Válka očima dítěte – to je optika, která byla mnohokrát úspěšně uplatněna i v československé kinematografii. Využil ji i scenárista a režisér Antonín Máša, když v roce 1977 natočil podle vlastního námětu drama odehrávající se na sklonku druhé světové války v jižních Čechách. Protagonistou příběhu je dvanáctiletý vesnický kluk Milda (Igor Nachtigal), který tak trochu pořád věří, že se jeho bílá koza Brůna jednoho dne změní v koně. S tímto naivním přáním prochází dramatickými střety s esesáky i ruskými kavaleristy… Filmy politicky „nespolehlivého“ Antonína Máši, který byl v roce 1971 vyhozen z Barrandova, vznikaly v době normalizace jen sporadicky a pod přísným dohledem. Do kin tak nesměla přijít původní verze snímku, který podlehl cenzorským zásahům – především bylo změněno finále, v němž byl malý hrdina zastřelen.
Je jaro 1945 a válka se chýlí ke konci. Dvanáctiletý Milda Mráz, syn chudého ševce Mráze z Nepřejova, ještě trochu věří na zázraky. Proto všude tahá bílou kozu Brůnu, která se snad jednoho dne změní na vytouženého koně. I slib lakomého souseda Petruse, že uspořádá po válce pro všechny hostinu, je důkazem existence zázraků. Pavel Mácha, uprchlý před časem z totálního nasazení v Německu, se přestává skrývat a dokonce se svou láskou Vlastou čeká dítě. Povzbuzeni zprávami o pražském povstání, stavějí vesničané slavobránu k uvítání Rudé armády. Pavla, jenž chtěl s dalšími mladíky ukořistit zbraně, ale přivezou jeho kamarádi mrtvého na žebřiňáku. Vojáci SS v kraji přibývají. Rabují domy ve snaze získat civilní oblečení. V čele vojenské kolony přijíždí do vsi jednoruký major SS a bere si vesničany jako rukojmí. Chce se dozvědět, kdo na vojáky střílel. Milda nakonec Brůnu neuchrání. Pláče a na útěku před německými vojáky potká ruské kavaleristy. Ti mu darují bílého koně. Pyšný chlapec s ním jede do vsi. Zabrání tak exekuci, vojáci se domnívají, že přijíždějí Rusové, a v hrůze se dají na útěk. Jen major plný nenávisti se tajně vrátí a z úkrytu Mildu zastřelí. Jásající vesničané si toho nevšimnou... Mezi osadou Slivice a vesnicí Milín skončila druhá světová válka v Evropě teprve 12. května 1945.
V NFA je uložena delší kopie s tragickým koncem děje. Mildu zastřelí nepozorovaně major SS. Pro distribuci byl film režisérem zkrácen.
Milda Mráz
švec Josef Mráz, Mildův otec
Mrázova žena, Mildova matka
dědeček Mráz
Anča, dcera Mrázových
Mluví Aťka Janoušková
Pepa, nejmladší syn Mrázových
Láďa, nejstarší syn Mrázových
sedlák Petrus
major SS
Pavel Mácha
Pavlova matka
starosta Drtikol
Mladič
lakýrník Eman
Hodys
řídící učitel
Véna, syn řídícího
Mluví Jana Šulcová
Vlasta, Pavlova dívka
Mluví Jan Hrušínský
Suchý, Pavlův kamarád
Kajda, Pavlův kamarád
majitelka kozla
hospodář
německý důstojník
Hans, německý důstojník
německý voják
německý voják
německý voják
německý voják
Mluví Jindřich Narenta
německý voják
německý voják
německý voják
děvečka u Petruse
děvečka u Petruse
kamarádka Vlasty
Lukšan, Pavlův kamarád
vesničan
vesničan
stařík na trakaři
kočí
listonoš
kluk
vesničan
vesničan
vesničanka
vesničanka
Eva Slívová
Richard Valenta (fotograf), Jihočeský KV KSČ, OV KSČ v Písku, OV KSČ v Táboře, Lidové milice
FISYO (Dirigent František Belfín)
Zpívá dívčí sbor
Hudba k písni František Kmoch
Hudba k písni lidová slovenská píseň
Text písně Samo Tomášik
Zpívá Josef Beksbor
Hudba k písni František Kmoch
Zpívá Martin Štěpánek
Proč nevěřit na zázraky
Proč nevěřit na zázraky
Why Not Believe in Miracles?
film
hranýdistribuční
tragikomedie
Československo
1977
1977
vyřazení z distribuce 3. 10. 1983
premiéra 21. 4. 1978 /přístupný mládeži/
Tragikomický příběh z malé vesnice na konci velké války.
dlouhometrážní
85 min
2 529 metrů
16mm, 35mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky, německy, rusky
bez titulků
české
Festival: 18. festival filmů pro děti Gottwaldov
1978
Zlín / Československo
Cena české mírové rady