Nejoceňovanějším adaptátorem románů francouzského spisovatele Julese Vernea zůstává v domácím rámci Karel Zeman. Filmy Vynález zkázy (1958), Ukradená vzducholoď (1966) a Na kometě (1968) navzdory hravému přístupu k Verneově techno optimismu nijak nezpochybňují hrdinské činy postav ani dobrodružství, kterými procházejí. Scenárista Jiří Brdečka a režisér Oldřich Lipský se v roce 1981 vydali docela jinou, avšak stejně originální cestou. Tajemství hradu v Karpatech pojali jako parodii v duchu svých předchozích společných prací (westernová feérie Limonádový Joe aneb Koňská opera /1966/ a detektivní komedie Adéla ještě nevečeřela /1977/). Verneův román, jenž vyšel poprvé v roce 1897, v sobě snoubí vědeckofantastické a dobrodružné prvky s motivy ze strašidelných gotických románů. Tato kombinace magnetizovala Lipského s Brdečkou natolik, že vytvořili parodickou, fantazijní podívanou, jež odkazuje i ke klasickým upírským příběhům (román Tajemný hrad v Karpatech ovšem vyšel pět let před Hrabětem Draculou Brama Stokera). Protagonistou vyprávění je hrdinný hrabě Felix Teleke z Tölökö (Michal Dočolomanský), který s věrným komorníkem Ignácem (Vlastimil Brodský) během pobytu v Karpatii narazí na stopu své zmizelé milenky, operní pěvkyně Salsy Verde (Evelyna Steimarová). Zjistí, že divu unesl padoušský baron Gorc z Gorců (Miloš Kopecký), jehož hradní sídlo je plné bizarních vynálezů šíleného vědátora Orfanika (Rudolf Hrušínský). Ty přicházejí ke slovu během Telekeho urputné potyčky s démonickým protivníkem… Ze spolupráce Lipského s Brdečkou se zrodil jeden z nejpopulárnějších komediálních titulů osmdesátých let, který svou nápaditostí předčí i předchozí snímek této tvůrčí dvojice, Adéla ještě nevečeřela (s nímž Tajemství hradu v Karpatech spojuje obdobné herecké obsazení i účast výtvarníka Jana Švankmajera, jenž se postaral zvláště o podobu řady rekvizit).
Hrabě Teleke z Tölökö s věrným komorníkem Ignácem putují karpatskými lesy. Zachrání mladého lesníka Vilju Déziho ležícího v mdlobách u cesty. Místní učitel je dopraví na voze do Vyšných Vlkodlaků. Pověrčiví vesničané vyprávějí svérázným nářečím o Čertově hradu na nedaleké skále. Vilja se opakovaně ale marně snaží odhalit tajemství rozpadajícího se Gorcovského sídla. Hrabě strne, byl to právě zločinný baron Gorc z Gorců, jenž unesl jeho milovanou snoubenku, operní pěvkyni Salsu Verde. Nazítří se hrabě vydá do hradu s Viljou a Ignácem. Neví, že místní podivín zvaný Tóma Hluchoněmec je ve skutečnosti Gorcův věrný sluha Zutro, který pomocí mosazného odposlouchávacího ucha informuje svého pána o dění v podhradí. Vilja vzpomíná na nádhernou a božsky pějící ženu, kterou zahlédl v okně hradu. Tölökö raději pošle Ignáce pro policii, která má zasáhnout, pokud se nevrátí do 24 hodin. Dvojice se dostane do hradu a má připravený pokoj. Jejich kroky tajně sleduje baron na televizní obrazovce. Po dobrém jídle si hrabě připomene své angažmá v opeře. Jeho silný školený hlas poničí Gorcovu televizi i skleněné součásti dalších vynálezů šíleného doktora Orfanika, kterého baron drží na hradě. Démonický Gorc se před lety zamiloval do Salsy a všude ji pronásledoval. Krásná zpěvačka trpěla vážnou srdeční chorobou a barona nesnášela. Zasnoubila se s hrabětem a rozhodla se naposledy vystoupit. V divadle ale zkolabovala a lékař už jí nemohl pomoci. Tělo mrtvé divy pak zmizelo ze šatny. Hrabě z Tölökö našel pouze Gorcův dopis, že pěvkyně je navždy v jeho moci. Nyní ji hrabě opět vidí. Za skleněnou stěnou budoáru zlehka dýchá spící kráska na pohovce. Hrabě s Viljou jsou vzápětí uvězněni ve svém pokoji. Gorc chce hrad vyhodit do povětří i s nimi. Donutí Orfanika ke zkoušce výbušniny. Její nepatrný kousek smete nedalekou kapličku a tlaková vlna otřese hradem. Orfanika Zutro sváže a pohodí do sklepa. Zkušební výbuch umožnil vězňům opustit pokoj. Pátrají po Salse, cestou osvobodí Orfanika a pak poznají pravdu. Iluzi Salsina živého zpěvu umožnily Orfanikovy filmové a zvukové přístroje. V budoáru leželo jen nabalzamované tělo, které se po narušení hermeticky uzavřeného prostoru rozpadlo na prach. Orfanik má příležitost pomstít se svému trýzniteli Gorcovi a zničí film i zvukový záznam. V následné potyčce zahyne Zutro. Těžce raněný Orfanik před smrtí věnuje Telekemu plány svých vynálezů. Hrabě, Vilja a policejní jednotka, jež právě dorazila, prchají od hradu. Ohromná exploze rozmetá sídlo i s ďábelským baronem. Hrabě Teleke z Tölokö po čase zemře pod troskami operní budovy, rozbořené jeho mohutným hlasem.
Mluví Ladislav Županič
hrabě Felix Teleke z Tölökö zvaný tenorista Il Contecanto/hrabě Teleke z Tölökö, otec Felixe
Mluví Jaroslava Kretschmerová
primadona Salsa Verde
komorník Ignác
lesní adjunkt Vilja Dézi
baron Robert Gorc z Gorceny
vynálezce profesor Orfanik
Mluví Mirko Musil
Zutro zvaný Tóma Hluchoněmec, baronův sluha
Myriota, lesníkova snoubenka
krčmář a rychtář, otec Myrioty
krčmářka, matka Myrioty
kmet na peci
sedlák v kožichu Frik
kantor
prefekt
operní pěvkyně Elsa Brabantská
divadelní lékař
voják hrající na housle
dirigent
trubač
sedlák
sedlák
sedlák
sedlák
selka
selka
stříbrovlasý pedagog
konduktér
čeledín v krčmě
děvečka
sklepnice
komorná
loutkoherečka
Aleš Dospiva, Stanislava Hutková
Jiří Býček, Petr Hartl
Jules Verne (Tajemný hrad v Karpatech /Le Château des Carpathes/ – román)
Jiří Brdečka, Oldřich Lipský (spolupráce na scénáři)
Jan Švankmajer (zvláštní rekvizity), Adam Hoffmeister (kreslená část)
Jiří Rulík, Ladislav Rada, Jiří Broum, Ivo Černý, Miloš Osvald, Radim Valak
Ludmila Ondráčková (vedoucí kostymérka), Michaela Nedvídková, Jiřina Vrbová
Petr Chmelík (pyrotechnik), Václav Kuba (pyrotechnik)
Jiří Bartošek, Arnošt Böhm, Radek Hošek, František Jákl, Petr Jákl, Arnošt Janeček, Miroslav Jíra, Vladimír Kaisr, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Jan Kriesman, Ladislav Lahoda, Miroslav Lahoda, Pavel Myslík, Josef Pechanec, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, František Stupka, Jaroslav Šanda, Jaroslav Tomsa, Stanislav Tůma, Karel Vítek
Jiří Synek, Dagmar Pitráková, Jana Jeřábková
Jiří Brdečka (umělecká spolupráce), Hana Suchá (klapka), Antonín Heřman (vrchní osvětlovač), Vladimír Souček (fotograf)
Christoph Willibald Gluck (Orfeus a Euridika /Rej blažených/), Giuseppe Verdi (Traviata /La traviata/), Jacques Offenbach (Hoffmannovy povídky /Barcarolle/), Richard Wagner (Lohengrin), Ludwig van Beethoven (Symfonie č. 5 c moll /Osudová/)
FISYO (Dirigent František Belfín)
Hudba k písni Luboš Fišer
Text písně Jiří Brdečka
Zpívá Evelyna Steimarová [dab]Gabriela BeňačkováMichal Dočolomanský [dab]Jaroslav Hlubek
Hudba k písni Richard Wagner
Text písně Jiří Brdečka
Zpívá Michal Dočolomanský [dab]Jaroslav HlubekHelena Růžičková [dab]Vlasta Mlejnková
Hudba k písni Luboš Fišer
Text písně Jiří Brdečka
Zpívá mužský sbor
Tajemství hradu v Karpatech
Tajemství hradu v Karpatech
The Mystery of the Carpathian Castle
Tajemný hrad v Karpatech
film
hranýdistribuční
komedie, parodie, sci-fi
Československo
1981
1981
vyřazení z distribuce 1. 6. 1993
premiéra 2. 10. 1981 /nepřístupný mládeži/
Český film na motivy slavného románu Julese Verna. Hrůzostrašná komedie o starém hradě a nových strašidlech.
Dramaturgická skupina Miloše Brože, Miloš Brož (vedoucí dramaturgické skupiny)
dlouhometrážní
97 min
2 690 metrů
16mm, 35mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
české
české
Festival: 4. mezinárodní festival fantastických filmů FANTASPORTO Porto
1984
Porto / Portugalsko
Cena za nejlepší scénář
ex aequo
Festival: 20. festival českých a slovenských filmů Ústí nad Labem
1982
Ústí nad Labem / Československo
Cena za výtvarnou stránku
Viktor Růžička
Festival: 20. festival českých a slovenských filmů Ústí nad Labem
1982
Ústí nad Labem / Československo
Cena za výtvarnou stránku
Oldřich Lipský
Festival: 20. festival českých a slovenských filmů Ústí nad Labem
1982
Ústí nad Labem / Československo
Cena za výtvarnou stránku
Jan Švankmajer
Festival: 20. festival českých a slovenských filmů Ústí nad Labem
1982
Ústí nad Labem / Československo
Cena za výtvarnou stránku
Jan Zázvorka
Podíl mutitalentovaného autora na polidštění československého filmu probíhal především prostřednictvím parodie. Tvůrce h...