Po „trezorovém“ podobenství Den sedmý, osmá noc (1969) se divadelník a herec Jan Kačer v sedmdesátých letech dvakrát pokusil coby režisér vrátit k filmu. Po komorním psychologickém snímku Jsem nebe (1970) realizoval budovatelské drama Město mé naděje (1978). Na snímku měl původně spolupracovat i Evald Schorm, který s Kačerem spolurežíroval jeho zakázaný debut. Město mé naděje bylo realizované ve Filmové studiu Gottwadov. Jde o příběh zkušeného inženýra Rataje (Drahomír Ožana), který dostane v hutnicko-strojírenském podniku na starost atomový program. Náročná a vyčerpávající práce stojí nakonec specialistu život, v inženýrově poslání však pokračuje jeho syn Ondřej (Jiří Čapka). Psychologický snímek zastřešený angažovaným tématem v domácí filmové historii nezanechal žádnou stopu. Jan Kačer se vedle divadla věnoval už jen práci pro televizi.
Inženýru Ratajovi je v podniku svěřen atomový program. Jeho práce má dva základní úkoly: sestavit tým odborníků a vyřešit problémy s výrobou parogenerátoru. První vyřeší rychle, do týmu zařadí i svého syna Ondru, absolventa fakulty jaderné fyziky. Druhý je komplikovanější. K jeho realizaci je zapotřebí postavit moderní elektroocelárnu a to není jednoduché. Ondra vyčte otci, že jeho generace zaostala za vývojem a že mezi sebe nepustí mladé odborníky. Rataj podvědomě Ondrovy výtky přijme a jeho argumenty použije na ředitelské poradě. Při diskusi o problémech s parogenerátorem se přepracovaný Rataj zhroutí a je odvezen do nemocnice. V agónii se mu vybavují vzpomínky na šťastné dětství. Ondra pokračuje v otcově práci, stejně jako on nepočítá čas strávený nad zlepšením projektu. Naštěstí jeho dívka Klára má pro jeho úsilí pochopení. Po otcově pohřbu se uskuteční test nového projektu. Ondra teprve nyní svého otce pochopí.
inženýr Ondřej Rataj
Ondra, Ratajův syn
Ratajova žena
zdravotní sestra Klára, Ondrova přítelkyně
hokejový brankář Honza Rataj, Ondrův bratr
divadelní režisér
Kovalčík, člen vedení železáren
Věra Čapková/herečka-Roxana
Poloček, strojvůdce mašinky
herec-Cyrano de Bergerac
Hrůza, člen vedení
vedoucí projekce
herečka-matka Markéta
herec-Montfleury
ředitel
sekretářka ředitele
Hrubý
hlavní dramaturg
Voda
projektant Ludva/herec-de Valvert
muž s telefonem
lékař/herec-hrabě de Guiche
hutník/herec-Rageneau
mladý inženýr, člen vedení/herec-Cuigy
vrátný/herec-Carbon de Castel-Jaloux
klavírista
člen vedení/herec-le Bret
herečka-sestra Marta
herec-Dlouhoprsťák
loutkář
loutkář
loutkářka/herečka-sestra Klára
herci ve hře Cyrano z Bergeracu
Arne Parduba
František Santarius, Emil Hrazdira
Ladislav Bacílek, Lidie Bacílková
Eva Stedlová, Jaromír Metyš
Ing. Ondřej Kolmáš
Evald Schorm (režijní supervize), Iva Navrátilová (klapka), Jiří Liška (vrchní osvětlovač), Jaroslav Krejčí (fotograf), ZV KSČ VŽKG
Leoš Janáček (Po zarostlém chodníčku), Leoš Janáček (V mlhách)
FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)
Město mé naděje
Město mé naděje
The Town of My Hopes
Josef, Josífek a Josef III.
film
hranýdistribuční
drama
Československo
1978
1978
vyřazení z distribuce 31. 12. 1986
premiéra 20. 4. 1979 /přístupný mládeži/
Poéma o vítězstvích a prohrách lidí v osobním životě a práci.
dlouhometrážní
88 min
2 557 metrů
16mm, 35mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české