherná barevná kamera Jana Čuříka dotvářejí znepokojivě krásný, ornamentální svět Jirešova filmu, jehož středobodem je tehdy třináctiletá Jaroslava Schallerová. V hereckém obsazení zaujme v roličce bubeníka nemanželský syn autora předlohy, Robert Nezval, který krátce po skončení natáčení spáchal sebevraždu.

Obsah