Adaptaci románu Václava Řezáče Bitva natočil v roce 1973 zkušený režisér Jiří Sequens. Knižní příběh, který poprvé vyšel v roce 1954, volně navazuje na Řezáčův Nástup, líčící odsun sudetských Němců z pohraničí. Román Bitva se odehrává v létě 1947 a popisuje střet pokrokových komunistických sil s nepřáteli režimu. Podobně jako Řezáč, i Sequens ve své adaptaci nevycházel z historické reality, ale z jejího ideologicky pozměněného obrazu. Protagonistou vyprávění je tak čestný předseda Okresního národního výboru Bagár (Petr Haničinec), který spolu s ostatními poctivými komunisty v pohraniční vsi Potočné vzdoruje tlakům některých ziskuchtivých osídlenců. V tendenčně pojatém příběhu nakonec únor 1948 zviditelňuje naději, že úsilí Bagára a jeho blízkých nebude marné: všechna moc bude patřit lidu a snahy záškodníků uchvátit pro sebe místní textilku a velkostatek budou marné.
Situace v českém pohraničí v roce 1947 není jednoduchá. Po odsunu sudetských Němců se do vesnic i měst stěhují noví obyvatelé, jedni s čistými úmysly, jiní s cílem získat půdu, majetek a moc. Nejinak je tomu i v Potočné. Poctiví osídlenci, k nimž patří předseda Okresního národního výboru Bagár a jeho žena Zdena, tajemník komunistické strany Galčík, poručík Veřejné bezpečnosti Kalenda, členové potravinářského družstva, dělníci v textilní továrně i Mariechen, mladičká dcerka německého antifašisty Palmeho, se snaží vrátit život v celé oblasti do normálních mírových kolejí. Při svém úsilí se střetnou se zájmy majitelů velkostatku Rosmusovými, kteří chtějí svůj majetek rozmnožit. Využívají nečestného účetního družstva Buzka, správce Janoucha i zemědělského referenta OV KSČ Tymeše, kterého mají v hrsti pro jeho spolupráci s gestapem za druhé světové války. Problémy jsou i s Püchlerem, který podědil po strýci textilku. Když zjistí, že textilka bude znárodněna, rozhodne se pro emigraci a chce vzít s sebou svou milenku Alenu, která ví o zločinech a nekalostech společnosti kolem Rosmusových. Alena své váhání zaplatí životem. Z obavy před prozrazením ji Janouch zabije. Přichází únor 1948. Poctiví osídlenci věří, že nyní zvítězí právo a spravedlnost.
předseda ONV Jiří Bagár
sekretářka OV KSČ Zdena, Bagárova žena
tajemník OV KSČ v Kadani Antonín Galčík
poručík VB Kalenda
inženýrka agronomka Mery Rosmusová
velkostatkář Dr. Ing. Eduard Rosmus, manžel Mery
sekretářka Alena Zimová
kapitán RAF Viktor Püchler, dědic textilky
správce státního statku Filip Tyme
správce hospodářství Janouch
Janouchův bratr, pracovník osidlovacího úřadu
antifašista Palme
Mariechen, Palmeho dcera
soudní rada v. v. JUDr. Zima, otec Alenin otec
národní správce textilky Trnec
vedoucí autodílny Antoš
Antošova žena
MUDr. Markov, obvodní lékař
družstevník Vincenc Postava
družstevník Pavol Varga
automechanik Fritz Klaus
Erna Krausová, milenka Tymeše a Rejska
účetní družstva Buzek
Pleschner
Klínek
Kroulík, vedoucí zemědělského referátu
Mareš
honák Jan Korynta
starý Němec Gerl
místopředseda družstva Macák
úředník ministerstva spravedlnosti
úředník ministerstva spravedlnosti
úředník ministerstva zemědělství
příslušník VB Pulda
vrátný v textilce
hoteliér Rejsek
hluchý podruh
hluchá podruhyně
číšnice u Rejsků Manka
Antošova tchyně
sekretářka na ministerstvu zemědělství
noční hlídka VB
parťák
písklavý gardista
zarostlý parťák
Galčíkova matka
správce budovy osidlovacího úřadu
primář nemocnice
Jana, Trncova žena
hezká svazačka
členka závodní rady
vášnivý křikloun
Kačenka, Galčíkova dcera
vysoká dívka
lékař
honák
honák
honák
honák
honák
honák
honák
honák Rudla
člen závodního výboru
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
rváč
dubl za Viléma Bessera – jízda na motocyklu/dubl za Václava Lohniského – jízda na motocyklu
dubl za Josefa Vinkláře – jízda na koni
dubl za Josefa Vinkláře – jízda na koni
Václav Řezáč (Bitva – román)
Luděk Kopal
Jaroslav Česal, Karel Kočí, Stanislav Krejča
Olga Mimrová, Josef Hudlička
Jaroslava Pražská
Hana Jozífková (klapka), Jindřich Panáček (fotograf)
FISYO (Dirigent František Belfín)
Hudba k písni lidová píseňMiloš Vacek /úprava/
Zpívá mužský sbor
Zpívá sbor
Kronika žhavého léta
Kronika žhavého léta
Chronicle of a Hot Summer
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1973
1972—1973
schválení literárního scénáře 7. 6. 1972
začátek natáčení 20. 6. 1972
schválení technického scénáře 7. 8. 1972
konec natáčení 31. 1. 1973
promítání povoleno 1. 2. 1973
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
slavnostní premiéra 21. 2. 1973 (kino Blaník, Praha)
premiéra 22. 2. 1973 /přístupný mládeži/ (kino Blaník, Praha)
festivalová premiéra 14. 6. 1973 (24. filmový festival pracujících – červen ´73)
premiéra 31. 8. 1973 /přístupný mládeži/ (celostátní)
Podle motivů románu Václava Řezáče Bitva.
Dramaturgická skupina Miloše Brože, Miloš Brož (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
125 min
4 806 metrů
16mm, 35mm
1:1,66, 1:2,35
barevný
zvukový
mono
česká
česky, německy, slovensky
české
české
Festival: 12. festival českých a slovenských filmů Nitra
1974
Nitra / Československo
III. cena
Festival: 11. filmový festival mladých Trutnov
1973
Trutnov / Československo
Velké zlaté slunce – hlavní cena
Festival: 24. filmový festival pracujících – červen '73
1973
45 měst / Československo
Zvláštní cena Filmového festivalu pracujících
udělena 30. 6. 1973 v letním kině Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze
Akce: Literární soutěž Československého filmu k 25. výročí Února
1973
Praha / Československo
Zvláštní ocenění v oblasti hraného celovečerního filmu
Jiří Sequens
udělena odbornou porotou 26. 2. 1973 za scénář filmu