Otto Lackovič

OTTO LACKOVIČ (nar. 5.4.1927, Hlohovec, okres Trnava – zemřel 4. února 2008, Praha) se věnoval ochotnickému divadlu už na měšťance. Byl těžce zraněn během bojů ve Slovenském národním povstání. Po osvobození nastoupil do operetního a baletního sboru divadla v Nitře a prošel i dalšími provinčními scénami. V roce 1950 byl oceněn na Divadelní žatvě v Praze za roli pacholka Joži Papcúna z veselohry Jána Skalky Kozie mlieko, v jejíž stejnojmenné filmové verzi si tuto postavu zopakoval. Politicky motivované propuštění z prešovského divadla a nabídky českých filmařů ho přiměly v roce 1955 k trvalému přesídlení do Prahy, kde nejprve působil v Divadle satiry, respektive v Divadle ABC a od roku 1962 byl členem Městských divadel pražských (Sestup Orfeův, Hra o lásce a smrti, Postarej se o Amálku, Veselé paničky windsorské, Krvavá svatba, Tovje vdává dcery). Od počátku 50. let hrál i ve filmu, kde ho režiséři využívali pro jeho mužný zjev a chraplavě drsný hlas převážně jako negativní charakterní typ dělnických a vesnických temperamentních chlapáků. Poprvé vzbudil pozornost studií mladého trestance-horníka Maliny v Krejčíkově budovatelském dramatu Nad námi svítá. Hrál i družstevníka Juru Žebroně v Krejčíkově vesnickém dramatu Frona. Mezitím oslnil citlivým výkonem v titulní úloze ovdovělého cikánského dělníka Gejzy Fabiána v jímavém psychologickém dramatu Můj přítel Fabián. Z dalších rolí připomínáme partyzána Ondru v adaptaci Mňačkova románu Smrt si říká Engelchen, koordinátora vesmírné rakety Michala ve sci-fi dramatu Ikarie XB 1, hospodáře Jožku Kupce v polemickém dramatu Cesta hlubokým lesem a zlatokopa Boba Jacksona v londonovské povídce Poslední výstřel Davida Sandela. Později se věrohodně vyrovnal s portréty starších mužů romského původu v Kleinových filmech Radikální řez a Kdo se bojí, utíká. Mnoho postav vytvořil na televizní obrazovce v řadě inscenací, filmů, pohádek a seriálů, např. Hříšní lidé města pražského (1968-69), F. L. Věk (1971), Chalupáři (1975), 30 případů majora Zemana (1974-79), Ve znamení Merkura (1978), Dnes v jednom domě (1980), Černá země (1985), Synové a dcery Jakuba skláře (1985), Rodáci (1988) a Bylo nás pět (1994). – Filmografie: Kozie mlieko (1950; r. Ondrej Jariabek), Mladá srdce (1952; r. Václav Kubásek), Nad námi svítá (1952; r. Jiří Krejčík), Rodná zem (1953; r. Josef Mach), Můj přítel Fabián (1953; r. Jiří Weiss), Frona (1954; r. Jiří Krejčík), Dnes večer všechno skončí (1954; r. Vojtěch Jsný, Karel Kachyňa), Jan Hus (1954; r. Otakar Vávra), Stříbrný vítr (1954; r. Václav Krška), Štvorylka (1955; r. Jozef Medveď, Karol Krška), Větrná hora (1955; r. Jiří Sequens), Jan Žižka (1955; r. Otakar Vávra), Advent (1956; r. Vladimír Vlček), Roztržka (1956; r. Miroslav Hubáček), Dobrý voják Švejk (1956; r. Karel Steklý), Proti všem (1956; r. Otakar Vávra), Bomba (1957; r. Jaroslav Balík), Tenkrát o vánocích (1958; r. Karel Kachyňa), 105 % alibi (1959; r. Vladimír Čech), První parta (1959; r. Otakar Vávra), Prázdniny v oblacích (1959; r. Jan Valášek), povídka Bloudění (r. Milan Vošmik) z filmu Vstup zakázán (1959), Pochodně (1960; r. Vladimír Čech), Pieseň o sivom holubovi (1960; r. Stanislav Barabáš), Procesí k panence (1961; r. Vojtěch Jasný), Kohout plaší smrt (1961; r. Vladimír Čech), Smrt si říká Engelchen (1963; r. Ján Kadár, Elmar Klos), Ikarie XB 1 (1963; r. Jindřich Polák), Začít znova (1963; r. Miroslav Hubáček), Cesta hlubokým lesem (1963; r. Štěpán Skalský), Bubny (1964; r. Ivo Novák), Mŕtvi nespievajú (TV-1965; r. Andrej Lettrich), Slečny přijdou později (1966; r. Ivo Toman), Když má svátek Dominika (1967; r. Jan Valášek), Marketa Lazarová (1967; r. František Vláčil), Volanie démonov (1967; r. Andrej Lettrich), Maratón (1968; r. Ivo Novák), Niet inej cesty (1968; r. Jozef Zachar), Zabil jsem Einsteina, pánové… (1969; r. Oldřich Lipský), Dlouhé dopoledne (TV-1969; r. Jiří Novotný), „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“ (1970; r. Oldřich Lipský), Vražda v hotelu Excelsior (1971; r. Jiří Sequens), Almara (TV-1971; r. Vít Olmer), Poslední výstřel Davida Sandela (1971; r. Zdenek Sirový), Dívka na koštěti (1971; r. Václav Vorlíček), Bitva o Hedviku (1972; r. Julian Dziedzina), Kronika žhavého léta (1973; r. Jiří Sequens), Tři nevinní (1973; r. Josef Mach), Trofej neznámého strelca (1974; r. Vladislav Pavlovič), Poslední královna (TV-1974; r. Zdeněk Kubeček), Velký oblouk (TV-1974; r. Jiří Bělka), Noc oranžových ohňů (1974; r. Zbyněk Brynych), Dvacátý devátý (1974; r. Antonín Kachlík), Muži jdou ve tmě (TV-1975; r. Zdeněk Kubeček), Cirkus v cirkuse (1975; r. Oldřich Lipský), Mys Dobré naděje (1975; r. Otakar Fuka), povídka Zimní vítr 1951 (r. Jaroslav Soukup) z filmu Boty plné vody (1976), Parta hic (1976; r. Hynek Bočan), Smrt na černo (1976; r. Ivo Toman), Případ mrtvých spolužáků (1976; r. Dušan Klein), Já to tedy beru, šéfe…! (1977; r. Petr Schulhoff), O statečné princezně Janě (TV-1978; r. Vlasta Janečková), Postavení mimo hru (1979; r. Ivo Novák), Čas pracuje pro vraha (1979; r. Jiří Hanibal), Osamělý jezdec (TV-1979; r. Pavel Háša), Nevěra po slovensku (1981, Nevera po slovensky; r. Juraj Jakubisko), Chudák Muzika (TV-1981; r. Svatava Simonová), Divoký koník Ryn (1981; r. Václav Gajer), Neúplné zatmění (1982; r. Jaromil Jireš), Smrt talentovaného ševce (1982; r. Jan Schmidt), Sestřičky (1983; r. Karel Kachyňa), Radikální řez (1983; r. Dušan Klein), Případ ukradených vědomostí (TV-1984; r. Vlasta Janečková), Fešák Hubert (1984; r. Ivo Novák), Černá země (TV-1985; r. Alois Müller), Sedmipírek (TV-1985; r. Svatava Simonová), Kdo se bojí, utíká (1986; r. Dušan Klein), Krvavá svatba (TV-1987; r. Jiří Bělka), Keď hviezdy boli červené (1990; r. Dušan Trančík), Zálety koňského handlíře (TV-1991; r. Zdeněk Zelenka), Král a zloděj (TV-1991; r. Vlasta Janečková), Honorární konzul (TV-1991; r. Jaroslav Dudek), Trhala fialky dynamitem (1992; r. Milan Růžička), Nesmrtelná teta (1993; r. Zdeněk Zelenka), Bumerang (1996; r. Hynek Bočan). -fik-