V rámci československo-sovětské bratrské spolupráce byla natočena v sedmdesátých a osmdesátých letech řada filmů, vesměs vysokorozpočtových historických snímků. Jedním z nich je i adaptace povídky Jiřího Marka Život pod praporem, jež byla natočena v roce 1973 v režii ázerbajdžánského režiséra Eldara Kulijeva. Vyprávění se odehrává po bolševické revoluci v Baku, kde ruský revolucionář českého původu, Jan Vacek, organizuje ústup komunistických jednotek po pádu tamní komuny... Inspirací pro hlavní postavu, již si ve filmu zahrál Alois Švehlík, byl skutečný revolucionář Ivan Prokopovič Vacek (1870–1951). Kameramanem dobrodružného filmu, který vzhledem k finančnímu zázemí nešetřil davovými a akčními scénami, byl zkušený Josef Illík. Vedle sovětských herců se ve filmu objevili v rolích cizinců i jejich čeští kolegové (Josef Langmiler či Radovan Lukavský v rolích anglických kapitalistů majících zájem o kaspickou ropu).
Je rok 1918 a v Baku, ázerbájdžánském přístavu a bráně k ropným vrtům v Kaspickém moři, probíhají boje o moc. Padla komuna a vlády se zmocnili eseři, kteří uvěznili většinu bolševických komisařů. Jedním z komisařů, který nyní promýšlí další postup s pomocí oddílu velitele Petrova, je Jan Vacek, respektovaný muž českého původu. Je rozhoduto držet pozice v poušti nedaleko Baku, ale těžce raněný jízdní posel plány změní. Lidoví komisaři nařizují stáhnutí z oblasti a evakuaci do Astrachaně. Vacek chce rozkaz ověřit telegrafem, ale je bělogvardějci zaskočen. Unikne jen díky odvážnému zásahu svého mladšího bratra Eduarda. Menševici a eseři prodají právo těžby ropy Angličanům. Vojensky je chrání kozáci vedení atamanem Bičecharovem, Janovým největším nepřítelem. Tomu se podaří komisaře zajmout a dá ho zbít surovým kozáckým důstojníkem Talybovem. Jana zachrání jeho věrný spolubojovník Alibaba. Stávka naftařských dělníků vynutí na Angličanech možnost evakuace pro rudé. Alibaba a Jan zachrání riskantní akcí i seznam bolševiků ilegálně dál pracujících v Baku. Lodě s evakuovanými plují Kaspickým mořem, ale nemají vodu a potraviny. Při jejich zajišťování zahyne Alibaba. Akce se nakonec podaří. Politruk Janovi blahopřeje, boj však nekončí. Nový Janův pobočník se jmenuje Alibaba...
Vzorem pro postavu hlavního hrdiny byl skutečný revolucionář Ivan Prokopovič Vacek (1870–1950). Do Baku se dostal jako malý chlapec s otcem, který se přistěhoval z východočeských Žiželic a byl zbrojířem. Tím se stal i Ivan Vacek, později aktivní účastník bojů první i druhé světové války. O jeho životě napsal po návštěvě Ázerbájdžánu spisovatel Jiří Marek novelu Život pod praporem, publikovanou v časopise Květy.
Mluví Petr Oliva
komisař Jan Prokopovič Vacek
Mluví Jaroslav Moučka
spolubojovník Alibaba
představitel britské naftařské společnosti Rosher
Janova manželka Marie
Mluví Martin Růžek
ministr Vasin
velitel britské jednotky major Smith
Mluví Luděk Munzar
velitel Gríša Petrov
Mluví Miroslav Moravec
kozácký důstojník Talybov
Mluví Jiří Holý
ataman Bičerachov
Mluví Bedřich Prokoš
Michtar-kiši
Mluví Alfred Strejček
Janův bratr Eduard
Mluví Vladimír Šmeral
Allahverdidaj
Mluví Soběslav Sejk
komisař Amiraslanov
Mluví Václav Voska
lékař Gajbov
Mluví Miloš Willig
rudoarmějec Fjodor
Mluví Consuela Morávková
Chadidža, Alibabova sestra
Mluví Ota Sklenčka
lodník Enver-kiši
politruk v Astrachani
rotmistr Saveljev
Smithův adjutant
Mluví Stanislav Fišer
hospodský Duchanščik
Mluví Ferdinand Krůta
stařík-telegrafista
naftař
naftař
naftař
voják
voják
důstojník
důstojník
esaul-důstojník
důstojník v salónním voze
politrukova sekretářka
muž u průmyslníka
muž u průmyslníka
muž u průmyslníka
muž u průmyslníka
kozák
Miroslav Kubišta, Ramiz Alijev
Viktor Karásek, Vagif Asadullajev, Rafik Dadašev, Hana Cvejnová
Jiří Marek (Život pod praporem – povídka)
Jusif Samed ogly, Ludvík Toman
Eldar Kulijev
Antonín Chloupek, Vladimír Ježek, Ladislav Winkelhöfer
Tajira Babajeva, Galina Šatrova
Antonín Navrátil, Rudolf Mos, Ibragim Safarov, Tamara Kazačenko
Jiřina Soběhartová
Josef Vítek (fotograf)
FISYO (Dirigent František Belfín), Orchestr Karla Vlacha
Zpívá mužský hlas
Větrné moře
Větrné moře
Windy Sea
Poputnyj veter
film
hranýdistribuční
drama
Československo, Svaz sovětských socialistických republik
1973
1973
schválení literárního scénáře 6. 3. 1973
začátek natáčení 12. 3. 1973
schválení technického scénáře 3. 5. 1973
konec natáčení 7. 12. 1973
promítání povoleno 29. 1. 1974
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
slavnostní premiéra 5. 3. 1974 (kino Blaník, Praha)
premiéra 25. 4. 1974 /přístupný mládeži/ (kino Blaník, Praha)
premiéra 3. 5. 1974 /přístupný mládeži/ (celostátní)
Koprodukční film ČSSR–SSSR. Dramatický příběh českého rudoarmějce.
Dramaturgická skupina Karla Copa, Karel Cop (vedoucí dramaturgické skupiny), Zakázková skupina, Václav Cajthaml (vedoucí Zakázkové skupiny)
dlouhometrážní
92 min
2 580 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Prémie Českého literárního fondu za rok 1974
1975
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za autorskou a scénáristickou práci ve filmu
Ludvík Toman
Akce: Prémie Českého literárního fondu za rok 1974
1975
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za kameru
Josef Illík