Podle románu prezidenta Antonína Zápotockého Rozbřesk vznikl v roce 1976 melodramatický snímek líčící počátky českého organizovaného dělnického hnutí. V příběhu, jejž prý inspirovaly osudy Zápotockého matky a babičky, se dívka Tereza z naivní venkovanky mění v třídně uvědomělou ženu. Tereza se neustále snaží o zlepšení života pro sebe a svou rodinu, a neváhá se proto angažovat v dělnických spolcích. Ví, že bez odvahy a energické práce se postavení pracujících mas nezmění… Režisér Stanislav Strnad (mj. Můj brácha má prima bráchu /1975/, Brácha za všechny peníze /1978/, Kluci z bronzu /1980/) natočil podle scénáře Pavla Tordy snímek, který funguje na základě historické věrohodnosti, ale na bázi ideologické státní objednávky. Hlavní role poskytla hereckou příležitost Evě Trejtnarové.
Tereza, temperamentní a ctižádostivá venkovská dívka, se nesmíří s podřízeným postavením služebné a opustí práci u povýšené hraběnky. Na zahradní slavnosti se seznámí s dragounským poručíkem Egonem. V Klatovech, kde je v posádce, má Tereza tetu. O jarmarku se oba mladí lidé sejdou. Kvůli Tereze podstoupí Egon souboj s podnapilým kolegou. Zraněného kavalíra Tereza ošetřuje a stanou se z nich milenci. Dívka zůstane bydlet u tety a pomáhá jí prát pro důstojníky. Tajně se schází s Egonem a naivně věří, že se s ní ožení. Z romantické lásky vystřízliví, když se dá poručík úmyslně přeložit. Zanedlouho se Tereza provdá za dobráckého krejčího Jana Dolejše a odejde za ním do jeho domku v Malovesce. Uplyne několik let. Tereza má dvě děti - Pepíka a Barunku. Činorodá mladá žena dělá faktorku pro továrníka Dattelzweiga. Chce se vzepřít proti neustálému snižování platu, ale venkovské ženy, jež zastupuje, jí přesvědčují, aby přijala jakékoliv podmínky, jen aby neztratily práci. Rodina se stěhuje do Klatov, kde Pepík studuje gymnázium. Dolejšovi vezmou na byt a stravu studenty, ale o tento příjem přijdou. Muž si totiž neodpustí antiklerikální projev před podnájemníky a jeden z nich ho udá ve škole. Pepík je navíc vyloučen ze školy. Rodina se přestěhuje do Prahy. Z Barunky je pěkné a pracovité děvče. Pepík studuje a pyšná matka ho rozmazluje. Stále doufá ve společenský vzestup a s nadšením se účastní práce ve vznikajících dělnických spolcích. Nezlomí ji ani když milovaný syn Pepík opustí studia a uteče navždy z domova. S Barunčinou pomocí si otevře na Kampě niťařský obchod. Organizované dělnické hnutí se rodí složitě - přes zákazy a bouře. Přesto Tereza s mužem neváhají dát Barunku za ženu jednomu z nejaktivnějších funkcionářů - Budečskému. Tereza už ví, že lepší budoucnost si musí prostí lidé vybojovat.
Tereza Kličková, později Dolejšová
krejčí Jan Dolejš, Terezin manžel
Ladislav Budečský
Mařáček, Dolejšův spolupracovník
strojník Josef Bernášek
Verunka, Terezina teta
italský barvíř Ferramonti
bratranec Václav Dolejš, suplent c. a k. reálky
poručík princ Egon Finberk
Barunka, Terezina dcera
Pepík, Terezin syn
dr. Chleborád, zakladatel konzumního družstva Oul
dělnický funkcionář Josef Boleslav
majitel prádelny Anton Dattelzweig
baron Schleichwitz
krejčí Věnceslav Krákora
hraběnka z Chudenic
hraběnka Nosticová
hajný Klička, později štolba, Terezin otec
Labská
selka Havlová
ředitel továrny Kramer
mladý dřevař
pořadatel na plese
důstojník
důstojník
komtesa Julie
komtesa Anna
posel
výběrčí na Národní divadlo v Praze
výběrčí na Národní divadlo v Praze
švadlena Pytlová
švadlena Vávrová
komorník Hans
Klapková
hostinský U schodů
Barunka jako větší dítě
Pepík jako větší dítě
dělník
pouťový vyvolávač
vdova Čabradová, domácká dělnice
muž v Dělnické besedě
muž v Dělnické besedě
muž v Dělnické besedě
dirigent hudby v Malostranské besedě
dělnice
dělnice
dělnice
dělnice
dřevař/člen sboru
dřevař
člen sboru
dřevař
dělník
dělník
důstojník
důstojník
důstojník
Pepík jako dítě
Barunka jako dítě
dvanáctiletá dívka
dvanáctiletá dívka
student Bohoušek
Demartini
Demartiniová
dcera Demartiniových
domácká dělnice Vozábová
hudebník ve vinárně
hudebník ve vinárně
hudebník ve vinárně
hudebník ve vinárně
hudebník ve vinárně
hudebník v Malostranské besedě
hudebník v Malostranské besedě
hudebník v Malostranské besedě
hudebník v Malostranské besedě
hudebník v Malostranské besedě
hudebník v Malostranské besedě
hudebník v Malostranské besedě
dělník
student
Josef Sandr
Antonín Zápotocký (Rozbřesk – román)
František Jaderník, Milan Štěch
Miloslav Černohlávek
A. Černá (klapka), Vladimír Souček (fotograf)
FISYO (Dirigent František Belfín), Ústřední hudba Československé lidové armády (Dirigent Eduard Kudelásek)
Text písně Norbert Zoula
Zpívá sbor
Zpívá ženský sbor
Čas lásky a naděje
Čas lásky a naděje
Time of Love and Hope
Tereza
film
hranýdistribuční
drama, historický
Československo
1976
1976
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
premiéra 17. 9. 1976 /přístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 23. 9. 1976 /přístupný mládeži/ (kino Sevastopol, Praha)
Český film na motivy románu Antonína Zápotockého Rozbřesk. Příběh ženy, která našla sama sebe.
Dramaturgická skupina Miroslava Hladkého, Miroslav Hladký (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
113 min
3 300 metrů
16mm, 35mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Cena Antonína Zápotockého
1977
Praha / Československo
Cena Antonína Zápotockého režiséru
Stanislav Strnad
za společensky angažovaný film