Osvobození Prahy
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1976Rok výroby
1976Premiéra
6. 5. 1977Minutáž
141 minRežie
Otakar VávraKategorie
filmŽánr
historický, válečnýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Osvobození PrahyČeský název
Osvobození PrahyAnglický název
The Liberation of PraguePracovní název
Pražské povstáníAnotace
V sedmdesátých letech investoval Otakar Vávra svou režisérskou energii do „válečné“ trilogie líčící vybrané kapitoly z moderních československých dějin z let 1938–1945. Osvobození Prahy (1975) uzavírá sérii, již odstartovaly dvojdílné Dny zrady (1973) a rozvíjelo Sokolovo (1974). Nákladný koprodukční velkofilm, na jehož scénáři se vedle Vávry opět podílel Miloslav Fábera, se odehrává na přelomu dubna a května 1945. V žánru „uměleckého dokumentu“ podává dobově poplatnou verzi událostí spojených s koncem války v české metropoli. Vávra největší pozornost věnuje průběhu pražského povstání a pomoci, již bojujícím Pražanům poskytla sovětská armáda. Do „velké“ historie autoři zapojují vedle reálných osobností i fiktivní postavy. V hlavních rolích se vedle sovětských a německých herců objevují i čeští představitelé.
Obsah
I. část. 20. dubna 1945 začal útok sovětské armády na Berlín. Blížil se konec nacistického Německa, Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. V Praze K. H. Frank uvažoval se svými veliteli, jak změnit město v nedobytnou pevnost. Pražané však nehodlali už déle čekat. 4. května se od rána lidé shromažďovali na ulicích a strhávali německé nápisy. Následující den, 5. května, propuklo povstání. Velký boj se rozpoutal o rozhlas, ale čeští pracovníci udrželi vládu nad vysíláním a mohli pak po dobu povstání vysílat zprávy i výzvy o pomoc. V šest hodin večer byla větší část města v rukou povstalců a třicet tisíc Pražanů mělo zbraň. – II. část. Maršál Koněv dostal zprávu o povstání a dal příkaz, aby tankové jednotky vyrazily Praze na pomoc. V Praze se stále bojovalo, i když už probíhaly rozhovory o kapitulaci. Schörnerova armáda se však nevzdávala a usilovala o ústup k americké armádě. Sovětské jednotky postupovaly. 8. května uprchli maršál Ferdinand Schörner a K. H. Frank z Prahy. Roznesla se zpráva, že válka je u konce, ale v Praze se stále střílelo. Až 9. května mohli obyvatelé přivítat sovětské tankisty a další vojáky. 10. května se vrátila do Prahy vláda. Místopředseda Gottwald poděkoval Koněvovi za osvobození a slíbil věrné přátelství se Sovětským svazem na věčné časy.
Poznámka
Film je věnován hlavnímu městu Praze. Poděkování autorů filmu za pomoc a za záštitu dostaly instituce: Městský výbor Komunistické strany Československa v Praze, Národní výbor hlavního města Prahy, Ústřední výbor Československého svazu protifašistických bojovníků.
Film online
Galerie
Hrají
Vladimír Šmeral
JUDr. Václav Vacek, primátor Prahy
František Vicena
strojvůdce Rudolf Čapek, odbojář a člen pražského ilegálního stranického výboru
Josef Větrovec
František Hrubý, předseda pražského ilegálního stranického výboru
Ota Sklenčka
profesor Albert Pražák, předseda České národní rady
Josef Somr
státní zástupce JUDr. František Grospič
Dmitrij Fraňko
generálplukovník Pavel Semjonovič Rybalko
Sergej Poležajev
maršál Ivan Stěpanovič Koněv
Gunnar Möller
říšský kancléř a vůdce Adolf Hitler
Wilhelm Koch-Hooge
generál pěchoty Rudolf Toussaint
Günter Naumann
polní maršál Ferdinand Schörner, velitel skupiny armád Střed
Jaroslav Rozsíval
nástrojář z Českomoravské Antonín Horák
Jaroslava Tichá
Božena, Horákova manželka
Jiří Krampol
poručík výsadkářů Karel Horák, starší syn Horákových
Vítězslav Jandák
dělník Standa Horák, mladší syn Horákových
Renáta Doleželová
podporučice výsadkářů Anka Kadlecová
Nikolaj Griňko
americký generál Omar Nelson Bradley
Pjotr Veljaminov
generálplukovník Dmitrij Danilovič Leljušenko
Gert Hänsch
velkoadmirál Karl Dönitz, říšský prezident
Horst Preusker
generálporučík SS hrabě Carl von Pückler
Vladislav Strželčik
armádní generál Alexej Innokenťjevič Antonov
Marie Vášová
poslankyně Fráňa Zemínová
Ladislav Chudík
ministr národní obrany divizní generál Ludvík Svoboda, člen československé vlády
Bohuš Pastorek
Mluví Miroslav Zounar
Klement Gottwald, místopředseda československé vlády
Jiří Holý
brigádní generál Karel Kutlvašr, vojenský velitel Pražského povstání
Michail Pogorželskij
armádní generál Ivan Jefimovič Petrov, náčelník štábu prvního ukrajinského frontu
Gennadij Korolkov
gardový nadporučík Ivan Grigorijevič Gončarenko, velitel tanku 1-24
Alfred Struwe
generálporučík Oldwig von Natzmer
Harry Küster
komisař gestapa Adolf Fuchs
Jozef Kuchár
ministerský předseda protektorátní vlády Richard Bienert
Vladimír Brabec
hlasatel v rozhlase Zdeněk Mančal
Bronislav Križan
četař výsadkářů Laco
Günter Drescher
ředitel pankrácké věznice Paul Adam Soppa
Valerij Nosik
staršina Ilja Šklovskij, řidič tanku 1-24
Günther Zschieschow
říšský státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank
Bedřich Čapek
člen České národní rady
Miroslav Moravec
člen České národní rady
Jaroslav Satoranský
místopředseda České národní rady Josef Smrkovský, komunista
Jiří Kodet
člen České národní rady, národní socialista
Zdeněk Ornest
člen České národní rady, sociální demokrat
Václav Mareš
podplukovník František Bürger-Bartoš
Karel Hlušička
koncentráčník František Souček
Rudolf Jelínek
policejní praporčík Rosák
Kateřina Macháčková
Andula, děvče u rozhlasu
Fred Alexander
říšský ministr osvěty a propagandy Joseph Goebbels
Rudolf Ulrich
vedoucí kanceláře říšského kancléře Martin Bormann
Josef Langmiler
Zdeněk Fierlinger, předseda československé vlády
Jan Víšek
ministr sociální péče Jozef Šoltész, člen československé vlády
Zdeněk Kutil
redaktor městského rozhlasu Jaroslav Kučera
Jurij Nazarov
nadporučík Krjukov, velitel tanku 1-37
Jurij Sarancev
generálmajor Vladimir Kuzmič Paramzin, velitel letiště
Bert Brunn
generálporučík Philipp Müller-Gebhardt
Rolf Colditz
polní maršál Wilhelm Keitel
Bohuslav Čáp
tramvaják Josef Kypta
Jiří Klem
mladý člen pražského ilegálního stranického výboru
Stanislav Remunda
německý voják
Klaus-Peter Thiele
terezínský dozorce Eduard Zeinecke
Dieter Wien
obersturmführer SS, velitel obrněného vlaku
Ulrich Teschner
vrchní německý dozorce pankrácké věznice Aurich
Udo Schenk
gefolgschaftsführer Hitlerjugend
Nikolaj Peňkov
poručík Leonid Burakov, velitel tanku 1-23
Semjon Morozov
velitel tanku 1-17
Alexej Ejboženko
adjutant maršála Ivana Stěpanoviče Koněva
Jurij Dědovič
adjutant maršála Ivana Stěpanoviče Koněva
Stěpan Krylov
sovětský regulovčík
Alexandr Potapov
seržant Pavel Batyrev, střelec tanku 1-24
Sergej Prochanov
seržant Nikolaj Kovrigin, nabíječ tanku 1-24
Oleg Vasilkov
seržant Alexandr Filipov, radista a mladší řidič tanku 1-24
Alexandr Pašutin
sovětský plukovník
Gennadij Frolov
sovětský důstojník
Nikolaj Lebeděv
sovětský důstojník
Jiří Němeček
průvodčí tramvaje
Alois Švehlík
velitel povstalců na Kladně
Jiří Wohanka
velitel revolučních gardistů na radnici
Václav Kotva
skladník v rozhlase
Miriam Chytilová
holčička s kyticí šeříku
Julius Neumann
terezínský vězeň Edmund Trachta
Zdeněk Konečný
terezínský vězeň Miroslav Majer
Roman Janoušek
terezínský vězeň Jaroslav Dvořák
Václav Vydra
terezínský vězeň Jevgenij Šesták
Boris Rösner
terezínský vězeň Miroslav Pajer
Milan Hein
terezínský vězeň František Šiška
Dušan Petráň
terezínský vězeň
Naďa Konvalinková
terezínská vězeňkyně
Taťjana Medvecká
terezínská vězeňkyně
Zdeněk Šavrda
starý tiskař zastřelený na nádraží
Jindřich Narenta
generálmajor Arthur von Briesen, pobočník generála pěchoty Rudolfa Toussainta
Štěpán Bulejko
adjutant generála pěchoty Rudolfa Toussainta
Miroslav Zounar
praporčík Václav Slavíček
Dana Balounová
domovnice na Pankráci
Vladimír Bičík
kapitán Rudolf Suchánek
Vladimír Ptáček
velitel barikády v Dejvicích
Františka Horáková
Marie, Vackova žena
Roman Skamene
pekařský učeň zastřelený na nádraží
Zdeněk Braunschläger
poddůstojník wehrmachtu v tramvaji
Milan Riehs
muž na schůzi v Obecním domě
Miloš Preininger
státní tajemník ministerstva zahraničních věcí Vlado Clementis, člen československé vlády
Stanislav Dvořák
ministr financí Dr. Vavro Šrobár, člen československé vlády
Jan Pohan
velitel povstalců v holešovické elektrárně
Milan Jedlička
revoluční gardista na radnici
Lubomír Pavelek
inspektor v rozhlase Oto Kukral
Ladislav Hádl
ministr informací Václav Kopecký, člen československé vlády
Jiří Tomek
parlamentář a místopředseda České národní rady JUDr. Josef Cyril Kotrlý, sociální demokrat
Zdeněk Dolanský
terezínský vězeň Karel Hirschl
František Miroslav Doubrava
úředník v Obecním domě
Jaroslav Drbohlav
mladý dělník na Kladně
Václav Fišer
starý dělník na Kladně
Pavel Pípal
kapitán československé armády
Miroslav Grác
truchlící muž na Staroměstském náměstí
Milan Livora
parlamentář
Oldřich Semerák
parlamentář
Alex Jandouš
kriminální rada Heide
Karel Fridrich
vrchní dozorce pankrácké věznice
Ladislav Gzela
stařík na Staroměstském náměstí
František Pokorný
Josef David, místopředseda československé vlády
Viktor Nejedlý
ministr školství a osvěty profesor Zdeněk Nejedlý, člen československé vlády
Jan Hartl
poručík Robert Konopa, obránce radnice s pancéřovou pěstí
Jan Kühnmund
generálplukovník Alfred Jodl, velitel štábu vrchního velitele branné moci
Jan Přeučil
poručík vládního vojska
Karel Heřmánek
technik v rozhlase
Pavel Osif
hlasatel v rozhlase
Hana Houbová
plačící žena na Staroměstském náměstí
Jarmila Nedvídková
plačící žena na Staroměstském náměstí
Jana Robenková
plačící žena na Staroměstském náměstí
Jiřina Zemanová
plačící žena na Staroměstském náměstí
Jiří Flíček
zajatec-rukojmí
Karel Hovorka ml.
zajatec-rukojmí
Antonín Hübner
zajatec-rukojmí
Jan Krafka
zajatec-rukojmí
Vladimír Linka
zajatec-rukojmí
Milan Novotný
zajatec-rukojmí
Vít Pešina
zajatec-rukojmí
Libor Pokorný
zajatec-rukojmí
Josef Rak
zajatec-rukojmí
Jiří Bozděch
zajatec-rukojmí
Zdeněk Nosek
zajatec-rukojmí
Miroslav Pácal
zajatec-rukojmí
Gustav Vondráček
zajatec-rukojmí
Josef Povolný
zajatec-rukojmí
Zdeněk Prosický
zajatec-rukojmí
Josef Engel
zajatec-rukojmí
Jaroslav Klenot
zajatec-rukojmí/sovětský voják
Jiří Klenot
zajatec-rukojmí/sovětský voják
Ladislav Lahoda
zajatec-rukojmí/sovětský voják
Jindřich Sejk
zajatec-rukojmí/sovětský voják
Pavel Robin
terezínský dozorce Anton Malloth
Bohumil Koška
velitel obrany
Miroslav Krejča
ministr dopravy divizní generál Antonín Hasal, člen československé vlády
Augustin Kubán
terezínský dozorce Herbert Mende
František Kubíček
terezínský hlavní kápo čtvrtého dvora Jaroslav Orzság
Jaroslav Kůrka
terezínský vězeň Miloš Dlouhý
Bohuslav Ličman
Hlavina, muž registrující zbraně
Milada Ježková
žena s ručníkem
Jan Kraus
mladý pankrácký vězeň
Zdeněk Srstka
pankrácký vězeň
Zdeněk Černín
terezínský vězeň
Ronald Heller
vězeň
Alois Liškutín
vězeň
Josef A. Stehlík
vězeň
Zlata Jeřábková
uklízečka
Věra Kalendová
uklízečka
Jaroslava Keslová
uklízečka
Miloslav Balšánek
český policista
František Hlad
český policista
Karel Hlad
český policista
Karel Kocánek
český policista
Zdeněk Roztočil
český policista
Miroslav Řehák
český policista
Josef Šalomoun
český policista
Jiří Vyžďura
český policista
Ivana Lochnerová
telefonistka
Zuzana Ondrouchová
telefonistka
Marie Třísková
telefonistka
Štěpán Beláz
americký generál
Karel Červinka
americký generál
Jiří Drgáč
americký generál
Vladimír Fürst
americký generál
Alois Mottl
americký generál
Eduard Pavlíček
americký generál
Vladimír Pohořelý
americký generál
Bert Schneider
americký generál
Raoul Schránil
americký generál
Josef Kotěšovský
americký generál
Vladimír Kloubek
americký generál
Petr Kosek
americký generál
Jan Klár
americký generál
Vratislav Mikšaník
americký generál
Miloš Sašek
americký generál
Peter Tomašovič
americký generál
Petr Vokoun
americký generál
Pavel Vokoun
americký generál
Vladimír Wojnar
americký generál
Jiří Prýmek
terezínský dozorce Stefan Rojko
Miroslav Rous
štábní kapitán Jaromír Nechanský
Milan Sandhaus
terezínský kápo cely 44 Josef Průša
Vojtěch Kohl
pilot Schörnerova letadla
Jaroslav Černý (2)
řidič Fuchsova vozu
Ludvík Pozník
kriminální rada Willi Leimer
Václav Stýblo
ministr vnitřního obchodu Dr. Ivan Pietor, člen československé vlády
František Suchomel
technik v rozhlase
Miroslav Svoboda
nemocný terezínský vězeň Jan Hájek
Karel Šott ml.
velitel popravčí čety
Zdeněk Procházka (2)
dělník v pražské továrně
Marie Štrampachová
stařenka na Staroměstském náměstí
Alois Trojan
Viliam Široký, místopředseda československé vlády
Miloslav Novák
werkschutz na Kladně
František Voborský
monsignore Jan Šrámek, místopředseda československé vlády
Ivo Prokop
terezínský vězeň František Bareš
Jaroslav Wagner
adjutant generálporučíka SS Carla von Pücklera
Ladislav Vymětal
bojovník u rozhlasu
Milan Vyskočil
Julius Schaub, adjutant říšského kancléře Adolfa Hitlera
Blažena Voclová
Trpišovská
Antonín Čech
tlumočník generála Omara Nelsona Bradleye
Jurij Volkov
tlumočník maršála Ivana Stěpanoviče Koněva
Květuše Zemanová
zdravotní sestra
Dana Babická
zdravotní sestra
Eva Baráková
zdravotní sestra
Jitka Fišerová
zdravotní sestra
Květoslava Kasalová
zdravotní sestra
Zdeňka Kroutilová
zdravotní sestra
Libuše Němcová
zdravotní sestra
Antonie Stříbrská
zdravotní sestra
Zdeněk Skalický
harmonikář
Václav Hrůza
adjutant polního maršála Ferdinanda Schörnera
Karel Koloušek
pekař, odbojář se zbraněmi
Lubomír Polách
důstojník v popravčí četě
Josef Dvořák (2)
důstojník u telefonu
Ladislav Hájek
důstojník u telefonu
Ľudovít Polák
důstojník u telefonu
František Stolár
důstojník u telefonu
Stanislav Veit
důstojník u telefonu
Karel Fořt
občan v tramvaji
Miloslav Homola
občan v tramvaji
Milan Pěkný
občan v tramvaji
Vladimír Pospíšil
generál ve štábu armádního generála Alexeje Innokenťjeviče Antonova
Libuše Bedrnová
Kunštová
Pavel Karas (2)
obsluha vysílačky
Václav Marek
obsluha vysílačky
Emil Mičie
obsluha vysílačky
Karel Engel
sovětský voják
František Jákl
sovětský voják/dubl za Valerije Nosika
Miroslav Jíra
sovětský voják/dubl za Karla Hlušičku
Zbyněk Krákora
sovětský voják
Jiří Sládek
sovětský voják
Karel Vítek
sovětský voják
Jiří Kasík
příslušník SS
Otakar Rademacher
příslušník SS
Jiří Fajt
dubl za Sergeje Prochanova
Josef Hrubý
dubl za Olega Vasilkova
Jaroslav Vlk
dubl za Alexandra Potapova
Komentář
Mluví
Jiří Valenta
hlas českého hlasatele moskevského rozhlasu
Ivan Malík
hlas hlasatele českého rozhlasu
Miloslav Homola
hlas na Václavském náměstí
Zdeněk Hess
hlas na Václavském náměstí
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Vladimír Zelenka, Milan Kadlec, Lubomír Břinčil, Karel Brchel, Miroslav Voštiar
Asistent režie
Tomáš Tintěra, Petr Špás
Skript
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Kamera
Druhá kamera
Pavel Nečesal, Pavel Dosoudil, Jan Kváča
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výprava
Josef Pavlík, Ladislav Rada, Jaroslav Lehman, Zdenka Neškrdová, M. Róna, Miloš Sršeň
Návrhy kostýmů
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Kaskadéři
Miroslav Brokl, Rudolf Čumpelík, Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Josef Engel, Karel Engel, Zlatomil Fabinyi, Jiří Fajt, Václav Horák, Josef Hrubý, Miroslav Chochola, František Jákl, Petr Jákl, Martin Janský, Miroslav Jíra, Jiří Kalenský, Jiří Kasík, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Petr Klír, Zbyněk Krákora, Antonín Kramerius, Miloš Krotil, Ladislav Lahoda, Josef Pechanec, Zdeněk Plavec, Vladimír Procházka, Otakar Rademacher, Stanislav Sedlařík, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Zdeněk Srstka, Ladislav Trejbal, Stanislav Tůma, Jan Váňa, Zdeněk Vaňata, Karel Vítek, Jaroslav Vlk, Jiří Vyžďura, Ludvík Wolf, Miroslav Musil, Libuše Kosová
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Vladimíra Kopecká, Jaroslav Vlk, Věra Lukášová, Václav Dobeš, Jiří Holeček
Asistent vedoucího výroby
Václav Eisenhamer, Vladimír Kubík, Juraj Zach, Blažena Motlíková (sekretářka produkce)
Odborný poradce
genpor. Michail Fomičov, genmaj. Ing. Juraj Lalo, plk. Vasilij Pavlovič Morozov , pplk. dr. Karel Richter, RSDr. Pavel Auersperg, CSc., pplk. Ing. Václav Vitoch, plk. Alois Bíca
Spolupráce
DEFA, Mosfilm, Dagmar Jonášová (klapka), Ivana Malíková (klapka), Bernard Goldwein (fotograf), Karel Ješátko (fotograf), Josef Vítek (fotograf), jednotky Československé lidové armády, jednotky sovětské armády
Hudba
Hudba
Použitá hudba
Bedřich Smetana (Má vlast /Vltava/)
Nahrál
FISYO (Dirigent František Belfín), Kühnův smíšený sbor
Písně
Rudý prapor /Pryč s tyrany a zrádci všemi/
Text písně Běla KrapkováBolesław Czerwieński
Zpívá sbor
Produkční údaje
Originální název
Osvobození Prahy
Český název
Osvobození Prahy
Anglický název
The Liberation of Prague
Pracovní název
Pražské povstání
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
historický, válečný
Země původu
Československo
Copyright
1976
Rok výroby
1976
Produkční data
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
Premiéra
slavnostní premiéra 27. 4. 1977 (kino Blaník, Praha)
premiéra 6. 5. 1977 /přístupný mládeži/
Distribuční slogan
Český film o květnových dnech roku 1945. Umělecký dokument národního umělce Otakara Vávry.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Distribuce
Výrobní skupina
vyrobeno mimo dramaturgické skupiny
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
141 min
Původní metráž
4 010 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm , 70mm
Poměr stran
1:1,66, 1:2,35
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono, stereo
Verze
česká
Mluveno
česky, anglicky, německy, slovensky, rusky
Podtitulky
české
Mezititulky
české
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství
1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Otakar Vávra
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy
Vítěz
Akce: Ceny hlavního města Prahy
1979
Praha / Československo
Cena hlavního města Prahy
Otakar Vávra
Vítěz
Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda
1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Otakar Vávra
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil k 1. 5. 1977 prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky
Vítěz
Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda
1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Miloslav Fábera
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil k 1. 5. 1977 prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky
Vítěz
Festival: 28. filmový festival pracujících – léto '77
1977
52 měst / Československo
Cena ústředního ředitele Československého filmu
Otakar Vávra
udělena 2. 7. 1977 v Boskovicích a předána 9. 2. 1978 ředitelem Filmového studia Barrandov Františkem Marvanem při příležitosti slavnostní premiéry filmu Příběh lásky a cti
