Díla spisovatele Jaroslava Havlíčka inspirovala české filmaře hned několikrát. Zpravidla vznikl film, ve kterém se spojila kvalita předlohy s osobností příslušného filmaře, ať už jde o Barboru Hlavsovou (1942) Martina Friče, Prokletí domu Hajnů (1988) Jiřího Svobody nebo Helimadoe (1992) Jaromila Jireše. Nejznámější havlíčkovskou adaptací však zůstává psychologické drama Petrolejové lampy. Jeho předlohou je stejnojmenný román, který poprvé vyšel v roce 1935 pod názvem Vyprahlé touhy a v přepracované podobě se dočkal vydání v roce 1944. Snímek vznikl v roce 1971 podle scénáře Lubora Dohnala, Václava Šaška a Juraje Herze, který jej také režíroval. Filmař, který v šedesátých letech oslnil vynikajícím dramatem Spalovač mrtvol (1968), pojal Petrolejové lampy jako expresivní svědectví o zmarněné ženské touze. Protagonistkou vyprávění odehrávajícího se na počátku 20. století je bohatá třicetiletá Štěpa Kiliánová, která kvůli své svobodomyslnosti v maloměstském prostředí jen obtížně hledá ženicha na své společenské úrovni. Nakonec se provdá za světáckého bratrance Pavla, kterého naivně obdivuje, přestože ví, že ho zajímá jen její věno. Až po svatbě žena zjistí, že Pavel trpí syfilidou. Nejenže s ním nemůže mít vytoužené děti, ale navíc musí trpělivě snášet manželův fyzický i psychický úpadek... V roli Štěpy podala jeden ze svých životních výkonů tehdy třicetiletá Iva Janžurová, která si zahrála ještě hlavní dvojroli v Herzově romantickém dramatu Morgiana (1972). Rovnocenným partnerem byl herečce Petr Čepek, který roli Pavla pojal jako působivou studii devastace dobyvačného, elegantního mužství. Herz v roce 2006 režíroval Petrolejové lampy v pražském Divadle Na Jezerce v hlavních rolích s Bárou Hrzánovou a Radkem Holubem. V roce 2013 pořídili Radim Špaček a David Jařab záznam divadelního představení, které Jařab inscenoval se souborem Pražského komorního divadla v čele s Karlem Rodenem a Ivanou Uhlířovou.
Třicetiletá slečna Štěpa Kiliánová se jako jediná dcera bohatých rodičů nesmí podle matky provdat pod svou společenskou úroveň. Pro maloměstské nápadníky je ale dívka příliš svobodomyslná a samostatná. Na začátku 20. století se očekává její naprostá poslušnost manželovi. Štěpa touží mít děti a provdá se za bratrance Pavla, přestože ví, že chce především její věno, jež má zachránit upadající rodinný statek. Pavel byl nedávno ještě důstojníkem ve Vídni a Štěpu v uniformě velmi okouzloval. Po svatbě ale nedojde k fyzickému sblížení. Nezkušená žena postupně zjistí, že se Pavel při hýřivém životě nakazil syfilidou a neléčená nemoc ho začíná měnit. Koupí mu darem pušku i honitbu, ale muž brzy ohrožuje střelbou své okolí. Progresivní paralýza poznamená jeho chůzi a zhorší inteligenci. Svody fešáka Jiřího, jehož Pavel kvůli Štěpě pozval na statek, žena ostře odmítne. Za čas je už prakticky debilní Pavel na promenádě předmětem posměchu a nakonec skončí v blázinci. Smutná Štěpa se z návštěvy u něho vrací vlakem. Neví, že dívenka s níž jede v kupé, je Pavlovou nemanželskou dcerou. Po smrti své matky měla být předána otci. Pavlův bratr Jan ale řekl jeptišce, která holčičku přivedla na statek, že Pavel je mrtvý. Švagr Jan má v plánu si budoucí mladou vdovu vzít a mít s ní vlastní děti.
Film byl v roce 2023 digitálně restaurován za spolupráce Národního filmového archivu, Státního fondu kinematografie a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
Štěpa Kiliánová
poručík Pavel Malina
Kiliánová, matka Štěpy
stavitel Kilián, otec Štěpy
Malina, Pavlův otec
Mluví Josef Somr
Jan Malina, Pavlův bratr
děvečka Manka
služka Karla
Mluví Jaroslav Satoranský
Synáček, Štěpin přítel
Xaver, Štěpin přítel
berní Groman
důstojník Jiří, Pavlův přítel
Mluví Jaroslav Satoranský
MUDr. Hilmar
Hilmarova žena
kočí Hans
dirigent Mourek
jeptiška
hospodyně Balcarová
lékař-psychiatr
skákavý Machoň
Eliška Blodková
Marie
Eliščina matka
radní Trakl
sládek Hons
kluk
Helena
regenschori
Rudolf
redaktor Kubát
Kubátová
měšťan
měšťan
měšťan
Bergerová
farář
František
Libuše
bezzubý Fricek
Herajn
kostelník
hostinský
Mlezivová
purkmistr
švec Bláha
Slavíková
Poláková
Blanka
vedoucí orchestru
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
žena
žena
kluk
Jaroslav Havlíček (Petrolejové lampy – román)
Václav Šašek, Lubor Dohnal (spolupráce na scénáři), Juraj Herz (spolupráce na scénáři)
Jiří Rulík, Ivo Černý, Ivan Ernyei, Rudolf Herz
František Černý, Bohumír Brunclík (zvukové efekty)
Jan Rath
Ludmila Hergottová (klapka), Antonín Heřman (vrchní osvětlovač), Karel Ješátko (fotograf), Miloslav Vojslavský
FISYO (Dirigent František Belfín)
Text písně František Gellner
Zpívá Josef LaufersborIva JanžurováMarie Rosůlková
Text písně František Gellner
Zpívá sbor
Text písně František Gellner
Zpívá Karel Černoch
Text písně František Gellner
Zpívá Petr Čepek
Petrolejové lampy
Petrolejové lampy
Oil Lamps
film
hranýdistribuční
drama, psychologický
Československo
1971
1970—1971
schválení literárního scénáře 8. 6. 1970
schválení technického scénáře 24. 8. 1970
začátek natáčení 11. 9. 1970
konec natáčení 11. 2. 1971
schválení první kopie 14. 5. 1971
promítání povoleno 24. 5. 1971
vyřazení z distribuce 31. 7. 1993
festivalová premiéra 8. 10. 1971 (22. filmový festival pracujících – podzim ´71)
premiéra 5. 11. 1971 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 11. 11. 1971 /nepřístupný mládeži/ (kino Sevastopol, Praha)
obnovená premiéra 12. 9. 2024 /nevhodné pro děti do 12 let/
Iva Janžurová a Petr Čepek v hlavních rolích českého filmu podle románu Jaroslava Havlíčka. (1971) / Film Juraje Herze. Digitálně restaurovaný a zpět v kinech. (2024)
Ústřední půjčovna filmů (původní 1971), Národní filmový archiv (obnovená 2024)
Dramaturgická skupina Karla Copa, Karel Cop (vedoucí dramaturgické skupiny), Výrobní skupina Ladislava Novotného, Ladislav Novotný (vedoucí výrobní skupiny)
dlouhometrážní
104 min
2 835 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, MP4, BRD
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 25. mezinárodní filmový festival Cannes
1972
Cannes / Francie
Zlatá palma
Festival: 22. filmový festival pracujících – podzim '71
1971
107 měst / Československo
Cena města Litvínova
za 1. místo v anketě litvínovských diváků o nejlepší film podzimní části udělena v Litvínově jako cena místní poroty