Indiáni z Větrova

Anotace

Markéta Zinnerová se ve svých knížkách a scénářích věnovala převážně světu dětí a mládeže. Jako scenáristka spolupracovala i na filmové verzi své knihy Indiáni z Větrova, kterou vydala v roce 1979. Ve stejném roce měl premiéru i snímek, pod nímž je jako režisér podepsán Július Matula. Tehdy šestatřicetiletý tvůrce měl v té době za sebou jen zajímavý debut Řeknem si to příští léto (1977). V pozdější Matulově filmografii najdeme i další snímky určené dětem, k tomuto typu tvorby však sám autor nikdy programově nesměřoval. Realizoval ji spíš na společenskou objednávku. Bloudění orientačního běžce (1986) tak natočil jako film evokující téma spartakiády. Indiány z Větrova zase zaštítil Mezinárodní rok dítěte (1979) a 30. výročí založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže. V prvním plánu se ovšem film zabývá soupeřením dvou klukovských part z vísky Větrova – obyvatel dětského domova, kteří si říkají Indiáni, a místních kluků řečených Šímáci. Do každodenních klukovských půtek však zasahuje realita: Větrov je totiž pohraniční vsí a součástí klukovského světa jsou pohraničníci a jejich věrní psí společníci, vycvičení na stíhání narušitelů socialistických státních hranic. Také chlapci bedlivě sledují všechny cizince, kteří vypadají podezřele. Jedním z nich se původně stane i pan Podešva (Josef Somr), jenž ovšem do vesnice přijel kvůli adopci. Obě party nakonec smíří vedoucí pionýrského oddílu, který svěří chlapcům péči o vysloužilého pohraničářského psa Ranka. Pro dětské trampoty má však porozumění i otcovský velitel pohraničníků v podání spolehlivého Ilji Prachaře. Od apolitických snímků specialistky na filmy pro mládež Věry Plívové-Šimkové se Indiáni z Větrova liší i tím, že Július Matula do svého filmu vesměs obsadil děti s předchozími hereckými zkušenostmi.

Obsah

Poznámka

Film byl věnován Mezinárodnímu roku dítěte a 30. výročí založení Pionýrské organizace Socialistického svazu mládeže.