Sokolovo
Země původu
Československo, Svaz sovětských socialistických republikCopyright
1974Rok výroby
1973—1974Premiéra
9. 5. 1975Minutáž
129 minRežie
Otakar VávraKategorie
filmŽánr
drama, historický, válečnýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
SokolovoČeský název
SokolovoAnglický název
SokolovoKoprodukční název
SokolovoAnotace
Válečný velkofilm je prostřední částí ambiciózní historické trilogie režiséra Otakara Vávry (dvoudílné Dny zrady /1973/, Osvobození Prahy /1975/). Drama, které vzniklo v roce 1974 v koprodukci se sovětským Mosfilmem, líčí historii vzniku prvního československého praporu pod vedením Ludvíka Svobody a její účast v bojích na východní frontě. Bojovou akci scenáristé Miloslav Fábera, Nikolaj Figurovskij a Otakar Vávra zasadili do širších historických souvislostí (heydrichiáda, spor mezi londýnským exilem a komunisty v Moskvě). Výpravný snímek se natáčel také v autentických ukrajinských lokacích, s velkým komparsem a známými československými a sovětskými herci (mimo jiné Ladislav Chudík, Vladimir Samojlov, Jurij Solomin). V roce 1983, když již byl představitel hrdinného kapitána Jaroše Martin Štěpánek dva roky v emigraci, se film přestal v kinech uvádět.
Obsah
I. část. V roce 1942 se změnil vývoj války v Evropě. Rudá armáda porazila německá vojska u Moskvy a zatlačila je sto kilometrů zpět. Nacistická vojska ale měla ještě stále dost sil. Na úpatí Uralu ve městě Buzuluk se začal formovat pod velením podplukovníka Svobody první československý prapor z Čechů a Slováků, kteří v Sovětském svazu žili nebo tam uprchli před německou okupací. Z žen se staly vesměs zdravotnice a spojařky, muži nacvičovali bojové situace. Za rodící se jednotkou přijel poslanec Klement Gottwald a další členové KSČ. V Praze zatím zastupující říšský protektor Heydrich prozradil svůj plán na zničení českého národa. 27. května na něj byl spáchán atentát a následky byly strašné. Nacisté 10. června vyhladili Lidice, muže postříleli a ženy a děti odvlekli. Vojáci v Buzuluku toužili zasáhnout do bojů, ale dříve než k tomu došlo probíhaly ostré politické diskuse mezi zástupci londýnského exilu a československých komunistů v Moskvě. Konečně byla jednotka v mrazivém únoru 1943 poslána na frontu. – II. část. Nejprve bránila Charkov, opěrným bodem se stala vesnice Sokolovo. Vojáci, vedení nadporučíkem Jarošem, vykopali zákopy a přichystali se k prvnímu boji. Desítky německých tanků narazily na tuhý odpor. Ve krutém boji zahynuli mnozí a nakonec i nadporučík Jaroš. Jednotka ale splnila svůj úkol a přispěla svým dílem k pozdějšímu vítězství nad hitlerovskými vojsky.
Poznámka
Natočeno systémem Panavision.
Film online
Galerie
Hrají
Ladislav Chudík
podplukovník, později plukovník Ludvík Svoboda, velitel praporu
Vladimir Samojlov
sovětský generálporučík
Jurij Solomin
sovětský generálmajor Pavel Mendělejevič Šafarenko
Bohuš Pastorek
poslanec Klement Gottwald
Martin Štěpánek
nadporučík Otakar Jaroš, velitel první pěší roty
Lev Ivanov
náměstek sovětského lidového komisaře zahraničních věcí Solomon Abramovič Lozovskij
Jiří Pleskot
prezident Edvard Beneš
Hannjo Hasse
zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich
Vladimír Ráž
ministr národní obrany exilové vlády generál Sergěj Ingr
Josef Langmiler
velvyslanec Zdeněk Fierlinger
Vladimír Pavlar
ministr zahraničních věcí exilové vlády Jan Masaryk
Ladislav Hádl
poslanec Václav Kopecký
Ivan Ryžov
sovětský plukovník Kondratij Vasiljevič Biljutin
Jurij Nazarov
sovětský nadporučík Petr Petrovič Filatov
Vladimir Protasenko
sovětský poručík Piotr Nikolajevič Šironin
Semjon Morozov
sovětský staršina dělostřelectva
Raisa Piroženko /ž/
vesničanka ze Sokolova
Žanna Prochorenko /ž/
sestra vesničanky ze Sokolova
Ljubov Sokolova /ž/
učitelka z Buzuluku
Nikolaj Jeremenko
sovětský podplukovník Zagoskin
Ljudmila Gladunko /ž/
buzulucká traktoristka
Štefan Kvietik
svobodník Ignác Spiegel-Špígl
Pavel Pípal
desátník Vendelín Opatrný
Jiří Krampol
desátník Karel Horák
Jan Kanyza
četař Václav Rataj
Rudolf Jelínek
podporučík Antonín Sochor, velitel samopalné čety
Jiří Havel
rotmistr Josef Gabčík
Jiří Klem
rotmistr Josef Valčík
Miroslav Rataj
rotmistr Jan Kubiš
Petr Skarke
nadporučík Jaroslav Lohrer-Lom, velitel kulometné roty
František Vicena
strojvůdce Rudolf Čapek, odbojář
Lída Plachá
uklízečka Marie Rašnerová
Gennadij Juchtin
raněný sovětský poručík v Buzuluku
Alexandr Lebeděv
raněný sovětský voják
Ladislav Lakomý
svobodník Hugo Rediš
Emil Horváth ml.
svobodník Jozef Daniš
Renáta Doleželová
vojínka Anka Kadlecová
Elena Kucháriková
svobodnice Betka Prekopová
Jaroslav Rozsíval
nástrojář z Českomoravské Antonín Horák, Karlův otec
Jaroslava Tichá
Božena Horáková, Karlova matka
Vítězslav Jandák
Standa Horák, mladší syn Horákových
Günther Zschieschow
státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank
Stanislav Koreněv
funkcionář v Buzuluku
Pjotr Ljubeškin
předseda traktorové stanice v Buzuluku
Alexej Černov
mechanik traktorové stanice v Buzuluku
Marina Lobyševa-Gančuk /ž/
buzulucká traktoristka
Boris Rudněv
sovětský poručík Smirnov
Stanislav Žitarev
sovětský dělostřelec
Valerij Malyšev
sovětský voják Alexej
Viktor Markin
tajemník náměstka sovětského lidového komisaře zahraničních věcí
Oleg Mokšancev
sovětský major, instruktor v Buzuluku
Fjodor Panasenko
sovětský voják
Karel Šebesta
kapitán Jaroslav Procházka
Zdena Burdová
zdravotnice
Jitka Zelenohorská
zdravotnice
Adolf Filip
podporučík Boris Hübner, zbrojní důstojník, Svobodův pobočník
Karel Hábl
nadporučík Jaroslav Zhor, zástupce náčelníka štábu
Zdeněk Hodr
hodinář Josef Novotný
Jiří Holý
plukovník Fiala
Jiří Zahajský
rotmistr Antonín Korima
Václav Mareš
nadporučík Otakar Rytíř, náčelník štábu
Jan Krafka
vojín Josef Černý
Vladimír Matějček
Jarošův telefonista
Alois Švehlík
rotmistr Hynek Voráč
Miroslav Moravec
nadporučík Bohumír Lomský, zástupce velitele praporu
Gustav Nezval
major MUDr. Bohuslav Vrbenský
Jan Pohan
major Jaroslav Kašpar-Pátý
Karel Sekera
nadporučík Vladimír Janko, velitel třetí pěší roty
Zdeněk Mlčoch
podporučík MUDr. Armín Scheer-Široký
Jiří Adamec
vojenský kuchař
Jan Bartoš
poslanec Josef Krosnář
Stanislav Benda
lidický muž
Arnošt Böhm
lidický muž
Karel Engel
lidický muž
František Faust
lidický muž
Jiří Plachý
lidický muž
Otakar Rademacher
lidický muž
Jindřich Sejk
lidický muž
Jiří Sládek
lidický muž
Jaroslav Šanda
lidický muž
Oldřich Semerák
lidický muž
Jan Váňa
lidický muž
Karel Vítek
lidický muž
Jaroslav Vlk
lidický muž
Miroslav Jíra
lidický muž
Jiří Kasík
lidický muž
Jaroslav Klenot
lidický muž
Jiří Klenot
lidický muž
Zbyněk Krákora
lidický muž
Jiří Kraus
lidický muž
Jaroslav Tomsa
lidický muž/dělostřelec
Jiří Kalenský
muž odsouzený k zastřelení/gestapák
Josef Fiala
důstojník SS
Jiří Hein
důstojník SS
Petr Herrmann
důstojník SS
Petr Lányi
důstojník SS
Milan Novotný
důstojník SS
Antonín Žemlička
důstojník SS
Antonín Hardt
podporučík Konstantin Hübner, chemický důstojník
Milan Livora
podporučík Arnošt Steiner
Vladimír Navrátil
poručík MUDr. František Engel, šéflékař
Jiří Flíček
nadporučík František Sedláček
Zdeněk Novotný
nadporučík Adolf Opálka
Miloslav Homola
vojín Jan Boháček
Petr Pelzer
rotmistr Vojtěch Ekstein-Erban, zpravodajský důstojnk
Ludvík Pozník
plukovník Hans-Ulrich Geschke, šéf řídící úřadovny gestapa
Raoul Schránil
plukovník Heliodor Píka, velitel vojenské mise
Bert Schneider
četař Jaroslav Žůr
Aleš Širc
důstojník Schuppo
Miloslav Šindler
rotmistr Karel Novotný, velitel zákopnické čety
Václav Fišer
kolemjdoucí při atentátu
Renate Heymer /ž/
Němka při atentátu
Zdeněk Hess
nadporučík Rudolf Kellner-Rosický, vozatajský důstojník
Zdeněk Hübner
voják
J. Kunovac
zdravotník
Vít Pešina
nenápadný voják
Viktor Preiss
vojín
Jiří Kodet
vojín
Boris Švec
gestapák
Oldřich Vlček
četař Arnošt Brodavka
Petr Voštiar
poručík Václav Drnek, velitel minometné roty
Ludvík Wolf
šikovatel Johannes Klein, Heydrichův řidič/gestapák v civilu
Zora Jiráková
žena ve vile při atentátu
Pavel Jiras
rotmistr Jan Mareš, osvětový důstojník
Libuše Jiskrová
zdravotnice
Milena Kaplická
zdravotnice
Rudolf Kalina
gestapák
Dalimil Klapka
nadporučík Miroslav Šmoldas, spojovací důstojník, velitel spojovací čety
Ivo Kubečka
nadporučík Jan Kudlič, velitel druhé pěší roty
Augustin Kubán
člen popravčí čety
Hugo Kaminský
člen popravčí čety
Věra Ševčíková
plačící žena
Komentář
Mluví
Vladimír Fišer
hlas českého hlasatele moskevského rozhlasu
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Štěpán Skalský, Vladimír Zelenka, Igor Biťukov
Asistent režie
Miroslav Voštiar, Emma Dukelská, Jekatěrina Ožogova
Skript
Původní filmový námět
Technický scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Libuše Jahodová, Gennadij Šumylin
Výprava
Josef Pavlík, Ladislav Rada, Miroslav Fára, Jaroslav Lehman, Semjon Masalov
Návrhy kostýmů
Masky
Rudolf Hammer, Miloslav Jandera, František Příhoda, Jan Valkoun, Nina Antonova
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Triky
Grigorij Ajzenberg, Eduard Malikov, Trikový ateliér FSB
Vedoucí výroby
Ladislav Kalaš, Jan Syrový, Ludmila Tikovská, Alexandr Aškinazi
Zástupce vedoucího výroby
Martin Baroch, Vladimíra Kopecká, Jaroslav Vlk, Věra Lukášová, Jiří Ulrich, Eduard Volkov, Anatolij Oloncev, Valentina Vdovina
Asistent vedoucího výroby
Vladimír Kubík, Jan Milič
Odborný poradce
genplk. K. V. Krajňukov, genpor. V. G. Voskresenskij, plk. dr. František Herfurt, CSc., pplk. dr. Karel Richter, plk. Alois Bíca, Vladimír Ježek
Spolupráce
Blažena Motlíková (klapka), Karel Ješátko (fotograf), jednotky Československé lidové armády, jednotky sovětské armády
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent František Belfín), Kühnův smíšený sbor
Produkční údaje
Originální název
Sokolovo
Český název
Sokolovo
Anglický název
Sokolovo
Koprodukční název
Sokolovo
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
drama, historický, válečný
Země původu
Československo, Svaz sovětských socialistických republik
Copyright
1974
Rok výroby
1973—1974
Produkční data
schválení technického scénáře 27. 7. 1973
začátek natáčení 25. 10. 1973
konec natáčení 19. 9. 1974
promítání povoleno 19. 9. 1974
vyřazení z distribuce 3. 10. 1983
Premiéra
festivalová premiéra 20. 2. 1975 (13. festival českých a slovenských filmů Praha /kino Světozor, Praha/)
předpremiéra 5. 3. 1975 (Sokolovo u Charkova, Sovětský svaz)
premiéra 9. 5. 1975 /přístupný mládeži/ (celostátní)
slavnostní premiéra 14. 5. 1975 (kino Alfa, Praha)
premiéra 15. 5. 1975 /přístupný mládeži/ (Sportovní hala Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha)
zahraniční premiéra 11. 6. 1975 (Moskva, Sovětský svaz)
Distribuční slogan
Film natočený v koprodukci ČSSR–SSSR. Umělecký dokument Otakara Vávry. Odpověď našeho lidu na mnichovskou zradu. Filmová epopej z boje za osvobození.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Laboratoře
Distribuce
Výrobní skupina
vyrobeno mimo dramaturgické skupiny, Výrobní skupina Věry Kadlecové, Věra Kadlecová (vedoucí výrobní skupiny), Třetí tvůrčí skupina (Mosfilm)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
129 min
Původní metráž
3 624 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm , 70mm
Poměr stran
1:1,66, 1:2,35
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono, stereo
Verze
česká
Mluveno
česky, německy, slovensky, rusky
Podtitulky
české
Mezititulky
české
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství
1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Otakar Vávra
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy
Vítěz
Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda
1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Miloslav Fábera
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil k 1. 5. 1977 prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky
Vítěz
Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda
1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Otakar Vávra
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil k 1. 5. 1977 prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky
Vítěz
Přehlídka: 16. přehlídka avantgardních a neorealistických filmů Avellino
1975
Avellino / Itálie
Hlavní cena Laceno d´oro – Zlatý štít
Vítěz
Festival: Mezinárodní festival antifašistických filmů Volgograd
1975
Volgograd / Svaz sovětských socialistických republik
Diplom za účast
Vítěz
Festival: 26. filmový festival pracujících – léto '75
1975
49 měst / Československo
Cena Filmového festivalu pracujících
udělena 5. 7. 1975 v Ústí nad Labem
Vítěz
Festival: 13. festival českých a slovenských filmů Praha
1975
Praha / Československo
Cena Československého filmu
udělena Hlavním městem Prahou
