Třetí princ

Anotace

Pohádky Boženy Němcové posloužily filmařům jako inspirace mnohokrát. Romantizující verze klasického lidového příběhu O dvou bratřích zaujala i scenáristu Otu Hofmana, přestože měl na svém kontě spíš úspěšné moderní pohádky podle vlastních námětů (především příběhy o muži s kouzelnou buřinkou, panu Tau). Vedle Malé mořské víly (1976), kterou režíroval Karel Kachyňa, a Panny a netvora (1978) Juraje Herze tak vznikla v roce 1982 další Hofmanova pohádka – Třetí princ. Pro režiséra Antonína Moskalyka bylo setkání s pohádkovým žánrem nezvyklé. Na svém kontě měl v tomto směru především televizní adaptaci Hrubínovy divadelní hry Kráska a zvíře (1971). Třetí princ je ovšem výpravným filmovým vyprávěním, jehož hrdina – princ Jaroslav – se vydává do světa hledat ztracené sourozence – staršího bratra Jindřicha a svého bratra-dvojče Jaromíra. Ti se zamilovali na portrétu do tajemné krásky a při hledání neznámé princezny se beznadějně ztratili. V Zemi démantových skal se s krásnou neznámou setkává i princ Jaroslav. Zjišťuje, že princezna Milena a její k nerozeznání podobná sestra jeho bratry zaklely. Sám musí splnit tři úkoly, aby sourozence zachránil a zajistil jejich sňatek s krásnými dvojčaty… V hlavní ženské dvojroli se v Moskalykově filmu objevila nejpopulárnější česká představitelka pohádkových krásek – Libuše Šafránková. Ta se coby princezna ze sousední země objevila v adaptaci pohádky Hanse Christiana Andersena Malá mořská víla (1976), kde hrála hlavní roli její mladší sestra Miroslava. Objevila se však i v pohádce Sůl nad zlato (1982) jako skromná královská dcera Maruška a ve výpravném pohádkovém příběhu Princ a Večernice (1978), kde ztvárnila titulní ženský part. Dvojroli princů Jaromíra a Jaroslava si ve Třech bratrech zahrál oblíbený Pavel Trávníček, jenž se s Šafránkovou sešel už v pohádce Tři oříšky pro Popelku (1973). Role ztraceného prince Jindřicha připadla Jiřímu Bartoškovi.

Obsah