Spartakiádní vystoupení vojáků na pražském Strahově v roce 1980 se stalo středobodem snímku, který realizoval režisér Stanislav Strnad. Premiéru si ovšem film odbyl až v létě 1981. Kluky z bronzu podpořila Československá lidová armáda a štáb Československé spartakiády a použity jsou v ní dokumentární záběry vystoupení, spojené hraným rámcem. Jeho protagonistou je kapitán Chmelař (Ladislav Mrkvička), který k vystoupení sice připravil celou divizní jednotku, potýkal se však s nejrůznějšími problémy. Během nácviku musel kapitán čelit následkům vlastních kázeňských problémů vyvolaných vztahem s učitelkou Evou (Jitka Smutná). Chmelařovo rozhodnutí opustit armádu, kde je užitečný a oblíbený, naštěstí zvrátí úspěch kapitánových oddaných „kluků“ na Strahově. Korekci k optimistickému duchu snímku poskytuje Věra Chytilová, když v dokumentu Praha – Neklidné srdce Evropy (1984) používá archivní záběry z druhého vystoupení, během nějž vojáci na Strahově cvičili v bahně.
Na strahovském stadiónu v Praze cvičí svou náročnou skladbu vojáci. Cvičení sledují s pýchou i majoři Melichar a Rybár, jejichž vojáci společně s dalšími sklízejí potlesk diváků. Chybí jen kapitán Chmelař, který celou divizní jednotku k vystoupení úspěšně připravil. Nebylo to jednoduché. Sestava byla náročná a major Melichar neosvobodil cvičence od žádné vojenské povinnosti. V průběhu nácviku musel svérázný Chmelař, který často kvůli schůzkám s milovanou Evou nedorazil včas do kasáren, čelit nejen nespokojeným vojákům, ale také Melicharovým nekompromisním výtkám a problémům ve své rodině. Požádal proto o přeložení, ale jeho žádost zatím nebyla přijata. Vojáci, kteří měli Chmelaře rádi a vážili si ho, uvítali zamítnutí a snažili se při cvičení podat co nejlepší výkony. Bez reptání se v Praze podrobili i povinnému opalování. Jen Chmelař měl smůlu. Zranil si nohu a své svěřence mohl sledovat v nemocnici pouze na televizní obrazovce. Přesto je spokojený a zřejmě nebude uvažovat o odchodu z jednotky.
Ve filmu jsou použity dokumentární záběry ze spartakiádního vystoupení vojáků v r. 1980.
kapitán Radek Chmelař, tělovýchovný náčelník pluku
desátník Oldřich Rais
major Vlado Rybár
major Jiří Melichar
vojín Taraba
rotmistr Ivo Srdínko
Mluví Sylva Sequensová
Renata, Chmelařova dcera
učitelka Eva Hošková, Chmelařova přítelkyně
kapitán Josef Krupička
desátník Štefan Benčík
vojín Doubrava
vojín Záboj Kos
vojín Evžen Kocourek
svobodník Mojmír Hrubeš
redaktorka Gabriela
podporučík Zdena Skořepová
generálmajor, velitel divize
vojenský lékař
vojín Bohouš Kořínek, kuchař
kapitán, náčelník štábu
vojín Pípal
vojín Nováček
pomocník dozorčího
vrátná ubytovny
Kocourková, Evženova matka
uklízeč v nemocnici
lékař
stařík u tělocvičny
recepční
pacient u televize
zdravotní sestra
správce Kazda
vojín Dymák
spojařka Olinka, Krupičkova přítelkyně
sousedka
sousedka
vojín Burda, kuchař
řidič
řidič
řidič ve škole
řidič osobního vozu
Helena Rohanová
Jaroslav Česal, Jan Hodný, Karel Kočí
Ivana Chobotová
pplk. Jan Hrachovský, pplk. Karel Klečka
Alice Kracíková (klapka), Miroslav Jirsa (fotograf), Československá lidová armáda, štáb Čs. spartakiády 1980
FISYO, Orchestr Václava Hybše (Dirigent Václav Hybš)
Kluci z bronzu
Kluci z bronzu
The Bronze Boys
Potlesk pro chlapy
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1980
1980
schválení literárního scénáře 12. 5. 1980
začátek natáčení 18. 6. 1980
schválení technického scénáře 24. 7. 1980
konec natáčení 19. 12. 1980
promítání povoleno 30. 12. 1980
vyřazení z distribuce 30. 6. 1990
premiéra 26. 6. 1981 /přístupný mládeži/
O strastech i úsměvech vojenského života, o láskách a také o spartakiádě.
Dramaturgická skupina Miroslava Hladkého, Miroslav Hladký (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
92 min
2 640 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české