Hop – a je tu lidoop
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1977Rok výroby
1976—1977Premiéra
10. 2. 1978Minutáž
87 minRežie
Milan MuchnaKategorie
filmŽánr
komedie, satiraTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Hop – a je tu lidoopČeský název
Hop – a je tu lidoopAnglický název
Monkey’s PlaytimeAnotace
V druhé polovině sedmdesátých let vznikla v Československu řada veseloher, které se pokoušely s humorným nadhledem kritizovat nešvary tehdejší společnosti: maloměšťáctví, úplatkářství či rozkrádání socialistického majetku. Protože skutečná kritika nebyla vzhledem k bdělé cenzuře možná, vynikaly tyto snímky spíše povrchní a neadresnou satiričností. Jedním z takových filmů je i komedie Hop – a je tu lidoop, na které se jako scenárista podílel i Miloš Macourek. Rok 1977 patří ve filmografii vysoce ceněného scenáristy k nejplodnějším: do kin během něj zamířily hned tři snímky realizované podle Macourkových předloh. Vedle zajímavé protiválečné sci-fi Zítra vstanu a opařím se čajem (režie Jindřich Polák) se scenárista podílel na komedií Což takhle dát si špenát svého oblíbeného spolupracovníka Václava Vorlíčka a na snímku Hop – a je tu lidoop režiséra Milana Muchny. Ten se ocitl ve stínu obou předchozích, především díky osobě režiséra, který v oblasti celovečerního formátu teprve debutoval. Milan Muchna sice realizoval v roce 1975 povídku z filmu Profesoři za školou, nároky fantaskního příběhu pohádkového ražení, plného triků, však přesahovaly jeho schopnosti. Kolem pohádkové postavy kouzelného džina z láhve, který dokáže splnit jakékoli přání, Miloš Macourek vymyslel příběh nečestného maloměstského řezníka Turečka. Ten okrádá zákazníky a v pokladně má manko, ale své podvody se pokouší zamaskovat s pomocí kouzelného ducha. Ten mu umožní měnit protivníky v šimpanze. Řezníkova dcera Blanka a její spolužák z gymnázia Ondra ovšem sérii podrazů mezi Turečkem a hostinským Mertou učiní přítrž… Zatímco starší generace je schopna kompromisů a dokonce podvodů, uvědomělí mladí lidé se ve filmu projevují jako přirozeně dobří a odhodlaní dát svět zase do pořádku. Film dodnes přitahuje hereckým obsazením: zatímco džina si zahrál Josef Kemr, v záporných rolích se objevují Josef Somr a Josef Vinklář. Mladý pár si zahráli Vladimír Dlouhý a Monika Hálová.
Obsah
Studenti gymnázia dokončují poslední úpravy zooparku, do něhož je záhy umístěn šimpanz Bonifác. Blanka, dcera řezníka Turečka chystá oslavu narozenin. Ráda by na ní viděla Ondru, ale ten při nákupu v řezníkově krámě veřejně Turečka usvědčií, že šidí. Tureček je nervózní, čeká kontrolu a přitom mu v pokladně chybí padesát tisíc. Marně žádá hostinského Mertu o půjčku. Rybář Fuksa vyloví z říčky prastarou láhev a prodá ji Mertovi. Když ji Merta otevře, objeví se Džin, který mu může splnit všechna přání. Merta se nedá pobízet a hned Džina využije. Láhev však omylem odnese jeho syn Viktor na Blančiny narozeniny k Turečkovým. Zde se Džina zmocní Tureček. Také on si na Džinovi vymůže rozmnožení majetku i peníze na zaplacení manka. Mertu nechá proměnit v šimpanze, a také si chce vyřídit účet s Ondrou za to, že ho obvinil z nepoctivosti. Nastraží proto na chlapce v hospodě past a označí ho za zloděje. V nastalé vřavě se rozbije stará láhev a Džin se přestěhuje do láhve s tonikem, kterou si odnese Ondra. U Ondry je Džin spokojený, protože pomáhá jen dobrým věcem. Zato u Turečků je bez Džina zle. Blanka najednou vidí otce v jiném světle a začne hledat jiné hodnoty, o kterých s ní hovořil Ondra. Ten promění Turečka v šimpanze, aby unikl vězení za manko. Při slavnostním otevření zooparku je všem šimpanzům vrácena lidská podoba a celé město se podvodníkům vysměje. Blanka s Ondrou však prožívají štěstí, a proto také zmizí láhev s Džinem. Možná se někde jinde zase objeví...
Galerie
Hrají
Josef Kemr
Džin
Josef Vinklář
řezník František Tureček
Josef Somr
hostinský Josef Merta
Vladimír Dlouhý
Ondra Pavlík
Monika Hálová
Blanka, Turečkova dcera
Otakar Brousek ml.
Viktor, Mertův syn
Josef Větrovec
soused Vondra
Karolina Slunéčková
Svatava, Vondrova žena
Světla Amortová
babička Vondrová
Zdena Hadrbolcová
Julie, Turečkova žena, Blančina matka
Gabriela Vránová
Věra, Mertova žena, Viktorova matka
Marie Rosůlková
matka Mertové
Karel Vochoč
pracovník MNV Jindřich Kulich
František Blahoňovský
Láďa Kulich
Josef Dvořák
listonoš Pepa Homola
Václav Lohniský
rybář Fuksa
Ivan Vyskočil
holič René Kutílek
Jiří Lábus
Mařík
Jan Teplý
Ing. Dvořáček
Miloslav Šimek
profesor Bouček
Jaroslava Tichá
Kulichova žena
Miriam Hynková
Pavlíková, Ondrova matka
Jiří Hálek
Jan Pavlík, Ondrův otec
Ferdinand Krůta
číšník
Karel Augusta
ředitel továrny na hračky
Jan Kuželka
Mluví Lubomír Bryg /pouze v jedné scéně/
prodavač v řeznictví
Jitka Zelenohorská
zákaznice v řeznictví
Ludmila Roubíková
Mluví Věra Kalendová
zákaznice v řeznictví Mádlová
Jiří Růžička
otylý mladík
František Ringo Čech
diskžokej
Mnislav Hofmann
děda Kostečka
David Schneider
Honza
Tereza Pokorná
Zuzana
Patricie Limberská
Zuzanka
Libor Loder
Koňas
Roman Hájek
Králík
Ljuba Krbová
servírka Božena
Michal Pešek
Petr
Mirko Musil
hlídač
Jiří Cerha
instruktor
Roman Hemala
Mluví Jiří Císler
kontrolor v řeznictví
Vladimír Pospíšil
Mluví Miloslav Štibich
kontrolor v řeznictví
Zuzana Schulzová
Eliška
Zuzana Skalická
Lenka
Jiřina Zemanová
stará drbna
Helena Brichová
dívka manekýnka
Petra Skálová
dívka manekýnka
Magdalena Suchá
dívka manekýnka
Waldemar Linder
hromotluk
Ludvík Wolf
hromotluk
Miroslav Vydlák
Petříček
Karel Bodnár
mladý zákazník
Josef Braun
tlouštík
Miluše Hošková
učnice
Marie Hrdličková
kadeřnice
Vladimír Hrabánek
zákazník
Gabriela Najmanová
stará zákaznice
Naděžda Očenášková
fešná zákaznice
Vít Pešina
muž s knírem
Zdeněk Skalický
host v hospodě
Karel Smrž
host v hospodě
Angelo Michajlov
host v hospodě
Josef Střecha
muž se psem
Zdeněk Srstka
nadstrážmistr VB
Jaroslav Vlk
strážmistr VB
šimpanz Carmen
lidoop
šimpanz Jimi
lidoop
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Josef Jarolímek, Kateřina Lukášová
Skript
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výprava
Jiří Rulík, Miloš Osvald, Ivo Černý
Kostýmy
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Kaskadéři
Libuše Kosová, Alois Kříž, Gustav Svoboda
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Miroslav Dousek, František Jaderník
Asistent vedoucího výroby
Spolupráce
Kateřina Koňasová (klapka), Jaromír Komárek (fotograf)
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Písně
Hop – a je tu lidoop
Hudba k písni Angelo Michajlov
Text písně František Ringo Čech
Zpívá Jiří Schelinger
Jen tak
Hudba k písni Angelo Michajlov
Text písně Aida Brumovská
Zpívá Hana Zagorová
Kolem mne je lidí
Hudba k písni Angelo Michajlov
Text písně František Ringo Čech
Zpívá Jiří Schelinger
Láska zůstává
Hudba k písni Angelo Michajlov
Text písně Aida Brumovská
Zpívá Hana Zagorová
Proč ten jetelíček roste u vody
Zpívá sbor
Už troubějí na horách jeleni
Zpívá sbor
Čtyři koně ve dvoře
Kam chodí skrýt se láska
Hudba k písni Angelo Michajlov
Zpívá Karel Gott
Produkční údaje
Originální název
Hop – a je tu lidoop
Český název
Hop – a je tu lidoop
Anglický název
Monkey’s Playtime
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
komedie, satira
Země původu
Československo
Copyright
1977
Rok výroby
1976—1977
Produkční data
schválení literárního scénáře 26. 7. 1976
začátek natáčení 3. 12. 1976
schválení technického scénáře 13. 1. 1977
konec natáčení 8. 9. 1977
promítání povoleno 12. 9. 1977
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
Premiéra
premiéra 10. 2. 1978 /přístupný mládeži/
Distribuční slogan
Česká filmová komedie o tom, co se zatím nestalo. V hlavních rolích Josef Kemr, Josef Vinklář a Josef Somr.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Ateliéry
Distribuce
Výrobní skupina
Dramaturgická skupina Miroslava Hladkého, Miroslav Hladký (vedoucí dramaturgické skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
87 min
Původní metráž
2 508 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,66
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
české
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Festival: 16. filmový festival mladých Banská Bystrica
1978
Banská Bystrica / Československo
Čestné uznání poroty za režii
Milan Muchna
