Dny zrady

Země původu

Československo

Copyright

1973

Rok výroby

1972

Premiéra

27. 4. 1973

Minutáž

227 min

Režie

Otakar Vávra

Kategorie

film

Žánr

historický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Dny zrady

Český název

Dny zrady

Anglický název

The Days of Betrayal

Anotace

V rozsáhlé filmografii režiséra Otakara Vávry hrají důležitou roli výpravné historické snímky. Ve dvoudílné rekonstrukci událostí roku 1938 se nestor české režie vypravil do moderní československé historie. Společně s ostatními tvůrci filmu se sice Vávra zaštiťoval žánrem historické rekonstrukce a péčí o autenticitu, Dny zrady ovšem nabízejí výběr z faktů poplatný ideové koncepci zadané socialistickým státem. Ve filmu je tak zvýrazněna coby kladná postava Klementa Gottwalda i pozitivní role KSČ v tragických historických událostech, vedoucích ve svých důsledcích k obsazení Československa hitlerovským Německem. Protagonisty příběhu nejsou jen velikáni dobové politické scény, ale i členové fiktivní pražské dělnické rodiny, jejíž osudy pokračovaly i v následujících Vávrových filmech Sokolovo (1974) a Osvobození Prahy (1975).

Obsah

Hraná rekonstrukce událostí roku 1938 je kronikou marného úsilí československého prezidenta Edvarda Beneše, politiků i obyčejných občanů zachránit před hitlerovským Německem samostatnost a územní celistvost země. – I. část. 29. března 1938 navštívil vůdce sudetských Němců Henlein Hitlera. Hitler mu nařizuje stupňování požadavků na československou vládu. 24. dubna se Sudetendeutsche Partei v Karlových Varech usnesla na osmi požadavcích, které byly pro prezidenta nepřijatelné. Znamenaly by rozbití republiky. Přesto Beneš projevil určitou vstřícnost, ale to se Henleinovi nelíbilo. Němci se totiž rozhodli znemožnit další jednání incidenty a násilnostmi. Politbyro KSČ se usneslo upevňovat jednotu národa k obraně před fašismem. Hitlerovy štvavé projevy vyvolaly otevřené útoky proti československé státní moci, které si vyžádaly mrtvé. V pohraničních okresech muselo být vyhlášeno stanné právo. V dalších měsících jednají britští a francouzští politici, jejichž vlády nechtějí riskovat válku pro nějakou malou zemičku, a proto nakonec tvrdě nutí prezidenta, aby pohraniční prostor postoupil Německu. Beneš hořce konstatuje zradu dosavadních spojenců, ale Sovětský svaz o pomoc nepožádá, ačkoliv mu to doporučují komunisté. – II. část. 22. září zastaví dělníci práci a manifestují před sněmovnou, kde ve své řeči Gottwald vyzývá k odporu. Chamberlain znovu jedná s Hitlerem, který žádá okamžitě připojení Sudet k Říši. Velení čs. armády vysílá do ohrožených území obrněné jednotky. Britský vyslanec doporučuje Benešovi mobilizaci. Mobilizace proběhne za všeobecného nadšení. Anglie a Francie neustále jedná s Hitlerem a ustupuje před jeho požadavky. Hitler si na pomoc pozve Mussoliniho. A tak 30. září podepisuje Chamberlain, Daladier a oba fašističtí vůdci mnichovský diktát. Téhož dne na mimořádné schůzi vlády navrhuje prezident Beneš přijmout spojenecké ultimátum. Po schválení tlumočí ministr zahraničí Krofta vyslancům bývalých spojenců rozhodnutí československé vlády podrobit se. Komunisté jsou stále odhodláni bránit republiku. Občané se s touto kapitulací nesmířili.

Více →

Film online

Galerie

Hrají

Jiří Pleskot

prezident Edvard Beneš

Bohuš Pastorek

poslanec za KSČ Klement Gottwald

Gunnar Möller

říšský kancléř a vůdce Adolf Hitler

Jaroslav Radimecký

britský premiér Neville Chamberlain

Martin Gregor

francouzský premiér Edouard Daladier

Bořivoj Navrátil

sovětský vyslanec Sergej S. Alexandrovskij

Otakar Brousek

francouzský ministr zahraničí Georges Bonnet

Josef Langmiler

lord admirality Alfred Duff Cooper

Rudolf Krátký

vyslanec dr. Paul Schmidt, Hitlerův tlumočník

Günther Zschieschow

poslanec za Sudetoněmeckou stranu Karl Hermann Frank

Fred Alexander

říšský ministr osvěty a propagandy Joseph Göbbels

Rudolf Jurda

říšský ministr letectví a maršál Hermann Göring

Čestmír Řanda

Frank Ashton Gwatkin, člen Runcimanovy mise

Werner Ehrlicher

vůdce Sudetoněmecké strany Konrad Henlein

Vladimír Šmeral

premiér československé vlády Milan Hondža

Jaroslav Rozsíval

nástrojář z Českomoravské Antonín Horák

Jaromír Hanzlík

svobodník Jiří Horák, Antonínův syn

Jiří Krampol

dělnický dopisovatel RP Karel Horák

Vítězslav Jandák

učeň Standa, nejmladší Horákův syn

Jaroslava Tichá

Božena, žena Antonína Horáka

Renáta Doleželová

dělnice Anka Kadlecová

Wilhelm Koch-Hooge

generálplukovník Wilhelm Keitel

Gustav Nezval

ministr zahraničí Kamil Krofta

Jiří Dušek

Victor Léopold de Lacroix, francouzský velvyslanec

Vladimír Pavlar

Jan Masaryk, československý vyslanec ve Velké Británii

Vladislav Strželčik

Maxim M. Litvinov, lidový komisař zahraničních věcí SSSR

Ota Sklenčka

Vojtěch Mastný, československý vyslanev v Německu

Vladimír Stach

Benito Mussolini, italský premiér

Svatopluk Beneš

britský vyslanec Basil Cochrane Newton

Jaroslav Raušer

dr. Jaroslav Preiss, ředitel Živnostenské banky

Vladimír Salač

vyslanec dr. Jaromír Smutný, vedoucí prezidentské kanceláře

Michal Dočolomanský

poslanec Jan Šverma, šéfredaktor Rudého práva

Ladislav Lakomý

redaktor Rudého práva Eduard Urx

Milan Riehs

Bernardo Attolico, italský velvyslanec v Německu

Vladimír Hlavatý

Maurice Gustave Gamelin, šéf francouzského generálního štábu

Gerhard Rachold

generál Ludwig Beck, šéf generálního štábu vojska

Werner Wieland

generálplukovník Walther von Brauchitsch

Jan Schánilec

Galeazzo Ciano hrabě di Cortellazzo, ministr zahraničí Itálie

František Vicena

strojvůdce Rudolf Čapek

Ilja Prachař

generál Ludvík Krejčí, náčelník generálního štábu

Jiří Holý

plukovník Fiala

Josef Němeček

britský ministr zahraničí Edward F. L. W. Halifax

František Zvarík

Neville M. Henderson, britský velvyslanec v Německu

Ladislav Kazda

dr. Wilhelm Sebekowski, poslanec Sudetoněmecké strany

Milan Holubář

dr. Ernst Kundt, poslanec Sudetoněmecké strany

Erich Brauer

generálporučík Franz Halder

Emma Černá

poštovní úřednice Růžena Pardusová

Jaroslav Dufek

četnický štábní strážmistr Jan Pardus

Pavel Spálený

André François Poncet, francouzský velvyslanec v Německu

Martin Štěpánek

četař Václav Rataj

Karel Vlček

agrární poslanec Rudolf Beran

Josef Větrovec

lesní dělník Alfred Reichmann

Rudolf Velický

francouzský ministr financí Paul Reynaud

Stanislav Zindulka

říšský ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop

Miloš Nedbal

lord Walter Runciman, vedoucí mise

Gustav Opočenský

Horace Wilson, zvláštní pověřenec britské vlády

Karel Peyr

lord strážce pokladu John Allsebrook

Bohumil Šmída

Georges Mandel, francouzský ministr kolonií

Josef Somr

učitel v Habersbirku

Rudolf Chromek

armádní generál Jan Syrový

Miroslav Saic

dřevorubec Vlček

Iva Hüttnerová

Vlčkova žena

Martin Linda

dítě Vlčkových

Siegfried Loyda

generálmajor Alfred von Wietersheim

Jaroslav Satoranský

pražský dělník Josef Zítek

Raoul Schránil

William Strang, člen Runcimanovy mise

Josef Vorel

říšský vedoucí SS Heinrich Himmler

Jaroslav Esop

plukovník Friedrich Hossbach, stenograf

Emil Horváth ml.

vojín Bagár

Petr Oliva

telefonista

Karel Hábl

poručík

Michal Pavlata

vojín Moučka

Miroslav Zounar

poručík

Václav Kotva

radista

Jan Teplý

ordnerský bojůvkář Otto Plass

Svatopluk Skládal

účetní v pivovaru

Vladimír Ptáček

vesničan

Štěpán Bulejko

plukovník wehrmachtu

Oldřich Velen

poručík Ladislav Ostrýd, policejní komisař v Aši

Ivo Kubečka

četnický strážmistr Přibek

Otakar Wimmer

četnický strážmistr Křepela

Karel Karas

Hitlerův osobní fotograf Hoffmann

Václav Jandl

člen politbyra Václav Kopecký

Jan Bartoš

člen politbyra Josef Krosnář

Alois Trojan

člen politbyra Viliam Široký

Bohuslav Ličman

dr. Hubert Masařík, československý zástupce v Mnichově

Oldřich Janovský

ministr vnitra Jan Černý

Vítězslav Bartoš

Herbert Fiedler, člen freikorpsu

Bohumil Švarc

policejní komisař před tiskárnou Rudého práva

Josef Lébr

vedoucí Sudetoněmecké strany

Vlasta Jelínková

starší žena v pohraničí

Radko Choc

mladík v kožených kalhotách

Václav Brtna

vedoucí ordnerů v Habersbirku

Kamil Bešťák

listonoš

Břetislav Tetera

Chamberlainův mladý kurýr

Miroslav Prokeš

redaktor Rudého práva Dolejší

Zdeněk Dohnal

ministr vnitra Josef Černý, člen druhé vlády

Jiří Adamec

dělostřelec

Bert Schneider

dělostřelec

Roman Hemala

poslanec Ladislav Rašín

Jan Vítek

Winston Churchill, britský konzervativní politik

Jiří Joran

vyslanec Alexander von Dörnberg

Otto Ohnesorg

generál Loeb

Magda Dolejšová

poštovní úřednice Marie Rezková

Marie Štrampachová

matka Pardusové

Hana Opršalová

dcera Pardusových

Václav Procházka

četnický praporčík Koukal/strážmistr

Jiří Vocetka

Jan Henderson, člen Runcimanovy mise

Vladimír Navrátil

Ivonne Kirkpatrick, tajemník britského vyslanectví

Ladislav Novák (2)

odborový předák Antonín Zápotocký

Jan Zetek

major Schmundt, pobočník

Rudolf Čížek

plukovník Engel, pobočník

Vladimír Bičík

podplukovník Koechling, Hitlerův poradce

Milan Vyskočil

Julius Schaub, adjutant říšského kancléře Adolfa Hitlera

Antonín Zavoral

Rudolf Hess, říšský ministr a Hitlerův zástupce

Josef Hrbek

dr. Bruno Meissner, šéf prezidentské kanceláře

Otakar Horký

šéf štábu SA Viktor Lutze

Jiří Koudelka

diplomat Ernst von Weizsäcker

Josef Rektor

dr. Hans Heinrich Lammers, říšský ministr

Jaroslav Kubricht

Philipp Bouhler, šéf vůdcovy stranické kanceláře

Josef Sluka

říšský tiskový šéf Otto Dietrich

Pavel Osif

SA obergruppenführer Wilhelm Brückner/italský vyslanec Francesco Fransoni

Karel Zikmund

ministr francouzské vlády Leger

Vladimír Fürst

francouzský ministr Rochat

Miloš Švarc

Clappier, člen francouzské vlády

Dobroslav Čech

četnický praporčík Josef Hošek

Jan Prokeš

hostinský ve Schwaderbachu

Jiří Pokora

četnický štábní strážmistr

Walter Steiner

strážmistr

Vladimír Kotrlík

strážmistr

Arnošt Chira

generál SS Sepp Dietrich, velitel tělesné standarty

Elena Strupková

dívka při mobilizaci

Bohumil Slezáček

americký žurnalista

Zdeněk Forejt

anglický žurnalista

Karel Šebesta

anglický žurnalista

Oto Ševčík

Otto Ritter, vedoucí Sudetoněmecké strany v Aši

Václav Vávrovský

Brunclík

Vlastimil Čaněk

člen politbyra

Emanuel Glombíček

člen politbyra

Bohumír Hájek

člen politbyra

Tomáš Novák

člen politbyra

Vít Pešina

člen politbyra

Oldřich Strouhal

člen politbyra

Václav Vondráček

ministr školství a osvěty Emil Franke

Antonín David

Adolf Wagner, župní vedoucí v Horním Bavorsku

Zdeněk Landa

Martin Bormann, vedoucí štábu Hitlerova zástupce

Josef Mašek

Konstantin von Neurath, prezident tajné kabinetní rady

Jiří Urbanec

generál policie Kurt Daluege

František Kotík

generál Erhard Milch, státní tajemník, ministr letectví

Bohumír Nušl

prezident říšské banky Hjalmar Schacht/britský ministr MacDonald

Čestmír Černý

říšský ministr pošt Wilhelm Ohnesorge

Josef Himmel

říšský ministr dopravy Julius Dorpmüller

František Velíšek

říšský ministr pro vědu Bernhard Rust

Jan Jirát

říšský ministr hospodářství Walther Funk

Josef Jandovský

říšský ministr pro církevní záležitosti Hanns Kerrl

Miroslav Janeček

říšský vedoucí práce Fritz Todt

Josef Syřiště

říšský ministr vnitra Wilhelm Frick

Karel Roubík

říšský ministr financí Lutz Schwerin

Zdeněk Svoboda

architekt Albert Speer, vedoucí výstavby

Václav Mleziva

říšský rolnický vůdce Richard Walther Darré

Miloslav Kasalý

velkoadmirál Erich Raeder, velitel válečného loďstva

Vladislav Šimčík

generál Gerd von Runstedt

Jan Bulla

generál Alfred Jodl

Celestýn Mrázek

generál Friedrich Paulus

Jan Nekarda

generál Günther von Kluge

Antonín Šimon

generál Franz rytíř von Epp

Miloslav Novák

generál Vobratílek/Košek, člen výboru pro obranu republiky

Miroslav Rous

Richter, poslanec národně socialistické strany

Jiří Hübsch

redaktor Rudého práva Křen

Prokop Jílek

redaktor Rudého práva Šantroch

Zdeněk Nehlič

redaktor Rudého práva Václav Sinkule

Karel Zikán

redaktor Rudého práva Kurt Konrád

Ladislav Frej

nadporučík v pevnosti

Alois Plocek

Malkin, vedoucí právního oddělení britského ministerstva zahraničí

Pavel Raban

Carnell, britský konzul v Mnichově

Pavel Raban

Anthony Eden, člen britské vlády

Vladimír Otáhal

Robert Vansittart, šéf britské kontrašpionáže

Stanislav Němec

Samuel Hoare, britský konzervativní politik

Vincenc Koblitz

Leslie Hore-Belisha, britský ministr války

Jan Janků

Alexander Cadogan, podtajemník britského ministra zahraničí

Jan Sieber

člen britské vlády Bridges

Vladimír Štros

Roberts, úředník britského ministerstva zahraničí

Ludvík Pozník

Duglass, Chamberlainův tajemník

Jaroslav Kovář

velvyslanec Corbin, člen francouzské delegace

František Dohnal

De Margerie, člen francouzské vlády

Rudolf Široký

Albert Serraut, člen francouzské vlády

Josef Kalena

poslanec Jaroslav Stránský

František Marek

poslanec Jožka David

Václav Černý

František Udržal, představitel agrární strany

Jaroslav Andrýsek

pobočník plukovníka Fialy

Oldřich Cerha

pobočník plukovníka Fialy

Svatopluk Říčánek

Rezek

Zdeněk Plaček

dveřník na Hradě

Vladimír Kovář

pobočník německého plukovníka

Jiří Pichler

pobočník německého plukovníka

Eva Lorenzová

dívka s copem

Oldřich Kapr

bubeník

František Hruška

zřízenec Rudého práva

Helena Matoušková

filmová režisérka Leni Riefenstahlová

Emil Hora

kameraman při mnichovské konferenci

Viktor Watzel

agrárník

Jiří Valenta

hlasatel v lipském rozhlase

Karel Urbanovský

sazeč

Alexandr Ovčarič

adjutant SS

Petr Urban

adjutant SS

Bedřich Smrčka

technik British Broadcasting Corporation

Karel Schilhab

řidič italského vyslanectví

Julius Novák

sluha

Ladislav Holub

sluha

Vladimír Gregora

stenograf

Karel Novotný (2)

dr. Hans Frank, říšský vedoucí právního úřadu

Antonín Rosenauer

říšský ministr spravedlnosti Franz Gürtner

Otakar Matějček

generál Wilhelm List

Vasil Maliňák

Křížek

Petr Maděra

důstojník SS